V aktuálním validačním příkladu vyšetřujeme součinitel tlaku větru (Cp) jak pro hlavní konstrukční prvky (Cp,ave ), tak pro vedlejší konstrukční prvky, jako jsou opláštění nebo fasádní systémy (Cp,local ) podle NBC 2020 {%/#Viz [1]]] a
Databáze japonských větrných tunelů
pro nízkopodlažní budovu se sklonem 45 stupňů. Doporučené nastavení pro trojrozměrnou plochou střechu s ostrými okapy popíšeme v další části.
V aktuálním validačním příkladu zkoumáme hodnotu tlaku větru jak pro obecné statické posouzení (Cp,10 ), tak pro lokální statické posouzení, jako jsou opláštění nebo fasádní systémy (Cp,1 ) na základě EN 1991-1-4 pro plochou střechu, příklad { %/#Refer [1]]] a
Databáze japonských větrných tunelů
. Doporučené nastavení pro trojrozměrnou plochou střechu s ostrými okapy popíšeme v další části.
V našem aktuálním validačním příkladu vyšetřujeme součinitel tlaku větru (Cp) ploché střechy a stěn pomocí ASCE7-22 [1]. V sekci 28.3 (Zatížení větrem - hlavní zatížení od síly větru) a na obr. 28.3-1 (zatěžovací stav 1) je tabulka, která ukazuje hodnotu Cp pro různé sklony střechy.
Japonský architektonický institut (AIJ) představil řadu známých srovnávacích scénářů simulace větru. V následujícím příspěvku se budeme zabývat případem E - komplex budov ve skutečné městské oblasti s hustou koncentrací nízkopodlažních budov ve městě Niigata. V následujícím textu je popsaný scénář simulován v programu RWIND2 a výsledky jsou porovnány se simulovanými a experimentálními výsledky AIJ.
V aktuálním příkladu ověření zkoumáme hodnotu tlaku větru jak pro obecná statická posouzení (Cp,10 ), tak pro posouzení obvodového pláště nebo fasády (Cp,1 ) obdélníkových budov podle EN 1991-1-4 [1]. Existují trojrozměrné případy, o kterých si více vysvětlíme v příštím díle.
Japonský architektonický institut (AIJ) v souladu se srovnávacími testy pro Windsimulation vorgestellt. Podle nového návrhu "Případ A - výšková budova ve tvaru 2:1:1". Im Folgenden wird das beschriebene Szenario in RWIND2 nachgebildet and die Ergebnisse se simulierten and der experimentellen Resultate des AIJ verglichen.
Japonský architektonický institut (AIJ) představil řadu známých srovnávacích scénářů simulace větru. Následující článek se zabývá případem D - Výšková budova mezi městskými bloky. V následujícím textu je popsaný scénář simulován v programu RWIND2 a výsledky jsou porovnány se simulovanými a experimentálními výsledky AIJ.
V našem aktuálním příkladu ověření zkoumáme součinitel síly větru (Cf ) krychlových tvarů podle EN 1991-1-4 [1]. Existují trojrozměrné případy, o kterých si více vysvětlíme v příštím díle.
Dostupné normy, jako například EN 1991-1-4 [1], ASCE/SEI 7-16 a NBC 2015, uvádějí parametry zatížení větrem, jako je součinitel tlaku větru (Cp ) pro základní tvary. Důležité je, jak rychleji a přesněji spočítat parametry zatížení větrem, než pracovat na časově náročných a někdy komplikovaných vzorcích v normách.
Cílem tohoto verifikačního příkladu je analyzovat proudění okolo kluzáku. Úkolem je stanovit součinitele odporu vzduchu a součinitele vztlaku vzhledem k úhlu náběhu. Pro tyto součinitele lze také vykreslit aerodynamickou poláru. Z pole rychlostí lze také určit mezní úhel laminárního proudění okolo profilu křídla. V programu RWIND 2 se použije dostupný 3D CAD model (soubor STL).
Verifikační příklad popisuje zatížení větrem v několika směrech proudění větru na modelu skupiny budov. The model consists of eight cubes. The velocity fields obtained by the RWIND simulation are compared with the measured values from the experiment. The experimental data are measured using a thermistor anemometer in the wind tunnel.
Verifikační příklad popisuje tlaková zatížení na stěny budov v tandemovém uspořádání na úrovni terénu. The buildings are simplified to rectangular objects and scaled down while maintaining the elevation ratios. The pressure distribution on the walls of the model of a medium-high building was conducted by an experiment. The chosen results (pressure coefficient Cp) are compared with the measured values.
Verifikační příklad popisuje stacionární proudění okolo výškové budovy v městské zástavbě (zmenšený model). Příklad byl publikován Japonským architektonickým institutem (AIJ). Vybrané výsledky (rychlost proudění) jsou porovnány s naměřenými hodnotami.
Verifikační příklad popisuje ustálené proudění okolo osamělé budovy (zmenšený model).Příklad je uveden od AIJ (Architectural Institute of Japan). The chosen results (velocity magnitude) are compared with the measured values.
This verification example compares wind load calculations on a duopitch roof building using the ASCE 7-16 standard and using CFD simulation in RWIND Simulation. Budova je zadána v souladu s náčrtem. Rychlostní profil proudění vzduchu byl definován podle normy ASCE 7-16.
This verification example compares wind load calculations on a flat roof building using the ASCE 7-16 standard and using CFD simulation in RWIND Simulation. Budova je zadána v souladu s náčrtem. Rychlostní profil proudění vzduchu byl definován podle normy ASCE 7-16.
A sphere is subjected to a uniform flow of viscous fluid. The velocity of the fluid is considered at infinity. The goal is to determine the drag force. The parameters of the problem are set so that the Reynolds number is small and the radius of the sphere is also small, thus the theoretical solution can be reached - Stokes flow (G. G. Stokes 1851).
Verifikační příklad porovnává výpočet zatížení větrem na budovu se sedlovou střechou podle normy EN 1991-1-4 a pomocí CFD simulace v programu RWIND Simulation. The building is defined according to the sketch, and the inflow velocity profile is taken according to the standard EN 1991-1-4.