|
Autor
|
David Bonilla
|
|
Vysoká škola
|
Bauhaus-Universität Weimar |
V komerčně dostupném programu RFEM bylo provedeno několik numerických analýz II. řádem a GNA. Při simulacích byly zohledněny různé proměnné: 4 konstrukční systémy, 2 typy konečných prvků, 43 profilů (38 otevřených a 5 uzavřených) a 3 vnější zatížení. Každá analýza byla provedena 10krát, vnější zatížení se postupně zvyšovala až na 100 % maximální hodnoty. Výstupem byla analýza kritických zatížení, posunů, vnitřních sil a napětí.
Bylo zjištěno, že rozdíl mezi II. řádem a GNA se zvětšuje s rostoucími posuny. Stejné chování je pozorováno u zatížení, vyšší síly vedou k větším posunům, a proto se odchylky mezi oběma přístupy zvyšují.
U uzavřených profilů byly zjištěny malé změny posunů i vnitřních sil. Jejich analýzu lze také zjednodušit použitím 1D nosníkových prvků. Je dáno, že u uzavřených profilů bude natočení omezeno do únosnosti průřezu. Uzavřené profily navíc vykazují vynikající chování při kroucení a v tomto případě lze II. řád bezpečně použít jako aproximaci pro GNA.
Výsledkem této studie bylo určení stavu, kdy II. řád poskytuje dostatečně spolehlivé výsledky, ve formě nafitovaných křivek pro IPE a HEB profily. Nafitované křivky představují praktický způsob, jak odhadnout, jaký typ analýzy by se měl u ocelových prutů použít pro ohyb a kroucení. To, zda se má použít II. řád nebo GNA, silně závisí na průřezovém profilu a úrovni zatížení. Kromě toho hrají důležitou roli také okrajové podmínky a typy zatížení. Ty druhé ukázaly, že i při jiném rozdělení zatížení poskytují křivky dobrý odhad. Kromě toho mohou být křivky nafitované pro IPE profily užitečné také pro UPE profily.
,_LC1_LI.jpg?mw=350&hash=63fa8f314e69d0e0cb39a37725259712c559d025)
,_LC1__LI.jpg?mw=350&hash=197fe455305453516450354c49b05b6f43e4a2cf)
,_LC1__LI.jpg?mw=350&hash=b3482f816b157606c7c88c75bfa2b52c5a8deab0)
,_LC1__LI.jpg?mw=350&hash=80caf81f6c0a20df0f1d44557864ff0117ccdd28)
.png?mw=600&hash=49b6a289915d28aa461360f7308b092631b1446e)
