Hamburk, svobodné hanzovní město se dvěma z nejkrásnějších městských čtvrtí vůbec. HafenCity a Speicherstadt představují architektonickou rozmanitost Hamburku. Dominanta, Elbphilharmonie, spojuje historické dědictví a moderní stránku těchto Benátek severu, jak se říká. Ale jak už bylo vidět na Elbphilharmonie, opět je jasné: Hamburk má problém. Problém se staveništi.
Protože stejně dobře by se toto hanzovní město mohlo nazývat městem stavenišť. Kdo se už někdy snažil probojovat přes městskou dopravu, aby se dostal například na Severní moře, ví, o čem mluvíme. Zácpa za zácpou. Další objížďka přijde určitě. Všechno proto, že se v centru města už léta všude staví. A stavební projekty tam mají spíše špatnou pověst. Proč? Je to mix inovativního stavění, promrhaných daňových peněz, soukromých investorů a politiky, která se ráda plete. Soudní sud, který kdykoli může explodovat.
Po tom, co jsme se již podrobně zabývali výstavbou Elbphilharmonie, je tentokrát na programu další prestižní stavba: Dům Země. I zde došlo k exponenciálnímu nárůstu stavebních nákladů, řadě zastavení stavby, špatným odhadům a výraznému prodloužení doby výstavby. Dům Země se stal finanční dírou, která konkurovala jednomu z našich posledních témat, hradu Houska. Brána do finančního podsvětí. Jakékoli lhůty se staly vzdálenými a náklady explodovaly, zbývající z toho byly spáleny ve žáru politického pekla. Společně se podíváme na celou záležitost trochu podrobněji. Proč se zde opět objevily starých známé problémy? A naučil se Hamburk vůbec něco?
Dům Země: Další prestižní stavba pro Hamburk
Kdo možná studuje v Hamburku nebo tam už navštívil kampus, ví: Geomatikum je pravděpodobně jedna z nejošklivějších budov, které tam lze najít. Připomíná spíše panelák z let dávno minulých, jaké se jinde hromadně demolují. Protože většina těchto staveb má svoji nejlepší dobu již za sebou.
Aby si vlastní image trochu vylepšilo a znovu investovalo, bylo naplánováno nové zařízení: Dům Země. Základna, která měla poskytovat nový domov pro klimatický výzkum a geovědy.
Kromě oboru geověd s jeho správou a části ekonomických a sociálních věd, která se zabývá dopady klimatických změn, zde vznikají další menší výzkumné oblasti. Také Výzkumné centrum pro udržitelný rozvoj životního prostředí (FNU), Centrum pro vědu a mírový výzkum (ZNF) a Institut pro hydrobiologii a rybolov (IHF) najdou nové místo působení.
Dům Země: Data, cíle, fakta
Plánování začalo v raných 2010. letech a bylo většinou dokončeno v roce 2013. Nová univerzitní budova by měla být přímo integrována do kampusu Bundesstraße. Primárním cílem plánů bylo samozřejmě vytvořit moderní místo pro vyučující a výuku. Názor veřejnosti však byl také klíčovým bodem. Chtěli vytvořit nový prestižní projekt, který by získal národní i mezinárodní pozornost.
Na začátku stavebních prací v roce 2015 byl stanoven plán: Kampusová stavba Domu Země měla být dokončena v roce 2020. Rozpočet činil zhruba 140 milionů €. Zatím alespoň. Protože obojí – doba stavby a stavební náklady – mělo brzy být jen rozmazanou vzpomínkou, minulými stíny jejich samých.
Průběh stavby – Kronika problémů
Když bylo plánování architektů v roce 2013 dokončeno, převzalo městské společnost GMH další realizaci projektu. Jedná se o Gebäudemanagement Hamburg GmbH.
Ve úzké spolupráci s Univerzitou v Hamburku přebírá tato společnost stavbu i údržbu a rekonstrukci veřejných budov na jihu města, jako jsou školy a vysoké školy. Základ byl tedy zajištěn. Co by se mohlo pokazit, že?
Dům Země: Problémy v plánovací fázi
Chyba. Protože problémy s Domem Země v Hamburku vlastně začaly ještě před stavbou. Uprostřed plánovací fáze. Nejdřív si toho nikdo nevšiml. To se týkalo hlavně takzvaného Technického vybavení budov (TGA), které zahrnuje ventilaci, klimatizaci a sanitární zařízení. Tady byla jasná nedostatky, hlavně co se týče nedostatečné dimenze. Právě pro geovědecký výzkum je neporušené klima v místnosti nepostradatelné.
Kdyby se podle těchto plánů pokračovalo až do otevření, měli bychom v Domě Země v létě teplotní přetlak a v zimě ledové nohy – zní to jako Německé dráhy, že? Naštěstí byly nedostatky rozpoznány společností GMH ještě před dokončením a technické plány musely být z větší části předělány. To stálo čas. Čas a peníze.
Komunikační katastrofa: Zahájení stavby Domu Země
O dva roky později následoval první symbolický výkop: Zahájení stavby budoucího Domu Země v Hamburku. Potíže v plánovací fázi přetrvávaly i během stavby Domu Země. Projekt se stále narážel, hlavně dozadu nebo do strany. Kdo za to byl zodpovědný? Prakticky všichni.
Nedostatek nebo nedostatečná komunikace mezi zúčastněnými stranami pravidelně vyvolávala nespokojenost. Důležité informace nebo drobné změny byly mezi zástupci stavebníků (GMH), plánovači, architekty, odbornými firmami a následně prováděcími společnostmi buďto vůbec, nebo pouze v útržcích sdíleny. Plány musely být neustále přepracovány a znovu vyvinuty. Dokonce i ty nejmenší rozhodnutí tím byly nekonečně zpožděny.
Stavební zpoždění na Domu Země
Kvůli četným problémům se doba výstavby prodloužila a původní termín dokončení v roce 2019 se stal vzdáleným cílem. Jasné, může si člověk myslet. Koronavirová pandemie v roce 2020 nám všem udělala pořádnou čáru přes rozpočet. Takže to bylo jenom tím, že Dům Země nebyl včas dokončen. Pravdou však bylo, že bylo jasné již dlouho před pandemií, že termín otevření nebude možné dodržet.
Ačkoliv byly plánovací chyby mezitím napravovány, stavba se po úspěšné nové plánování stále zpožďovala. Jako další termín byl cílen rok 2024, ale i ten se dále posunul. Nyní má být Dům Země údajně dokončen v roce 2025. Výběrové řízení, hrubá stavba, vnitřní vybavení: všude docházelo ke zpožděním. Ale co znamená delší doba výstavby pro veřejný stavební projekt?
- Ztráta důvěry veřejnosti (stavební financování mimo jiné skrze daňové příjmy)
- Rostoucí náklady kvůli údržbě staveniště a prodloužení smluv
- Letité provizorium pro studenty a učitele
Dům Země: Exploze nákladů
Bez velkého napětí: Náklady na stavbu Domu Země vzrostly ze 140 milionů € na přes 425 milionů €. Tedy přibližně na trojnásobek původně plánovaného rozpočtu. Ale jak se to mohlo stát? Ve skutečnosti to tentokrát, s výjimkou důsledků plánovacích chyb, nebylo nutně způsobeno neschopností zodpovědných, ale byla to produkt nešťastných okolností.
Nejprve vzrostl index ve stavebním sektoru, tj. průměrné stavební náklady na m² se znatelně zvýšily. K tomu přispěla obecně inflace, která rovněž zvyšovala ceny. Tak daleko, tak obyčejně. Nicméně během koronavirové pandemie opět na Domě Země došlo k pozastavení stavby. Ta musela být samozřejmě dále udržována, aby například nedošlo ke škodám na budově kvůli chybějící topení nebo ventilaci.
Sotva byla pandemie alespoň částečně překonána, přišla další povodeň. Tento pokus ve formě ruské agrese proti Ukrajině. Tento stav zasáhl zejména stavebnictví tvrdě. Stavební materiály jako ocel a izolační materiály se od roku 2021 do 2022 zdražily o někdy 60-70 %. Navíc stavební průmysl bojoval s problémy s dodávkami a nedostatkem pracovní síly. Právě velké stavby to vrhlo výrazně zpět.
Další problém, který se s navýšením nákladů pojil, byla obvyklá otázka u stavebních projektů tohoto druhu: Kdo to má zaplatit? Kdo má tolik peněz? Město Hamburk, univerzita, stát? Nakonec docházelo při každém zvýšení nákladů k tomu, k čemu muselo. Diskutovalo se. A ne, tentokrát nebyly žádní soukromí investoři. To je alespoň dobrá zpráva. Ta méně dobrá, alespoň pro všechny obyvatele města: Zvýšené náklady byly kompletně uhrazeny z městské pokladny, tedy z daňových peněz.
Vodní škody na Domu Země
Jakmile byl pomyslný kočár jakžtakž vytáhnut z bahna, následovala nová katastrofa. Avšak ne z venku, ale zevnitř. Navzdory rozsáhlým novým plánováním došlo k pohromě. V srpnu 2024 způsobila trhlina v nádrži sprinklerového systému katastrofální škodu způsobenou vodou ve druhém suterénu. Zde se nacházely převážně technické místnosti a plánované laboratoře. Jak je známo, technika a voda se hodí tak, jako politika a stavebnictví: vůbec.
Škoda byla tak veliká, že voda se dostala až do betonových stěn a stropů. Houby a bakterie se rozšířily. Místo laboratoří tu nejdříve zakotvili lidé v bílých pláštích: Celá postižená oblast musela být oddělena a důkladně dekontaminována. Nakonec muselo být asi 1900 m² podlahy rozbité a odstraněné.
Sušení a náprava by trvalo měsíce. Tak došlo opět ke zpoždění, které posunulo nadcházející otevření ještě dále. Kromě toho stále není jasno, kdo přesně by měl být odpovědný za škodu. Další termín: opatrný začátek roku 2025.
Závěr: Dům Země v Hamburku
K datu vzniku tohoto blogového příspěvku (duben 2025) stále není slyšet nebo číst nic nového. Začátek roku 2025 tedy už nejspíše ne. Souhrnně tedy: Stavba Domu Země v Hamburku měla mnoho problémů. Část z nich byla neúmyslná a těžko předvídatelná, jiná se shodují s tím, co jsme už u jiných rozsáhlých stavebních projektů zaznamenali.
Zde se také můžete podívat na náš příspěvek, který se zabývá tématem
Velké stavební projekty v Německu: Zapomněli jsme, jak se staví?
. V tomto se podrobně věnujeme problémům, které Německo v současnosti a za poslední roky s těmito prestižními stavbami má. Stojí to za to! Shrnutí pro vás největších problémů našeho stavebního průmyslu, pokud jde o rozsáhlé stavební projekty, jako je Dům Země.
Faktem je, že velký stavební projekt je složitý. Existuje spousta věcí, které je třeba vzít v úvahu a procesy koordinovat. Snadno se může něco pokazit. A často i maličkost má velký dopad na celou stavbu.
Dům Země však rozhodně není první projekt svého druhu v Německu, ani v Hamburku. Tady mají zkušenosti s veřejnými budovami a prestižními stavbami, koneckonců Hamburk je tvořený přesně těmito staveništi. A přesto dochází u německých rozsáhlých projektů k problémům.
Důvody pro selhání, zpoždění a exploze nákladů u rozsáhlých stavenišť jsou však ve většině případů stejné, tak i u Domu Země.
- Nedostatečná komunikace
Komunikační problémy mezi plánováním, politikou a provedením činí stavebnímu průmyslu opakovaně těžkou úkol, realizovat projekty řádně. Často ani různé obory spolu ve skutečnosti nehovoří.
Informace se přenášejí jako při dětské hře tichá pošta mezi úrovněmi, přičemž polovina se otočí o minimálně 100 stupňů a druhá polovina se ani nedostane až k závěru. Přitom je komunikace tak důležitá. BIM by zde mohl v budoucnu mnohé zlepšit.
- Zamezitelným chybám v plánování a stavbě
Další aspekt k úspěšné realizaci tak rozsáhlého projektu je správné plánování a provedení samotné. Dům Země již začínal s mohutnou plánovací chybou, která celý projekt o roky zpozadila a město zatížila na kase. Jde o spolupráci se společnostmi, které mají již zkušenosti s takovými stavbami.
Nejlépe, s těmi, se kterými město jako zadavatel už dobré zkušenosti mělo. Při veřejných zakázkách to totiž není jenom cena, ale i skutečné schopnosti profesionálů rozhodující. Lepší, když člověk zaplatí nejdřív něco více a všechno funguje bez problémů, než nakonec musí opravovat a platit navíc.
- Nedostatečné řízení rizik u Domu Země
Dále velkým problémem u Domu Země bylo nedostatečné řízení rizik. Samozřejmě, že takový velký projekt přináší rizika. Kdykoli je plánovaná stavba budovy na několik let, může se předpokládat, že například se ceny surovin ve stavebním průmyslu pohybují nebo se náhle prudce zvyšují.
Také nepředvídatelné události, jako jsou bouře, by měly být zohledněny v plánování. Nebo jiné formy krizí, které mohou negativně ovlivnit dokončení rozsáhlých projektů. Co např., když jedna z firem během této doby zkrachuje a nemůže pokračovat ve své práci? Pak je potřeba plán B.
Komplexní řízení rizik je nezbytné pro úspěch projektu, který je tak velký jako Dům Země. Zde mělo být od počátkitka kalkulováno s větším polštářem.
Mnohé z problémů při stavbě Domu Země by tedy ani nevznikly s prozíravým plánováním předem. V sektoru stavebnictví musíme mít stále na paměti, že dobrá příprava je nejlepší základ pro úspěšný stavební projekt. Právě komunikace mezi plánováním a provedením se stává důležitější, čím větší a složitější má být konečný výsledek. Bylo by přínosné, kdyby stavebnictví v Německu pokračovalo v dalších krocích vpřed, ne vzad. Právě boční úskoky zpravidla vždy jen způsobují problémy.
Potřebujeme silnější zaměření na digitalizaci ke zjednodušení komunikace, zajištění kvality při plánování a realizaci stavebních projektů i plán B, C a D. Konečně nás minulost, zejména v posledních letech, naučila, že to může přijít vždy jinak, než si myslíme. Měli bychom vždy počítat s nepředvídatelným a podle toho se připravit, zvláště když toho je tolik v sázce.
.jpg?mw=760&hash=d249e2a829ac4486aa8be5d13ef9c91fba1c8d9a)