Norma se přitom vztahuje na solární termické a fotovoltaické systémy umístěné v řadách za sebou na střechách se sklonem do 10°.
U panelů s maximální výškou 0,5 m lze zjednodušeně uvažovat následující tvarový součinitel.
To znamená, že pokud je výsledek z γ ⋅ (h/sk) menší než 𝜇1 nebo 𝜇2, pak 𝜇5 odpovídá alespoň velikosti 𝜇1 nebo 𝜇2. To je obvykle případ relativně plochých systémů. Pokud je naopak výsledek z γ ⋅ (h/sk) větší než 1,0, je třeba pro 𝜇5 použít hodnotu 1,0.
U systémů s výškou přesahující 0,5 m se tvarový součinitel zvyšuje o 10%. Jako objemová tíha sněhu se uvažuje γ = 2 kN/m³.
Pro mimořádné zatížení (Severoněmecká nížina) platí následující předpoklad.
Délka návěje ls udává oblast, v níž je třeba zohlednit zvýšené zatížení. Je třeba ji zohlednit pro rozměry osazené plochy na délku a šířku a stanoví se následovně.
ls = l1 + 2 ⋅ h
Zohlednění v programech RFEM a RSTAB
V programech RFEM a RSTAB je nejjednodušší použít generátor zatížení sněhem. Oblast, v níž se má uvažovat zvýšené zatížení, je třeba navíc stanovit pomocí rovnice pro délku návěje. Následně lze chybějící zatížení v oblasti přizvednutých solárních termických a fotovoltaických panelů doplnit například pomocí generátoru zatížení „Z plošného zatížení na pruty prostřednictvím roviny“.
.png?mw=350&hash=b2324c4db119938012b5490afaa56e9aa826cdcc)
.png?mw=600&hash=49b6a289915d28aa461360f7308b092631b1446e)
