Způsob, jakým lze v addonu zadat data získaná z terénních zkoušek a použít vlastnosti zeminy k určení požadovaných půdních masivů, byl popsán v článku databáze znalostí "Vytvoření půdního tělesa ze zemních sond v programu RFEM 6".
Podobným způsobem článek databáze znalostí "Geotechnická analýza v programu RFEM 6" ukazuje, jak vytvořit zatěžovací stavy, kombinace zatížení a kombinace výsledků a jak definovat nastavení a parametry analýzy. Za předpokladu, že byla namodelována nadzemní část stavby, byl určen požadovaný půdní masiv (obrázek 1) a byl zahájen výpočet, bude tento text pojednávat o výsledcích analýzy a jejich grafickém a tabulkovém zobrazení v programu RFEM 6.
- KB | Vytvoření tělesa podloží ze zemních sond v programu RFEM 6
- KB | Geotechnická analýza v programu RFEM 6
Napětí
První výsledky, které budou v tomto článku zohledněny, jsou základní napětí z hlediska počátečního stavu, tj. vlastní tíha půdy. V důsledku toho je v nabídce na liště nástrojů vybrán zatěžovací stav "Vlastní tíha půdy" a v navigátoru Výsledky jsou vybrána základní napětí σz.
Tímto způsobem je v pracovním prostoru programu k dispozici grafické zobrazení základních napětí σz vyplývajících z vlastní tíhy zeminy, jak je znázorněno na obrázku 2. Tyto výsledky jsou také k dispozici v tabulkové formě v tabulce Statická analýza.
Pokud máte zájem o kontrolu okrajových ploch, nebo jinými slovy o kontrolu rozměrů půdního masivu, můžete porovnat základní napětí pro počáteční stav s napětím pro hlavní kombinaci zatížení.
Za tímto účelem proveďte výběr v rozbalovací nabídce ZS 1 a zkontrolujte napětí v dolní ploše zeminy. V tomto příkladu není rozdíl mezi výsledky pro hlavní kombinaci zatížení (obrázek 3) a počáteční stav (obrázek 2) větší než 10 %. Můžeme tedy dojít k závěru, že rozměry půdního masivu jsou dostatečné.
Dále můžete zkontrolovat hlavní napětí σ3 pro kombinaci výsledků, ve které byly vyloučeny výsledky z počátečního stavu. Získaná napětí jsou tedy pouze napětí z hlavní kombinace zatížení, nebo přesněji řečeno napětí způsobená samotnou konstrukcí budovy. Chcete-li vidět napětí v půdním tělesu podrobněji, můžete vytvořit ořezávací rovinu, jak je znázorněno na obrázku 4. Jak ukazuje obrázek, napětí v půdním tělesu jsou dostatečně daleko od okrajové plochy.
Můžete také zobrazit trajektorie napětí v půdním tělesu, jak je znázorněno na obrázku 5.
Dalším důležitým výsledkem analýzy jsou kontaktní napětí, tj. napětí na styku mezi deskou a povrchy základů sloupů na jedné straně a půdou na straně druhé. Chcete-li je zobrazit správným způsobem, vyberte jako typ zobrazení "Izopásma". Pokud nastavíte pohled v modelu ve směru Z, uvidíte kontaktní napětí, jak je znázorněno na obrázku 6.
Posuny
Výsledky analýzy zahrnují posuny konstrukce v důsledku působících zatížení. Lze je zobrazit v tabulkové i grafické podobě. V druhém případě musíte v navigátoru výsledků vybrat globální deformace uz. Stejným způsobem, jak bylo popsáno výše, můžete vytvořit ořezávací rovinu a získat lepší přehled o deformacích. Na obrázku 7 byla definována ořezávací rovina jako řez sloupy, který poskytuje trojrozměrný pohled na posuny konstrukce do půdy. Můžete tak vidět, že základová deska má křivku sedání, která ovlivňuje také základy sloupů, a také to, že sousední základy ovlivňují vzájemně své sedání.
