22257x
001611
6.11.2019

Stanovení zatížení sněhem pro sousedící střechy s velkým rozdílem výšek dle ČSN EN 1991-1-3

Kromě normálního zatížení sněhem, které působí na níže položenou střechu, je třeba uvažovat přídavné zatížení od sesuvu sněhu a návěje. U obou přídavných zatížení se uvažuje trojúhelníkový průběh po délce klínu návěje ls.

Také je třeba případně zohlednit přídavná zatížení nárazem sesutého sněhu z výše položené střechy.

γ = objemová tíha sněhu = 2 kN/m³

h = rozdíl ve výšce stropů

sk = charakteristická hodnota zatížení sněhem na zemi v kN/m²

sad = návrhová hodnota pro mimořádné zatížení sněhem v daném místě

Cesl = součinitel mimořádného zatížení sněhem

ls = délka návěje =


Pokud je délka spodní střechy b2 kratší než délka návěje Is, uvažují se pouze pořadnice zatížení po okraj střechy.

μ1 = 0,8 (za předpokladu, že nižší střecha je plochá)

μ2 = μs + μw

μs = tvarový součinitel zohledňující sesuv sněhu
α ≤ 15 °: μs = 0
α> 15 °: μs se stanoví z přídavného zatížení s trojúhelníkovým průběhem, rozděleným po délce ls. Jako přídavné zatížení se uvažuje 50% maximálního celkového zatížení sněhem na přilehlém sklonu vyšší střechy.

μ = tvarový součinitel vyšší střechy = 0,8 (nezávisle na sklonu střechy)

μw = tvarový součinitel zatížení sněhem zohledňující působení větru =

Součet tvarových součinitelů μw + μs lze dále omezit v souladu s národní přílohou (pro Německo) následovně.

Obecný případ (stálá, dočasná situace):
0,8 ≤ µw + µs ≤ 2,4

Po stranách otevřené přístřešky, s možností odklízení sněhu (b2 ≤ 3 m):
0,8 ≤ µw + µs ≤ 2

Pro alpskou oblast platí podle DIN EN 1991-1-3: 2010-12 a DIN EN 1991-1-3/A1: 2015-12, obrázek C.2 horní hranice pro zatížení sněhem sk ≥ 3,0 kN/m²:
1,2 ≤ µw + µs ≤ (6,45 / sk0,9)

Mimořádné účinky (Severoněmecká nížina) obecně:
0,8 ≤ µw + µs ≤ 2,4

V případě mimořádného účinku musí být µw nastaveno na menší nebo rovno než
µw = ( γ ⋅ h ) / sad   kde

sad =  Cesl ⋅ sk

Při umístění sněžníků či jiných srovnatelných překážek se μs nemusí uvažovat.

Příklad

b1 = 10 m
b2 = 5 m
h = 3 m
Sklon horní střechy = 30°
A = 100 m
Oblast zatížení sněhem 2
µ1 = 0,8
sk = 0,25 + 1,91 ⋅ ((A + 140) / 760)² ≥ 0,85 → 0,85 kN/m²

Rovnoměrně rozložené zatížení sněhem na dolní střeše:
µ1 ⋅ sk = 0,8 ⋅ 0,85 kN/m² = 0,68 kN/m²

Délka návěje:

Tvarový součinitel zohledňující sesuv sněhu:
µs = 0,67

Tvarový součinitel zatížení sněhem zohledňující působení větru:

Omezení tvarových součinitelů (obecný případ):
0,8 ≤ µw + µs ≤ 2,4
µ2 = µw + µs = 2,5 + 0,67 = 3,17 → 2,4

µ2 ⋅ sk = 2,4 ⋅ 0,85 kN/m² = 2,04 kN/m²

V programech RFEM a RSTAB lze zatížení od sněhové návěje nebo od sesuvu sněhu pohodlně zohlednit jako lineárně proměnné zatížení na plochu. U prutových konstrukcí lze pro tato zatížení použít generátor zatížení.


Autor

Ing. Baumgärtel zajišťuje technickou podporu zákazníkům společnosti Dlubal Software.

Odkazy
Reference
  1. Eurocode 1: Einwirkungen auf Tragwerke - Teil 1-3: Allgemeine Einwirkungen, Schneelasten; EN 1991-1-3:2003 + AC:2009
  2. Nationaler Anhang - National festgelegte Parameter - Eurocode 1: Einwirkungen auf Tragwerke - Teil 1-3: Allgemeine Einwirkungen - Schneelasten; DIN EN 1991-1-3/NA:2019-04
  3. Albert, A.: Schneider - Bautabellen für Ingenieure mit Berechnungshinweisen und Beispielen, 23. Auflage. Köln: Bundesanzeiger, 2018
Stahování