Podle EN 1993-1-3 [1] , 3.2.2 (1) lze použít průměrnou mez kluzu fya v případech, kdy je mez kluzu označena symbolem fy, pokud platí [1], 3.2.2 (4) až (8).
Průměrná mez kluzu fya se může určit zkouškami na ocelovém profilu tvarovaném za studena anebo zjednodušeně podle [1] ze vztahu (3.1). Zvýšená mez kluzu fya se podle [1], rovnice (3.1) stanoví následovně:
kde
Ag... neoslabená plocha průřezu
k ... součinitel, který závisí na způsobu tvarování, k = 7 pro válcování, k = 5 pro jiné způsoby tvarování
n ... počet 90° ohybů v průřezu s vnitřním poloměrem r ≤ 5 ⋅ t (zlomky 90° ohybů se mají vyjádřit jako zlomky n)
t ... návrhová tloušťka ocelového materiálu před tvarováním, bez započítání kovových nebo organických povlaků
Příklad
Zvýšená mez kluzu fya se stanoví pro průřez sigma z oceli S 355 EN 10025-2 znázorněný na obr. 01.
fyb = 35,5 kN/cm²
fu = 51,0 kN/cm²
Ag = 7,06 cm²
k = 7 pro válcování
r = 2 mm ≤ 5 ⋅ 2,5 = 12,5 mm → lze uvažovat všechny ohyby
RF-STEEL Cold-Formed Sections
Za studena tvarované profily lze posuzovat podle [1] a EN 1993-1-5 [2] pomocí modulového rozšíření RF-/STEEL Cold-Formed Sections. Zvýšená mez kluzu fya se zohledňuje v modulu RF-/STEEL Cold-Formed Sections podle [1], rovnice (3.1). Předpokládá se, že průřez byl vytvořen válcováním, to znamená, že se bude v závislosti na způsobu tvarování uvažovat součinitel k = 7.
Zvýšená mez kluzu fya se zobrazí ve výstupních tabulkách modulu RF-/STEEL Cold-Formed Sections. Na obr. 02 vidíme zvýšenou mez kluzu fya pro průřez sigma z našeho příkladu.
.png?mw=350&hash=b2324c4db119938012b5490afaa56e9aa826cdcc)
.png?mw=600&hash=49b6a289915d28aa461360f7308b092631b1446e)
