Nejdříve je důležité aktivovat addon Ocelové přípoje v Základních údajích modelu. Tímto způsobem jsou v navigátoru k dispozici Typy pro ocelové přípoje a nové přípoje lze vytvářet dvojím kliknutím na položku Ocelové přípoje. Další možností je otevřít dialog Nový ocelový přípoj pomocí volby Vložit → Typy pro ocelové přípoje → Ocelové přípoje → Dialog (obrázek 1).
Stejně jako při ručním zadání komponent ocelového přípoje je třeba vybrat uzel v modelu RFEM, kde se má ocelový přípoj vytvořit. Po výběru uzlu program rozpozná a přiřadí spojované pruty tak, jak je znázorněno na obrázku 2. Standardně jsou vybrány všechny pruty, ale lze odebrat pruty, které nebudou patřit do posuzovaného přípoje.
Je třeba zadat, který prut je podepřený, protože MKP vyžaduje podepření alespoň jednoho prutu, zatímco druhý by měl být zatížen vnitřními silami. To lze provést v dialogu Nový ocelový přípoj v záložce Pruty. V této záložce je možné také upravit základní nastavení pro pruty jako materiál a průřez (obrázek 3).
Dále definujeme komponenty ocelového přípoje. Jak jsme již zmínili, pro vytvoření požadovaného spoje použijeme šablony ocelových přípojů, které jsou k dispozici v databázi programu. Je důležité zmínit, že databáze je průběžně rozšiřována. Dostupné šablony jsou přístupné přes ikonu označenou na obrázku 4.
Jsou rozděleny do tří obecných kategorií: tuhé, kloubové a příhradové. Pro každou z nich jsou šablony uspořádány do dalších podkategorií: nosník na nosník, nosník na sloup, sloup na nosník, křížový spoj, přípoje K atd. Alternativně je možné zvolit vlastní, uživatelsky zadané šablony ocelových přípojů předem vložené do databáze.
V tomto příspěvku vybereme šablonu plech na plech pro vytvoření tuhého spoje podkategorie nosník na nosník mezi vybranými pruty. Šablonu vybereme kliknutím na tlačítko "Použít šablonu". Poté se spojované pruty automaticky přiřadí nosníkům 1 a 2, ale přiřazení lze i upravit spolu s materiálem plechu (obrázek 4).
Nastavení komponent lze dále upravovat v záložce Komponenty v dialogu Nový ocelový přípoj (obrázek 5). Nejdříve je třeba vybrat polohu včetně počátku (u tohoto typu spoje buď poloviční úhel nebo kolmo), podélného posunu a natočení okolo os x, y a z. Dále je možné upravit tloušťku plechu a definovat pro plech rozměry a polohu, nebo odsazení.
Upravit lze také nastavení ostatních komponent, jako jsou šrouby a svary. Lze tak například stanovit průměr a třídu pevnosti šroubů i počet a vzdálenosti (vodorovně a svisle). Obdobným způsobem lze definovat koutové, dvojité koutové a tupé svary na přední nebo zadní straně pásnic a stojin.
Dále je možné spustit kontrolu správnosti přípoje, jak je znázorněno na obrázku 6. Pokud program detekuje chybějící data, kolize plechu, nesprávné svary atd., zobrazí se chybová hlášení. V opačném případě se zobrazí hlášení „Žádná chyba nenalezena“, to znamená, že přípoj je definován správně.
Posouzení lze přiřadit také Konfiguraci mezního stavu únosnosti, o čemž se bude hovořit v některém z následujících článků databáze znalostí.
Ocelový přípoj je po vytvoření k dispozici v pracovním okně programu RFEM. Na obrázku 7 je znázorněn podrobný model ocelového spoje; lze však také zvolit zobrazení zjednodušeného modelu spoje nebo nezobrazování modelů spojů vůbec.
Databáze znalostí