Aby bylo možné provést pushover výpočet, je nutné zjednodušit stanovenou křivku kapacity. K tomu je v Eurokódu EN 1998 uvedena takzvaná metoda N2. Tento článek by měl vysvětlit, co znamená bilinearizace metodou N2.
Dialog pro úpravu kombinací zatížení a výsledků pomocí textového pole není modální dialog. To znamená, že po otevření tohoto dialogu je možné měnit kombinace i mimo tento dialog. Pro definici nebo změnu kombinace pomocí textového pole to znamená, že může být paralelně prováděna s otevřeným dialogem „Upravit zatěžovací stavy a kombinace“.
Popis zatěžovacích stavů, kombinací zatížení nebo výsledků je ve většině případů delší než přednastavená velikost v poli se seznamem „Aktuální ZS, KZ, KV resp. případ modulu“ v panelu nástrojů v programech RFEM nebo RSTAB.
Některé konstrukce je třeba posuzovat v různém uspořádání. Může se tak stát, že nůžkovou zvedací plošinu je třeba posoudit v poloze u země, ve střední poloze i v maximální výšce. Protože podobné úkoly vyžadují vytvořit několik modelů, které jsou ovšem téměř totožné, znamená aktualizace všech modelů jediným kliknutím myší výrazné ulehčení práce.
Průběhy sil, které se při vyhodnocování stanoví na liniových podporách, se někdy zdají být na první pohled nepravděpodobné. Zejména v případě proměnných zatížení v místech, kde byla definována také uzlová podpora, v dělicích a okrajových bodech podepřených linií lze ve výsledcích zaznamenat nečekané podporové reakce. Ani použití funkce pro lineární vyhlazení výsledků, kterou nabízí Navigátor projektu - Zobrazit, nezaručuje vždy očekávaný průběh výsledných hodnot.
Při multimodální analýze s použitím spektra odezvy je důležité vypočítat dostatečný počet vlastních čísel konstrukce a zohlednit jejich dynamickou odezvu. Podle norem jako EN 1998-1 [1] a jiných mezinárodních směrnic je třeba aktivovat 90 % hmoty konstrukce. To znamená: že se musí stanovit tolik vlastních čísel, aby faktory účinných modálních hmot přesahovaly v součtu 0,9.
Zamezení vzniku trhlin v betonových konstrukcích obecně není možné ani nutné. Je však třeba omezit vznik trhlin tak, aby nebylo ovlivněno řádné používání, vzhled a trvanlivost konstrukce. Omezení šířky trhlin proto neznamená zamezení vzniku trhlin, ale omezení šířky trhlin na neškodné hodnoty.
Podloží se v programu RFEM řeší obvykle metodou pružinových konstant. Důvodem je poměrná jednoduchost a přehlednost tohoto řešení. Nejsou zapotřebí žádné iterační výpočty a doba výpočtu je relativně krátká. Použití této metody znamená, že například základová deska má plošné pružné podepření.
Přídavný modul RF-FORM-FINDING umožňuje v programu RFEM stanovit rovnovážné tvary membránových a lanových prvků. In diesem Berechnungsprozess sucht das Programm für die Membran- und Seilelemente eine geometrische Lage, in der die Oberflächenspannung/Vorspannung der Membranen und Seile im Gleichgewicht mit den natürlichen und geometrischen Randreaktionen steht. Dieser Prozess heißt Formfindung (nachfolgend FF genannt). Die FF-Berechnung wird in RFEM global in den "Basisangaben" eines Modells im Register "Optionen" aktiviert. Nach Aktivierung werden in RFEM ein Lastfall beziehungsweise ein Berechnungsprozess mit dem Namen RF-FORMFINDUNG angelegt und für die Seil- und Membraneingabe zusätzlich FF-Parameter zur Definition der Oberflächenspannung und Vorspannung freigeschaltet. Die Aktivierung der FF-Option bedeutet für das Programm, dass vor der reinen strukturellen Berechnung der Schnittgrößen, Verformung, Eigenwerte etc. immer zuerst der Formfindungsprozess gestartet und für die Folgeberechnung ein entsprechend vorgespanntes Modell vorgegeben wird.
Projektová data již nejsou uložena ve velkých regálech, ale na zabezpečených serverech. Každý soubor má zaznamenán čas, podle kterého se pozná, kdy byl naposledy uložen, změněn či otevřen.