Rohy stěn jsou často singularity a je třeba je zohlednit z technického hlediska. Singularity jsou obvykle způsobeny konvexními rohy a velkými skoky v tuhosti.
Vzhledem k tomu, že to v programu není problém, mohu na příkladu vysvětlit pouze jeden možný postup pro stanovení návrhové posouvající síly. Jako základ pro příklad použiji odbornou literaturu „Beispiele zur Bemessung nach DIN 1045-1; Band 1: Hochbau (3. vyd.)“ Od Ernst & Sohn. (Abstrakt najdete v sekci Ke stažení.)
Cílem je stanovit návrhovou smykovou sílu v kontrolovaném obvodu. Stanovte rozměry základního kontrolovaného obvodu podle DIN 1045-1, obr. 38 nebo 39 a vytvořte tyto linie v programu RFEM (viz obr. 01). Aby bylo možné zahrnout vytvořené linie do plochy, klikněte prosím na Výpočet → Nastavení sítě prvků a poté vyberte následující možnost (viz Obrázek 02). V případě potřeby proveďte zahuštění sítě.
Po výpočtu rozhodující kombinace zatížení vybereme tři přímky a poté klikneme pravým tlačítkem myši na některou z nich. Poté vyberte průběhy výsledků (viz Obrázek 03). Nyní vyhlaďte výsledky vmax, b pomocí následujícího nastavení (viz Obrázek 04). Všimněte si vyhlazené hodnoty (209,12 kN/m na obrázku) a celkové délky (1,05 m na obrázku). Nyní vyhlaďte obloukové linie podobným způsobem jako přímé linie. (Pro zobrazení průběhů výsledků lze vybrat pouze linie stejného typu současně.) Dbejte také na vyhlazené vmax, b (221,04 kN/m) a délku (0,889 m). Na základě těchto hodnot lze nyní stanovit návrhovou smykovou sílu pro posouzení na protlačení:
vEd = β x (209,12 kN/mx 1,05 m + 221,04 x 0,889 m)/(1,05 m + 0,889 m) = 289,69 kN/mkde β = 1,35 pro konce stěn a
β = 1,2 pro rohy stěn (podle DIN 1045-1; obr. 44)
VEd = 289,69 kN/m/β x (1,05 m + 0,889 m) = 416,08 kN