Odpověď:
V obou případech znázorněných na Obrázku 1 působí v globálním směru X zatížení celkem 51 kN. Problémem jsou rozdílné průběhy v obou případech.
Ve variantě A jsou zelená zatížení větší a červená menší a ve variantě B je to obráceně. Největším problémem u varianty A je to, že červená zatížení jsou překvapivě stejná jako v oblasti nahoře, kde jsou ale ještě mezilehlé pruty (zelené zatížení).
Problémem je zde plocha se žlutým rámem. Interně se nejdříve spočítá zatížení celé plochy (51 kN) a poté se od něj odečítají uzavřené buňky (rovina, která je zcela ohraničena pruty).
Protože oblast, která je vyznačena žlutě, nepředstavuje buňku (ohraničující prut mezi uzly 20 a 36 chybí), jedná se zde o zvláštní případ. Generátor zatížení postupuje podle popisu dále.
Odečtením vodorovných prutů se mezi uzly 23, 760, 36 a 20 vytvoří velká fiktivní buňka. Vzhledem k chybějící buňce zmíněné výše se předpokládá, že všechny vnější pruty mají konstantní zatížení (zde 1,6 a 1,0 kN/m) a zbylé zatížení je rozděleno na vnitřní pruty. Ve variantě A je tak zelené zatížení vyšší a červená zatížení menší. Pro úpravu tohoto rozdělení je v generátoru zatížení k dispozici následující volba "Použít všechny pruty", jak je znázorněno na Obrázku 2.
Pomocí této volby se interně vytvoří chybějící buňka a zatížení se rozdělí podle varianty B. Na našem blogu je k tomuto tématu zajímavý příspěvek:
