Funkce „Postupné zvyšování zatěžování“ zatěžovacích stavů a kombinací zatížení může postupně zvyšovat přiřazenou úroveň zatížení a pro každou úroveň zatížení hledat rovnováhu. Referenční úroveň „Úroveň zatížení 1,0 = 100 % definovaného zatížení“ je pro zatěžovací stavy definovaným zatížením a pro kombinace zatížení kombinací zatěžovacích stavů upravenou o dílčí bezpečnostní koeficienty. Podrobná nastavení funkce definují počáteční stupeň zatížení k0, velikost přírůstkového zvýšení zatížení Δk, zpřesnění posledního stupně zatížení, kritérium přerušení a statickou počáteční zatěžovací situaci.
Definicí počátečního stupně zatížení k0 se definuje začátek procesu. Tento vstup je nezávislý na vstupu čisté kombinace zatížení a kombinace zatížení a může být větší nebo menší než 1,0. Program vždy vypisuje všechny výsledky na základě stupně zatížení 1,0 v rámci běžného výpočtu a po aktivaci „Postupné zvyšování zatěžování“ navíc provede analýzu případných stupňů zatížení.
Zvýšení zatížení Δk je přírůstek pro stupňovité zvyšování zatěžování. S každou procesní smyčkou program zvyšuje analyzované zatížení přidáním přírůstku k předchozí analyzované úrovni zatížení. Přírůstek je konstantní až do dosažení kritéria přerušení.
Vzhledem ke konstantní velikosti přírůstku nelze stanovit přesný faktor zatížení pro kritérium přerušení. Na konci program zobrazí přibližný faktor zatížení na základě poslední úrovně zatížení, při které lze pro model ještě najít rovnováhu. Faktor zatížení se po výpočtu zobrazí v tabulce „4.0 Výsledky – shrnutí“ pod příslušnou situací zatížení. Při zadání zpřesnění posledního zvýšení zatížení se počáteční přírůstek Δk po dosažení kritéria přerušení vydělí hodnotou zpřesnění a proces se opakuje od poslední funkční úrovně zatížení až do nového přerušení. Díky menšímu přírůstku se získá přesnější faktor zatížení.
Kritériem pro přerušení procesu je vždy bod, ve kterém program již nenajde rovnováhu pro nastavené zatěžování (teorie II. řádu). Přerušení lze navíc specifikovat aktivací maximální deformace v určitém uzlu.
Vzhledem k tomu, že v reálném případě zůstávají určité složky síly nezávislé na působení konstantní (např. vlastní hmotnost, předpětí atd.), nabízí detailní nastavení možnost nastavení pevné složky zatížení pro postupně se zvyšující zatížení. Pevné zatížení může být buď zatěžovací stav, nebo kombinace zatížení. Tato složka zatížení je nezávislá na zvyšovaném zatěžování a v procesu se jednoduše přičte k proměnné složce.
Pokud jsou kromě konečného zatěžovacího faktoru zajímavé také průběžné výsledky platných stupňů zatížení, lze pomocí funkce zatěžovacího stavu a kombinace zatížení „Uložit výsledky zvýšení zatížení“ zobrazit průběžné výsledky. Pro zobrazení jsou v panelovém okně a tabulkách výsledků k dispozici příslušné možnosti.
V programu RSTAB 8 je aktivace pro uložení mezivýsledků spojena s přídavným modulem RSKNICK, v programu RFEM 5 je aktivace stupňovitého zvyšování zatěžování spojena s přídavným modulem RF-STABIL. V těchto případech je kromě licence hlavního programu nutné zakoupit také licenci příslušného přídavného modulu.
