Odpověď:
Funkce "Postupné zvyšování zatížení" u zatěžovacích stavů a kombinací zatížení může postupně zvyšovat přiřazenou úroveň zatížení a pro každý přírůstek zatížení hledat rovnováhu. Referenční úroveň "Přírůstek zatížení 1,0 = 100% definovaného zatížení" je definované zatížení pro zatěžovací stavy a pro kombinace zatížení je to kombinace zatěžovacích stavů upravená pomocí dílčích součinitelů spolehlivosti. Nastavení detailů funkce definují počáteční přírůstek zatížení k0, velikost přírůstku zatížení Δk, zjemnění posledního přírůstku zatížení, kritérium přerušení a statickou situaci počátečního zatížení.
Definováním počátečního přírůstku zatížení k0 se stanovuje počátek procesu. Toto zadání je nezávislé na zadání čistého zatěžovacího stavu a kombinace zatížení a může být větší nebo menší než 1,0. V rámci pravidelného výpočtu program vždy zobrazí všechny výsledky na základě přírůstku zatížení 1,0 a provede dodatečné posouzení možných přírůstků zatížení aktivací funkce "Postupné zvyšování zatížení".
Přírůstek zatížení Δk je inkrement pro postupně se zvyšující zatížování. S každou procesní smyčkou program zvyšuje analyzované zatížení přidáním přírůstku k dříve analyzovanému přírůstku zatížení. Přírůstek je konstantní, dokud není dosaženo kritéria přerušení.
Kvůli konstantní velikosti přírůstků nelze pro kritérium přerušení stanovit přesný součinitel zatížení. Nakonec program zobrazí přibližný součinitel zatížení na základě posledního přírůstku zatížení, při kterém lze pro model najít rovnováhu. Po výpočtu se součinitel zatížení zobrazí v tabulce "4.0 Výsledky - souhrn" pod příslušnou zatěžovací situací. Zadáním zjemnění posledního přírůstku zatížení se po dosažení kritéria přerušení vydělí počáteční přírůstekΔk hodnotou zjemnění a proces se opakuje od posledního funkčního přírůstku zatížení až do nového přerušení. Menší přírůstek vede k přesnějšímu součiniteli zatížení.
Kritériem přerušení procesu je v podstatě bod, v němž program již nenajde rovnováhu pro působící zatížení (podle teorie druhého řádu). Přerušení lze navíc specifikovat aktivací maximální deformace v určitém uzlu.
Vzhledem k tomu, že ve skutečnosti určité složky sil zůstávají konstantní nezávisle na účinku (např. vlastní tíha, předpětí atd.), nabízí nastavení detailů možnost použít pro postupně se zvyšující zatížení pevnou složku zatížení. Pevným zatížením může být buď zatěžovací stav, nebo kombinace zatížení. Tato složka zatížení je nezávislá na zatížení, které má být zvýšeno, a v procesu je jednoduše přičtena k proměnné složce.
Pokud jsou kromě konečného součinitele zatížení také zajímavé mezivýsledky platných zatěžovacích přírůstků, lze pro zatěžovací stavy a kombinace zatížení použít možnost "Uložit výsledky přírůstků zatížení" pro jejich zobrazení. Pro zobrazení jsou k dispozici příslušné možnosti v okně panelu a ve výsledkových tabulkách.
V programu RSTAB 8 je aktivace ukládání mezivýsledků spojena s přídavným modulem RSBUCK a v programu RFEM 5 je aktivace postupného zvyšování zatížení spojena s přídavným modulem RF-STABILITY. V těchto případech je třeba kromě licence pro hlavní program mít také licenci k příslušnému přídavnému modulu.
.png?mw=600&hash=49b6a289915d28aa461360f7308b092631b1446e)
