Tento text byl přeložen Google překladačem

Zobrazit původní text

Výpočet mého modelu vede na mnoha místech k nerealisticky vysokému napětí. Co může být příčinou?

Odpověď

Nejčastější příčiny jsou uvedeny níže:
1. 
Singularity se vyznačují soustředěním výsledných napěťových hodnot v omezené oblasti. Jsou podmíněny metodikou MKP: Teoreticky se přitom tuhost a/nebo namáhání v nekonečné velikosti soustředí v nekonečně malé oblasti. Singularity se tak vyskytují zejména na bodových podporách, v místech působení zatížení, v konstantních rozích nebo v oblasti vrcholů tuhosti.

Pokud je výsledná hodnota vrcholu napětí větší a plocha tohoto vrcholu napětí je menší v případě jemnější sítě konečných prvků, objeví se singularita s největší pravděpodobností.


Doporučení k práci s místy s singularitou jsou například v následujících odborných článcích naší Databáze znalostí:
2. 
Tuhé podpory (nekonečně tuhá podpora) jsou v mnoha případech spíše nerealistické. Doporučujeme proto, aby podpory působily jako pružná podepření. V tomto případě je třeba realisticky odhadnout tuhost sousedních konstrukčních prvků.


Pro kontrolu je vhodný průběh deformace, případně se silnějším počátečním zakřivením a také zobrazení výsledků podporových reakcí nebo kontaktních napětí. Pro lepší přehlednost je třeba pro kontrolu provést co nejsnáze zatížení.
3. 
Chyba v určení směru, například zatížení, kloubů prutu nebo k uvolnění linií a ploch, je často příčinou nerealistického chování. Pokud použijeme jako referenční systémy lokální nebo rotační souřadný systém, je třeba dbát na správné zadání. Například nelinearity definované v opačném směru jsou typické pro podpory, které selhávají v důsledku tahu nebo tlaku.
Nesprávné zadání zatížení lze snadno identifikovat. Zatížení použitá pro výpočet lze snadno zobrazit v navigátoru Výsledky pomocí volby „Rozložení zatížení“.

 
Nesprávnosti při modelování mohou také vést k nesprávnému zadání směrů. Importováním souboru DXF můžeme do modelu vložit nepřesnosti, např. Uzly, které se nenacházejí na sobě, nebo linie, které jsou zkosené nesprávným směrem.
Funkce „Regenerovat model“ je velmi užitečná při řešení menších nepřesností.


Nesprávně definované uvolnění a klouby lze zpravidla rozpoznat na základě obrázku deformace a diagramu vnitřních sil. Opět se doporučuje pracovat s jednoduchými zatíženími pro účely kontroly.
4. 
Často se může stát, že ne všechny vnější nebo vnitřní vlivy modelované konstrukce byly v modelu zohledněny dostatečně a přesně. Podpory nebo nosné konstrukční prvky nemusely být modelovány, nebo se nacházejí na nesprávném místě. Důležitý je také realistický odhad tuhosti sousedních konstrukčních prvků. Za předpokladu, že byla nadhodnocení nebo podhodnocena, je přenos zatížení v modelu někdy výrazně změněn.


Deformaci lze ovšem jednoduše zkontrolovat, případně pomocí silnějšího předvýšení.
Pokud znáte skutečnou konstrukci, mohou Vám při nalezení reálné konstrukce pomoci následující otázky: Je velikost deformací realitě? Je křivka deformace kvalitativně v souladu s našimi očekáváními?


Následující článek v databázi znalostí představuje vhodný příklad:

Klíčová slova

Model Realita Podepření Vnitřní síla Konstrukce Deformace

Ke stažení

Odkazy

Kontakt

Nenalezli jste odpověď na Vaši otázku?
Kontaktujte prosím naši bezplatnou podporu e-mailem, na chatu nebo na fóru, případně nám zašlete Váš dotaz prostřednictvím online formuláře.

+420 227 203 203

info@dlubal.cz

RFEM Hlavní program
RFEM 5.xx

Hlavní program

Program RFEM pro statické výpočty metodou konečných prvků umožňuje rychlé a snadné modelování konstrukcí, které se skládají z prutů, desek, stěn, skořepin a těles. Pro následná posouzení jsou k dispozici přídavné moduly, které zohledňují specifické vlastnosti materiálů a podmínky uvedené v normách.

Cena za první licenci
3 540,00 USD