VE 1035 | Výpočet blokového základu podle DIN EN 1992-1-1 s NA

Popis

Čtvercový základ s hrubými stěnami kalichu [1] má být navržen tak, aby podepíral prefabrikovaný železobetonový sloup v souladu s vodicími liniemi normy DIN EN 1992-1-1/NA 1.5.2.5 a 1.5.2.6. Návrh zohlední typické zatížení budovy, především trvalé zatížení. Podle geotechnické zprávy je půda nesoudržná a nemrzne. Je třeba poznamenat, že geotechnický návrh není součástí tohoto příkladu.

Sloup je vyroben z betonu třídy C40/50, zatímco blokový základ je složen z betonu C30/37. Použitá výztužná ocel je B500B (vysoce tažná).

Vlastní tíha desky se při posuzování základů na ohyb zanedbává. Důvodem je to, že vlastní tíha a výslednice napětí v podloží jsou v rovnováze a nevytvářejí ohybové momenty. Objemová tíha betonu C30/37 je proto stanovena na 0 kN/m².

Působící zatížení pro každý zatěžovací stav působící na sloup ve výšce základu jsou popsány v následující tabulce:

Příklad zkoumá následující kombinace zatížení:

Vnitřní síly

CO2 je rozhodující kombinace zatížení pro posouzení na ohyb v obou směrech.

Verifikační příklad 1035 | Napětí v tlaku v základové spáře v důsledku kombinace zatížení 2

Posouzení na ohyb

Základová deska je rozdělena do osmi pásů pro každý směr. Je stanoven požadovaný ocelový průřez na metr každého jednotlivého pásu. Další informace o zadání výztužných ploch a návrhových pásů naleznete v manuálu betonových základů. Nutná výztuž ve směru x je shrnuta v následující tabulce:

VE 1035 | Nutná výztuž desky ve směru x

Příklad navrženého výztužného plechu ve směru x je uveden v tabulce níže. Jsou definovány tři oblasti s různými požadavky na výztuž. Více informací o rozložení výztuže naleznete v příručce pro betonové základy.

VE 1035 | Rozvržení výztuže desky

Níže uvedený graf znázorňuje nutnou a navrženou výztuž ve směru x:

Verifikační příklad 1035 | Nutná vs. navržená výztuž ve směru x, s přesahem

Odolnost proti protlačení

V tomto řezu se navržená výztuž desky upraví tak, aby odpovídala výztuži nastavené v příkladu výpočtu, a to z hlediska účinné výšky a poměru výztuže. Vzdálenost od oblasti působení zatížení ke kritickému obvodu l_w,it je nastavena na 0,7 ⋅ d = 0,518 m. Faktor pro uvolnění napětí v půdě uvnitř základního kontrolovaného obvodu k_red je nastaven na 1,0, což znamená, že tlaky půdy uvnitř kužele pro protlačení jsou plně zohledněny a působí tedy s maximálním uvolňujícím účinkem.

Proto je nutná výztuž proti protlačení.

Níže uvedený graf znázorňuje napětí v zemině uvnitř základního kontrolovaného obvodu a sníženou maximální smykovou sílu.

VE 1035 | Napětí v půdě uvnitř základního kontrolovaného obvodu a snížená maximální smyková síla

Přenos zatížení ze sloupu do základové patky

V referenčním příkladu je kotvení výztuže pro přenos zatížení ze sloupu do základové patky navrženo pomocí modelu příhradové konstrukce v souladu s DAfStb Heft 399.
RFEM 6 určí kotvení výztuže na základě ekvivalentního modelu nosníku, rovněž podle DAfStb Heft 399.

Příklad uspořádání výztuže kalichu je znázorněn na obrázku níže.

Verifikační příklad 1035 | Výztuž kalicha

Závěr

Program RFEM 6 poskytuje spolehlivé výsledky pro výpočet ohybu výztuže základové desky. Odchylky v kotvení výztuže v bloku jsou způsobeny použitím různých metod výpočtu: referenční příklad používá model příhradoviny, zatímco program RFEM 6 používá ekvivalentní model nosníku.

250x

102x

Verifikační příklad 1035 | Blokový základ

250x

102x

Verifikační příklad 1035 | Blokový základ