Je požární ochrana v Německu příliš přísná?

Dlubal blog pro stavební inženýry a statiky

  • Samostatný program COMPOSITE-BEAM

Rozhovor s odborníkem na požární ochranu Reinhardem Eberl-Pacanem

Tento text byl přeložen Google překladačem

Zobrazit původní text

18. července 2022

000030

Firma

Martina Summerer

Vyzpovídali jsme odborníka na požární ochranu Reinharda Eberl-Pacana. Společně budeme diskutovat také o budoucnosti stavebnictví.

Je preventivní požární ochrana v Německu příliš přísná?

Následky požáru mohou být strašlivé. Při požáru letiště v Düsseldorfu jsme si uvědomili, jak tragická může být taková událost. Požadavky na požární bezpečnost jsou obrovské. Částečně se například uzavírají restaurace, protože již nesplňují požadavky. Proto vyvstává otázka, zda má přísná požární ochrana v Německu vůbec opodstatnění. Promluvíme si proto s odborníkem na požární ochranu Reinhardem Eberl-Pacanem.

Kdo jste a co děláte?

Vždycky říkám, že stojím na třech nohách. V minulém století jsem ještě dokončil studium žurnalistiky v mém rodném Pasově. Jako vystudovaný novinář jsem se bláznivě rozhodl jít do Berlína a tam pokračovat a studovat žurnalistiku. Pak jsem dva semestry studoval publicistiku, germanistiku, divadelní vědu a italštinu. Kompletní program. Po dvou semestrech jsem si trochu uvědomil, že novinář píše o spoustě věcí.

Je opravdu velmi zvědavý. Dozvíte se mnoho, ale ve skutečnosti nic pořádně. Pak jsem si řekl, dělat to tak dál a takto se vzdělávat, mě nemusí nutně přivést tam, kam chci. Poté jsem se rozhodl přesedlat a věnovat se odbornému studiu, abych se něčemu naučil a pak o tom mohl psát. Nic mě ale nenapadalo. Začal jsem u "A" a tak jsem se dostal k architektuře. Říkal jsem si, že je to skvělý nápad, protože je to něco, co vůbec neumím. Nemám o tom ani potuchu a nemá přece smysl studovat něco, co už tak nějak umím. Je mnohem zajímavější studovat něco, co ještě vůbec neumíte.

Pak jsem vystudoval architekturu a dlouho jsem pracoval v Berlíně jako architekt. V té době jsem již měl několik projektů v Bavorsku. V letech 2004/2005 bylo stavebnictví, zejména v Berlíně, zcela na dně. Bylo opravdu těžké získat zakázky, zvláště získat zakázky, kdy jste také dostali zaplaceno. Pak jsem znovu stál před takovou situací a ptal se sám sebe: Architekt? Co je to vlastně za práci? Musíš o všem vědět, ale vlastně nikdy nemáš opravdu čas zabývat se nějakým tématem intenzivněji. O všem nevíš prakticky nic. Pak následovala další specializace. Říkal jsem si, že si vyberu nějakou speciální oblast z architektury. To byla taky víceméně náhoda. Kdo říká A, musí říct také B. Vybral jsem si požární ochranu. Ne nutně proto, že by mě to přišlo tolik zajímavé nebo že bych to považoval za skvělý nápad. Myslel jsem, že požární bezpečnost je jednoduchá. Bude to asi 1 000 nebo 10 000 zákonů. Ty se naučíš, a když je všechny budeš znát, tak to budeš umět. Tak jsem s tím začal. Mezitím jsem za těch 16 až 17 let zjistil, že je to úplně jinak. Je to velmi kreativní a velmi zajímavá oblast. Přes téma požární ochrany lze přenést také mnoho dalších témat.

O co by se jednalo?

Když jsem se začal specializovat na požární bezpečnost, napadlo mě několik myšlenek. Pokud děláš požární ochranu pro určité materiály, jako třeba beton nebo ocel, je to přece nuda. Copak žádný stavební materiál nehoří a co se kde děje? V té době se již diskutovalo. Tak, jak stavíme, nemůžeme stavět pořád. Nemůžeme nesmyslně vkládat energii, tedy šedou energii do domů. Musíme stavět udržitelněji. Budovy pak musí být také recyklovatelné. Tehdy v roce 2004 to bylo již mnohým jasné. Řekl jsem si, to je téma pro mě. Dřevo - dřevo hoří a moc se ze dřeva nestaví. Když se podíváme na to, proč se ze dřeva tolik nestaví, často je to kvůli požární ochraně. Říkal jsem si, že to není možné. Je to právě kvůli požární ochraně, proč nelze stavět ze dřeva. Tím je třeba se zabývat.

Je třeba se podívat na to, jak nalézt řešení, aby se na jedné straně stavělo ze dřeva, ale na druhou stranu neohrozit bezpečnost lidí. Je třeba to vyrovnat. Na jednu stranu stavím z udržitelných a znovupoužitelných materiálů. Na druhou stranu musím ve stavbě ze dřeva bydlet a pracovat stejně bezpečně jako v jiné stavbě.

Co je preventivní požární ochrana? Máme preventivní a defenzivní požární ochranu. Mohl byste nám možná vysvětlit, jaký je v tom rozdíl?

Protipožární prevence se týká doby před tím, než hoří. Defenzivní požární ochrana se pak zkrátka vztahuje k době, kdy hoří. Protipožární ochrana je věc, kterou si užíváme a které si také nejsme každý den vědomi. Například to, že máme stěnu k sousednímu bytu, která snad může odolávat požáru 90 minut, pokud by mělo hořet v sousedním bytě. Máme schodiště, které samozřejmě neslouží pouze ke vstupu do budovy nebo k výstupu do našeho bytu. Ale aby také v případě požáru bylo zajištěno tak, aby kouř nemohl okamžitě proniknout na toto schodiště. Mělo by být po určitou dobu bez kouře a žáru, abych mohl uniknout. To jsou otázky, které protipožární prevence centrálně řeší. Je ale také protipožární ochrana, kterou již spíše známe. Jedná se o zařízení pro detekci kouře. Jedná se o systém požární signalizace. Jedná se o kropicí zařízení, které jsme již někde viděli. Tedy technická požární ochrana.

Jedná se o zařízení, která nás mají včas upozornit, když někde vypukne požár. Možná nám i ukázat cestu, kudy můžeme utéct. Nebo požár již v počátku uhasit. Třetí oblastí protipožární prevence je samozřejmě organizační požární ochrana. Aby vše v jednotlivostech probíhalo sehraně. To je třeba zorganizovat. Musí existovat pracovníci požární ochrany, kteří se právě o to starají, například v takzvaných zvláštních stavbách. Patří sem nemocnice, školy, místa shromažďování a tak dále. Je třeba zajistit, aby vždy fungovalo značení, aby lidé byli také školeni a měli jednou ročně cvičení. Ve školách se to dělá hodně, že se nasimuluje případ požáru, ke kterému dochází naštěstí velmi zřídka, a lidé vědí, co mají dělat. Musí tu být někdo, kdo jim to pak vysvětlí. Defenzivní požární ochrana je sbor hasičů, který pak přijíždí a hasí.

Musíte případně odvést lidi do bezpečí, kteří si sami nemůžou pomoci, například tím, že je navádíte. Když hasiči postaví žebřík k budově. V dnešní době se jedná o zásahový vůz, tedy nákladní vozidlo s žebříkem. Můžete tak vylézt z okna a dostat se do bezpečí.

Tehdy při studiu stavebnictví jsme se učili také něco o požární ochraně. Pracovali jsme s Bavorským stavebním řádem. Pokud vím, každý stát má svá vlastní ustanovení. Jak je požární ochrana stanovena zákonem?

Stavební řád je nejvyšší zákon. Nejdříve je třeba k tomu říct, že stavební právo je zemské právo. Země mají kulturní suverenitu. To zahrnuje také výstavbu. Nad stavebními řády příslušné spolkové země, například Bavorským stavebním řádem, nestojí žádný vyšší spolkový zákon. Každá spolková země má v první řadě možnost stanovit si vlastní předpisy pro požární ochranu. Lze říci, že tyto stavební řády, obecně také předpisy, které na těchto stavebních řádech zakládají, se zabývají až z 80 procent otázkou požární ochrany. To je stále hlavní téma, které nacházíme ve stavebních předpisech.

Odvozeny odtěchto stavebních řádů platných v dané zemi máme jednotlivé předpisy například pro speciální konstrukce. Je tu vyhláška platná pro místa shromažďování, která se zabývá zvláštními nebezpečími u kin, divadel a výstavních síní a také dále. Stavební řád ve skutečnosti popisuje normální budovu. Běžný obytný dům a běžnou kancelářskou budovu, vše okolo toho lze najít ve stavebním řádu. Především se tu upravují požadavky na stavební materiály. Nyní se opět dostáváme k našemu tématu dřevo. Stavebními materiály jsou například beton a ocel, dřevo. Zde se stanoví, jaké požadavky mají stavební materiály splňovat. Například nesmějí hořet. Zde si dřevo samozřejmě stojí špatně. Zde dřevo okamžitě vypadne, pokud stavební zákon uvádí, že nesmí být hořlavé. Další věc jsou konstrukční prvky, tedy stropy, stěny a střecha. Požadavky na ně stanoví také stavební řád. V závislosti na tom, jak je budova nebezpečná, dalo by se říct. Jsou rozděleny do různých tříd budov, od jedné do pěti. Jedna je rodinný dům a pětka je typický berlínský činžovní dům. To znamená, že čím větší a vyšší budova je a čím větší jsou takzvané užitné jednotky, tj. Bytové jednotky nebo kancelářské jednotky v těchto budovách, tím vyšší je třída budovy a tím vyšší jsou příslušné požadavky.

Když pracuji jako projektová kancelář pro požární ochranu a musím řešit projekty v několika spolkových zemích v Německu, je to někdy těžkopádné, že? ' Pokaždé se musím seznámit s novými stavebními předpisy. Je to opravdu to, co chcete? Je to účinné, nebo má to svůj důvod?

Ve skutečnosti to nemá žádné opodstatnění, kromě kulturní suverenity. To je samozřejmě pro projektanty časově velmi náročné. Jako odborníci na požární ochranu známe všechny stavební normy. Nejen, že znám stavební předpisy, ale také se neustále mění. Musím sledovat 16 stavebních předpisů. Kde se zase něco změnilo? Jaké změny vyplývají z modelového stavebního řádu? Dalo by se také říci "vzor bez hodnoty". Je to takříkajíc pracovní skupina ministrů staveb a senátorů, kteří ji zveřejňují.

Země by se jimi měly řídit, což často nedělají nebo dělají velmi pozdě. To je třeba neustále sledovat. Probíhají také vyšetřování komisemi, podle nichž tato záměna stavebních předpisů v Německu způsobuje dodatečné náklady o 15 procent. Chyby při plánování vznikají, pokud někdo v Berlíně plánuje stavbu pro Bádensko-Württembersko. Nejde jen o to, že se liší i stavební kód. Následující vyhlášky se také často nazývají odlišně. Pak jsou věci často úplně někde jinde, kde byste je jako Berlíňané zpočátku nečekali. To vede k nesprávnému plánování. Z tohoto důvodu je třeba věci změnit. Hodně pracujeme pro firmy působící po celém Německu v oblasti hotelnictví nebo péče o seniory. Absolutně vůbec nechápou, že v jednom spolkovém státě mají velmi vysoké požadavky a v jiném výrazně nižší požadavky.

Dá se říct, že to hoří všude stejně. Stejnou ochranu máte v Německu. Saarlander by neměl být používán jako beta tester pro všechny ostatní k vyzkoušení změn. A pak řeknou, že Sárlandové přežili, a proto to nemůže být tak špatné ani pro ostatní. Jedná se o stav, který je samozřejmě prostě neudržitelný, ale je obtížné ho změnit. Nyní máme ve spolkové zemi opět ministra stavebnictví. Země se samozřejmě zdráhají nechat se tímto tématem rozmlouvat. Moje zkušenost je vždy taková, že každý by byl otevřený standardizaci. V Bavorsku by ministr stavebnictví řekl, že bychom ho chtěli standardizovat, a uděláme totéž jako v Bavorsku. To se samozřejmě obyvatelům Severního Porýní-Vestfálska nelíbí. Vtipný je také fakt, že záchranný program v Bavorsku je mnohem menší než v ostatních spolkových zemích. Jeden by se divil, jsou všichni bavoráci tak štíhlí, že potřebují úzké okno, zatímco ostatní potřebují větší okno? Vidíte, že je to naprosto nesmyslné. Je to situace, která existuje již nejméně 50 let, ale společnost Bayern není připravena to změnit. Proč nevytvoříme stejné okno jako všechny ostatní spolkové země?

Kolik je vlastně úmrtí při požárech?

To je asi ' 400 úmrtí ročně. Aktuální číslo také neznám. Problém je trochu se statistikou. V Německu jsou prostě velmi špatné statistiky o těch, kteří zemřeli nebo byli zraněni požárem. Pokusil jsem se tam udělat malý průzkum. Brandenburg nemá žádné rozumné statistiky. Berlín má statistiku. Pak je tu vždy otázka: Kdo se jmenuje Fire Dead? Jak je možné zemřít, když jste stále ještě mrtví? Je ' podobný Coroně. To je absolutní nepořádek v číslech, který se tam odehrává. Dá se ale říct, že celkově se to zlepšuje. Statistiku lze interpretovat tak, že se situace již zlepšila, zejména v důsledku potřeby kouřového hlásiče. V Německu jsme na dobré úrovni, pokud jde o úmrtí při požárech. Mohli bychom být lepší, ale rozhodně ne tím, že budeme klást ještě vyšší nároky.

Ale jak to můžete vyřešit?

Můj příklad je vždy Švýcarsko. Tato země má dobrou statistiku úmrtí při požárech. U nich je to zcela zřejmé a ve skutečnosti se to dále sleduje. To se ve skutečnosti vyhodnocuje i při vydávání předpisů o požární ochraně. Co je to '? Přiměřeně více než o polovinu méně obětí požárů než v Německu. Ale mají méně požadavků. V Německu máme pro běžné budovy maximální dobu požární odolnosti 90 minut. Ve Švýcarsku je to jen 60 minut. Již je vidět, že vyšší požadavky jsou neúčinné. Švýcarsko klade na řízení jakosti velmi vysoké nároky na konstrukci, plánování a realizaci. Vždy říkám, že v Německu se ordinuje 90 minut, v naději, že přes všechnu tu úchylku a vše, co dovolíme, dosáhneme 60 minut. Stačí, aby sepsali 60 minut a ujistí se, že k tomuto zavaděči nedojde. Více promyšlenosti, více plánování a lepší konstrukce, mimo jiné s historií stavebních předpisů, by nejenže ušetřilo náklady, ale zvýšilo by také celkovou bezpečnost lidí, a snížilo by tak počet úmrtí při požáru.

Je možné to shrnout tak, že od určité úrovně již nemůžete poskytnout vyšší stupeň požární ochrany? Je to nakonec ekonomicky nevýhodné, stojí více a nakonec nepomáhá?

Dá se to tak říct. To je v zásadě případ zabezpečení. Vždy si musím být jist, že hledím na nejslabší článek. Není dobré, když něco přidám k bodu, kde je bezpečnost již velmi vysoká. Pokud mám dveře, které někdo vloupá, musím vidět, že jsem ty dveře vylepšil. Vždy je třeba se dívat na nejslabší místo. Jednotlivé oblasti, tj. Konstrukční, organizační a technická požární ochrana, musí být vyvážené. V Německu stále máme systém, v němž se hodně investuje do požární ochrany staveb. Příkladem je požární odolnost 90 minut, která nás stojí nemalé peníze. Když si představím, že mám budovu, která hoří už hodinu. Co je třeba udělat lépe v posledních 30 minutách? Pokud se vše pokazilo v tuto hodinu, což je velmi dlouhá doba, pak se vše pokazí také v příští půlhodině. Máme ve městech dobré hasičské sbory a dobře vyškolené lidi, takže po půlhodině požáru to mají skutečně pod kontrolou. Máme také dobré únikové cesty. Neměli byste ' dělat žádné kompromisy. Jistě, je co zlepšovat, ale ve skutečnosti lze předpokládat, že po čtvrt hodině všichni opustí budovu.

Je tedy požární ochrana v Německu příliš přísná?

Požární ochrana je v Německu nevyvážená. Tím nechci říct, že je příliš přísný, příliš nevyvážený. V minulosti to nebylo implementováno tak, že by bylo třeba udělat mnohem více. Kouřové hlásiče jsou takovým malým měřítkem. Mnohem více by se mělo udělat pro včasnou prevenci požárů, včasnou detekci požárů a varování osob. U této velmi složité požární ochrany je třeba sáhnout k požadavkům. Výsledkem je, že budovy lze postavit hospodárněji a rychleji. Také frekvence a náchylnost budov k chybám by neměla být tak vysoká.

Ale jak to tedy je? Požární ochrana v průmyslu a ve velkých budovách je poměrně vysoká. V průměru lidé tráví více času doma, například v soukromých domech. Požární odolnost je zde nižší. Jak to můžete znázornit?

Požární ochrana je často zaměňována s bezpečností práce. Na bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci se vztahují pracovní právo. To zase platí v celé zemi. To je v rozporu s požadavky požární ochrany a má mnohem vyšší požadavky. V některých případech jsou požadavky na bezpečnost práce jiné a vyšší než ve skutečnosti jsou uvedeny u požární ochrany. To je velký problém, protože často je třeba hledat předpisy pro požární ochranu v jiných oblastech. Ty pak nemusí být nutně okamžitě nalezeny. Proto se samozřejmě v jednotlivých oblastech stává, že požární ochrana může být v místech působení lidí vyšší. Zpravidla je vše zpočátku určeno stavebními předpisy. Budovy, které mají vyšší riziko, mají samozřejmě také vyšší třídu budov nebo speciální konstrukce. Ať už je to nyní to, co jsem již popsal, kina nebo divadla, obchodní centra.

Samozřejmě mají vysokou úroveň požární ochrany, protože jsou také velmi nebezpečné. Je tu hodně lidí a velmi dlouhé vzdálenosti. Jedná se o velmi velké budovy, v nichž se může velmi rychle a velmi rychle šířit požár a kouř. Samozřejmě jsou zde kladeny přísnější požadavky než u bytového domu. Většina úmrtí na požár zemře v noci a doma. ' Správně. Nejnebezpečnější z hlediska požární ochrany je život v Berlíně. Nejhůře na tom jsou bytové domy v Berlíně. Na druhou stranu jsou školy velmi bezpečné, takže podle statistik. Při požáru nikdy nikdo nezemřel.

Proč je to tak v Berlíně?

S čím souvisí? Samozřejmě to může být také statistická hodnota, to je ' jedna věc. Budovy jsou samozřejmě staré a také stávající. Existuje mnoho nedostatků, a to především z historických důvodů. To zažíváme vždy, když vejdeme do takových budov. Zvláště velkým problémem jsou dveře do suterénu, které jsou ještě z minulého nebo předposledního století. Nemohou odolat moderním požadavkům. Pokud v suterénu vypukne požár a celé schodiště je zakouřené, je to samozřejmě špatně. Také ' to trochu souvisí s věkem lidí '. Pokud se podíváme blíže na statistiky, zjistíme, že požáry postihují především starší lidi. To platí také pro běžné obytné budovy.

' právě jsme slyšeli, že každý stát má jiné požadavky na požární bezpečnost. V jednotlivých zemích se také liší požadavky na požární ochranu. Jak je na tom naše požární ochrana v porovnání s jinými zeměmi? Vidíte, že naše požadavky, které jsou relativně vysoké, mají nějak pozitivní účinek?

Co se týče požadavků, řekl bych, že jsme uprostřed pole. Jiné evropské země mají různé požadavky a někdy je obtížné je porovnat. Samozřejmě každá země vidí toto téma u tříd budov odlišně. Zvláštní konstrukce se v jednotlivých zemích liší, zejména v případě výškových budov. Na základě svých vnitřních pocitů bych obecně mohl říci, že čím vyšší jsou požadavky v jednotlivých zemích, tím horší je implementace. To je takříkajíc záporné.

Jak jsem již popsal v Německu. V Německu máme střední požadavky, abychom dosáhli alespoň střední úrovně ochrany. Byl jsem v nemocniční skupině pro požární bezpečnost v nemocnicích. Byla to Evropská komise. Porovnal jsem Itálii, Švýcarsko, Rakousko, Německo a Nizozemsko. Podívali jsme se na budovy v jednotlivých zemích a již byl patrný jasný rozdíl. V Itálii jsou požadavky velmi vysoké. Některé mají požární odolnost až 120 minut. Implementace probíhá tak-tak. Švýcarsko naproti tomu má velmi mírné požadavky, které jsou ovšem opravdu velmi dobře implementovány. Domnívám se, že nakonec je třeba jednat.

Při pohledu na dřevěnou konstrukci se jedná o mýtus požární bezpečnosti. Když si uděláme táborák nebo si zapálíme kamna, dřevo velmi rychle hoří. Dřevo se však používá také ke stavbě. Z hlediska požární ochrany by ovšem dřevo nemělo být tak špatné ', proč tomu tak je?

Existuje mnoho předsudků, se kterými se dřevo setkává, pokud jde o požární ochranu. Jedna z věcí, které jistě stále ještě lezou do úst lidí, jsou městské požáry ze středověku. Každý si dokáže představit, že vyhořela řada měst. Dalo by se říci, že to bylo tak každých 100 let. Ve druhé světové válce způsobily extrémní bombové útoky zejména dřevo. Patří sem dřevěné prvky, ale především střechy. Tím bylo zajištěno, že byly zapáleny opravdu větší jednotky. Tajemství řešení požární ochrany dřeva spočívá v tom, že dřevo hoří velmi předvídatelně. To je přesně ten příklad s ohněm. Pokud tam vrazím velký kus dřeva, ' vůbec se nespálí.

Pro spalování dřeva je vždy nutný takzvaný podpůrný oheň. Bomby ve druhé světové válce zajistily, že požár ve dřevě stále vzplane a teploty stoupnou. Při hoření dřeva lze velmi dobře spočítat takzvané vyhoření. To je to, co hoří. To znamená, že stavím ze dřeva tak, aby existovalo statické jádro. Potřebujete ho, aby se budova ' nepropadla. Proto jsem dal, dá se říct, takzvaný obětní holt. Ta pak za 30, 60 nebo 90 minut shoří, aniž by došlo k poškození vnitřního jádra. Zbytek dřeva, tedy zdravé dřevo uprostřed, je stále stabilní, i když dřevo navenek hoří 90 minut. Dá se říct, že asi milimetr shoří za minutu.

Jak je to ve srovnání s jinými konstrukčními metodami? Například pro ocelové konstrukce, železobetonové konstrukce nebo zděné konstrukce?

Tyto stavební materiály ovšem tuto předvídatelnost nemají. Vždy říkám, že to jsou hloupé stavební materiály. Beton je stavební materiál, který má vysokou požární odolnost. Je to ' jako široký hřbet, který jen drží. Poté požár zesílí tak, že se konstrukce jednoduše zhroutí. Za vyšších teplot a při delším trvání hoření se pak beton začne nekontrolovaně rozpadat a odtrhávat. Výpočet této situace je velmi obtížný. Ocel je takový prvek, který v podstatě říká, pokud ' se spustí požár, pak čau. Poměrně rychle změkne, pokud není chráněn.

Poté se loučí a říká, že s ohněm nemám nic společného. To není moje věc. Vracím se do původní podoby a přetvořím se v umělecké dílo. Dřevo je inteligentní stavební materiál, který si pomáhá sám. Říká, dobře, oheň se blíží a já to mohu spočítat. Dokážu přesně spočítat, jak dlouho vás vydržím.

Od tématu požární ochrany nyní k tématu digitálních a inovativních věcí. Jak si představujete budoucnost stavebnictví? Také v oblasti požární ochrany nebo dřevěných konstrukcí?

Mám tři zajímavé novinky. Jedno je ovšem zřejmé - otázka udržitelnosti. Myslím si, že stavebnictví jako celek musí šlápnout na plyn. Automobilový průmysl to postrádal, nyní už jen těžko dožene to, že musí zrychlovat z 0 na 100 směrem k elektromobilitě. Podobné je to i ve stavebnictví. Za ta léta jste to prospal. Jeden doufal, že se dosáhne něčeho většího zateplení, ale v určitém okamžiku to už nebude fungovat. Musíme se vypořádat se šedou energií, se spotřebou CO2, kterou vytváříme již při výstavbě budov. To je jediná šance, jak ještě můžeme dosáhnout pozitivních afektů. Další zajímavou novinkou je technika. Existují nyní velmi inovativní mysli, které díky inteligentní umělé inteligenci dokážou včas rozpoznat a uhasit požár.

Existují gradientové technologie. Jsou to dvě opravdu bystré mysli. Chtějí tak kombinovat kouřové hlásiče s tak malým hasicím systémem. Je tam ' kamera. Pomocí umělé inteligence dokáže rozlišit, zda někde hoří svíčka, nebo někde skutečně něco hoří, co se může vyvinout v velký požár. Pokaždé, když mohu zasáhnout v tomto místě, když dojde k požáru, je zapotřebí směšně málo hasiva. Tak bohaté, dalo by se říct, že bych na to plivl. Poté oheň již skončil. Oheň se stává nebezpečným teprve tehdy, když se šíří a jsou tam vysoké teploty. Pokud se opravdu ujistím, že mohu požár rozpoznat již na počátku, pak jsem již hodně získal. Provádíme stavby požárních staveb. Poté, co se již rozšířila v bytě snad 150 metrů čtverečních. Vždycky to porovnávám.

Bylo by to jako stavět naše auta jako tanky, ale vypnout světla. Pak každý jen zajede se svou nádrží do křižovatky a tak stavíme své domy. Pak se teprve musí vidět, že novým technologiím dáváme příležitost. Bohužel vzhledem k 16 různým spolkovým zemím, které společně provozují tento německý institut pro statiku, existuje samozřejmě extrémní překážka pro inovace ve stavebnictví. Všichni jsme se ' museli dohodnout a tak dále, než jsme mohli něco takového udělat. Dalším tématem je stavební byrokracie.

Pokud jde o stavební předpisy, bylo by načase změnit tehdejší cestu. Po požáru v Düsseldorfu byla reakce spíše opačná a vyvíjely se další a další předpisy. Ale domnívám se, že cestou je méně byrokracie a větší důvěra v inženýry, větší důvěra v architekty a lepší školení architektů a inženýrů. Lepší posouzení jejich výsledků by také bylo dobré, ale ne opět ze strany úřadů, ale také odborníků. Bohužel v polovině spolkových zemí máme takovýto princip v požární ochraně. Říká se mu princip čtyř očí. Že celou věc vypracuji koncepcí požární ochrany oběma očima a takzvaným zkušebním technikem pro požární ochranu, druhýma očima. Jsme opravdu dva odborníci, kteří spolu dokážou komunikovat a jsou pak na společné technické úrovni. Samozřejmě, že s revizory staveb nemám zkušenosti.

Zaměstnanci nemohou absolvovat žádné další školení ani se zabývat tématem požární ochrany tak intenzivně, jak bychom mohli. Pokud by toto konečně zavedly všechny spolkové země, zlepšila by se v tomto směru také požární ochrana. Domnívám se, že z tehdejších zjištění požáru letiště v Düsseldorfu bylo zřejmé, že je zapotřebí více předpisů. Na druhé straně to byl také úvod do požární ochrany pro odborníky. Také mi tehdy pomohlo, že pro mě jako architekta, který se specializuje na požární ochranu, existovaly vlastně předpisy. Tam jsem mohl udělat něco zvláštního. Jsem architekt s pokročilými znalostmi požární ochrany.

Pokud byste chtěli změnit stavební odvětví, co byste dělali?

Ano, co mám dělat? Nejdříve bych zrušil všechny zákony a začal bych znovu.

Poté, co jste se rozhodl/a stát se novinářkou, jste začal/a znovu. Co byste poradil mladým inženýrům a mladým profesionálům, kteří teprve začínají?

Specializace je dobrý nápad. V té době jsem byl také všestranným architektem, protože jsem si myslel, že pokud bych takříkajíc nabídl vše a zapsal si vše na přední stranu svého domovní zvonku, nebyl by to nakonec dobrý nápad. Dostáváte se do problémů, kdy o všem nic nevíte. Pokud pracujete jako architekt, měli byste již v rané fázi zvážit, který typ budovy se blíží a který je zajímavý. Jsou to byty, kancelářské budovy, divadla, letiště? Tam bych se měl specializovat. Stejně jako například u požární ochrany.

Můžete tak učinit, pokud chcete. Není to tak nudné, jak to zní. Důležitý je také architekt, který jako specialista na určité stavební konstrukce pracuje jako dirigent. Architekta pak porovnávám s architektem, který pak celý proces vede jako jakýsi orchestr. Nemusí být ' nejlepším houslistou a nemusí být ani nejlepším trumpetistou. Ale musí jednou poslechnout, a ne jen říct, že teď potřebuje houslistu, ale dostane ji v nejbližším obchodním domě, ale poslouchal jsem několik houslistů a vybral jsem si tu, která se nejlépe hodí pro můj koncert. To je nejlepší hasič, který nejlépe zapadá do mého projektu.

Také vím, co umí, a vyzývám ho. Pro nás odborníky je také důležité, že máme někoho, kdo nám říká, že můžete být ještě lepší. Co je zvláště důležité, je podíl. My, odborníci, nejsme jako sedět a čekat každý den. Sami na housle nezačínáme, protože se domníváme, že by nám nyní housle dobře seděly. Vodič se musí poddat a pak se cítíme uvolněně. Díky tomu z toho bude skvělý koncert.

Nakonec bychom rádi věděli, jaká je vaše nejoblíbenější budova?

Velmi oceňuji budovu bývalého berlínského domu Gasagů na břehu kanálu Landwehr. Ani nevím, jak se to jmenuje. Také nemohu ' myslet na architekta. To je opravdu skvělá stavba. Je to také o pohybu. V Berlíně se málokdy jezdí nahoru a dolů. Je ' relativně plochý. Ale tato cesta má v sobě několik vln. Poté tato budova vibruje těmito vlnami. Má také takový vlnový pohyb. Národní galerie, která byla nyní smrková, je samozřejmě také báječná. Moderní architektura je rozhodně také fascinující. Již vidím, že dřevěná konstrukce znamená, že máme co do činění s dalšími zajímavými budovami a architekty. Budovy, o které jsme se starali z hlediska požární ochrany, jsou fascinující. Například mohu pojmenovat takzvaný Walden 48 na Landsberger Allee. Je to ' skvělá stavba. Na straně města má plesnivou fasádu.

Jedná se tedy o velmi městskou stavbu, ale stojí za ní stoprocentně dřevěná konstrukce. Další budova se nachází ve Weddingu na Lynarstraße, která stojí přímo u stanice městské železnice S-Bahn. To má také dřevěnou fasádu na vnější straně. Ne každá budova ve městě musí mít dřevěnou fasádu. Ale když mě zaujme budova s dřevěnou fasádou, která je živá a zdravá a jednoduše vyčnívá z řady ostatních, zjistíte, že dřevěná konstrukce je skvělá. Pokud se podíváte například na architekturu a také na celkovou spolupráci a týmovou práci na staveništi a při plánování, je dřevěná konstrukce obrovským krokem vpřed. Jsem z toho opravdu nadšený. V minulosti jsem jako architekt vlastně neměl nic společného s dřevěnými konstrukcemi, ale díky požární ochraně a tomuto povolání jsem absolutní dřevař.

Rozhodně se také domníváme, že v dřevěných konstrukcích stále leží mnoho potenciálního a že mnoho dalších by si mělo troufnout na dřevěné konstrukce.

Autor

Martina Summerer, M.Eng.

Martina Summerer, M.Eng.

Marketing a public relations

Paní Summererová je zodpovědná za německé Dlubal-podcasty „Digitales und Innovatives aus dem Ingenieurbau“.

Klíčová slova

Stavebnictví Požární odolnost Budoucnost

Napište komentář...

Napište komentář...

  • Navštíveno 273x
  • Aktualizováno 28. listopadu 2022

Kontakt

DanielDlubal | Dlubal Software

Máte dotazy k příspěvkům na blogu nebo k určitým tématům?

Podělte se o své nápady a napište e-mail našemu odpovědnému redaktorovi Danielovi Dlubalovi. Rádi vás budeme kontaktovat a probereme s vámi vaše podněty.

[email protected]

Pozvánka na akci

Mezinárodní konference o masivním dřevě

Konference 27. března 2023 - 29. března 2023

Online Training | Czech

RFEM 5 | Bezplatné základní školení

Online školení 19. října 2021 9:00 - 11:30 CEST

Online školení | Anglicky

Eurokód 5 | Dřevěné konstrukce podle DIN EN 1995-1-1

Online školení 23. září 2021 8:30 - 12:30 CEST

Online Training | Czech

RFEM | Bezplatné základní školení

Online školení 31. srpna 2021 9:00 - 11:30 CEST

Online školení | Anglicky

Eurokód 3 | Ocelové konstrukce podle DIN EN 1993-1-1

Online školení 25. srpna 2021 8:30 - 12:30 CEST

Online školení | Anglicky

RFEM pro studenty | USA

Online školení 11. srpna 2021 13:00 - 16:00 EDT

Online školení | Anglicky

RFEM | Dynamika konstrukcí a seizmické posouzení podle EC 8

Online školení 11. srpna 2021 8:30 - 12:30 CEST

Návrh skla pomocí programů Dlubal Software

Návrh skla pomocí programů Dlubal Software

Webinář 5. srpna 2021 13:00 - 14:00 CEST

Online školení | Anglicky

Eurokód 2 | Betonové konstrukce podle DIN EN 1992-1-1

Online školení 29. července 2021 8:30 - 12:30 CEST

Online školení | Anglicky

RFEM | Základní školení

Online školení 13. července 2021 9:00 - 13:00 CEST

Online Training | Czech

RFEM | Bezplatné základní školení

Online školení 12. července 2021 9:00 - 11:30 CEST

Online Training | Czech

Eurokód 3 | Ocelové konstrukce podle ČSN EN 1993-1-1

Online školení 29. června 2021 9:00 - 11:30 CEST

Online školení | Anglicky

RFEM | Základní školení | USA

Online školení 17. června 2021 9:00 - 13:00 EDT

Online školení | Anglicky

RFEM pro studenty | 3. část

Online školení 15. června 2021 14:00 - 16:30 CEST

Online Training | Czech

RFEM | Bezplatné základní školení

Online školení 15. června 2021 9:00 - 11:30 CEST

Návrh skla pomocí programů Dlubal Software

Návrh skla pomocí programů Dlubal Software

Webinář 8. června 2021 14:00 - 14:45 CEST

Online školení | Anglicky

RFEM | Dynamika konstrukcí a seizmické posouzení podle EC 8

Online školení 2. června 2021 8:30 - 12:30 CEST

Online Training | Czech

Eurokód 2 | Návrh betonové konstrukce

Online školení 1. června 2021 9:00 - 11:30 CEST

Online školení | Anglicky

Eurokód 5 | Dřevěné konstrukce podle EN 1995-1-1

Online školení 20. května 2021 8:30 - 12:30 CEST

Online Training | Czech

RFEM | Bezplatné základní školení

Online školení 18. května 2021 9:00 - 11:30 CEST