Je požární ochrana v Německu příliš přísná?

Přísná požární ochrana v Německu je často zesměšňována. Jak ničivý může být požár, ukazuje příklad letiště v Düsseldorfu, o kterém jsme hovořili v minulém díle. V neposlední řadě má tato událost trvalý dopad na přísná pravidla. I restaurace musí zavřít, pokud nesplňují požadavky. Především máme pro odborníka na požární ochranu Reinharda Eberl-Pacana jednu otázku: Opravdu musí být požární ochrana tak přísná?

Kdo je Reinhard Eberl-Pacan?

Vystudovaný novinář vystudoval architekturu v Berlíně. Cíl: Dozvědět se něco smysluplného, o čem by nakonec mohl psát s hlubokými znalostmi. Alespoň takový byl plán. Špatná zakázková situace kolem roku 2004/2005 ho přiměla ke specializaci, ale kterým směrem? Po A pro architekturu se rozhodl pro B pro požární ochranu - oblast, která byla trochu jiná a především všestrannější, než by si myslel.

O udržitelné stavění se začal zajímat poměrně rychle. Již v roce 2004 bylo mnohým jasné, že betonové konstrukce využívají takzvanou šedou energii, kterou nelze rekuperovat. Prostě se to ztratilo. Našel své téma: Ze dřeva se toho moc nestaví, i když je udržitelné. Co může být příčinou? Většinou vlastně na požární ochraně. Na jedné straně by měla být postavena udržitelně, na druhé straně musí být samozřejmě dlouhodobě bezpečná. Jak toho lze dosáhnout?

Prevence je zlaté pravidlo

Jaký je rozdíl od "běžné" požární ochrany? Náš host to ve zkratce: Preventivní protipožární ochrana zajišťuje, že v lepším případě ani nehoří. Obranná požární ochrana zasahuje při vzniku požáru.

Mnoho preventivních opatření si v každodenním životě téměř nevšimneme. Tloušťka stěn, aby v případě pochybností vydržely požár 90 minut, schodiště jako úniková cesta bez kouře v případě nouze - zde plní požární ochrana konstrukcí důležité úkoly. Systémy požární signalizace, jako jsou hlásiče kouře nebo sprinklerové požární soustavy, jsou samozřejmě součástí protipožární ochrany systému.

01 Kouřový hlásič jako systémově-technická požární ochrana

Další důležitou oblastí je organizační požární ochrana . Pracovníci požární ochrany zajišťují ochranu v nemocnicích, školách, shromaždištích a dalších speciálních objektech. Cvičení požární ochrany ve škole jistě každý zná, často jednou i vícekrát do roka.

Požární ochrana je záležitostí státu

Stavební zákon je nejvyšším zákonem a stavební zákon je státním právem . Až 80 procent stavebních předpisů se zabývá požární ochranou. Od toho se odvíjí takzvaná vyhláška o svozech, která se zabývá zvláštním nebezpečím například kin, divadel a výstavních síní. Samotný stavební zákon popisuje „normální“ budovu, jako jsou obytné budovy nebo kanceláře. Pokud stavební zákon jako požadavek na stavební materiál stanoví „nehořlavost“, pak je samozřejmě dřevo jako stavební materiál zpočátku vyloučeno.

V závislosti na tom, jak nebezpečná je budova, je rozdělena do různých tříd budov, od jedné do pěti. Jedna je rodinný dům a pětka je typický berlínský činžovní dům. Čím větší a vyšší budova, tím vyšší jsou požadavky na třídu budovy. Vzhledem k rozdílným předpisům v jednotlivých spolkových zemích je plánování zbytečně složité . Nejen, že v Německu existuje 16 různých stavebních předpisů, ale také se neustále mění. Plánujete v Berlíně stavbu pro Bádensko-Württembersko? Něco takového se rychle stane problémem. Nejen, že se vyhlášky liší, ale často se také jinak jmenují nebo jsou napsány tam, kde byste je nikdy neměli podezření.

Například v Bavorsku je záchranné okno již minimálně 50 let mnohem menší než v ostatních spolkových zemích. Člověk se diví: Co může být příčinou? V Bavorsku to prostě nejsou připraveni změnit. Každá země má právo se sama rozhodovat a za těmito rozhodnutími se většinou skrývá více tvrdohlavosti než smyslu.

Jak často umírají lidé při požárech v Německu?

Pan Eberl-Pacan poukazuje na to, že Německo skutečně vede přesné statistiky pro všechno, jen ne pro takové věci. Také: I zde je to věcí země. V Braniborsku taková statistika neexistuje, ale v Berlíně ano. Kdo je považován za zemřelého ohněm? Někdo, kdo zemřel při požáru nebo kdo zemřel na následky dlouhodobých účinků? Odhaduje se, že při požárech v Německu zemře každý rok asi 400 lidí . Opatření jako povinné hlásiče kouře se podle dostupných statistik již osvědčily. Z mezinárodního hlediska je Německo na dobré úrovni a je co zlepšovat.

Přísnější požární ochrana ≠ větší bezpečnost

Stejně jako u řetězu je i při požární ochraně rozhodující nejslabší článek. Všechny požadavky jednotlivých oblastí (stavební, organizační a technická požární ochrana) musí být vyvážené . Pokud se hodně investovalo do nehořlavého materiálu, ale není nainstalován žádný kouřový hlásič, bude to pro lidi v případě požáru jen málo.

Požární odolnost minimálně 90 minut stojí nemalé peníze. Požární hlásič je naopak levný. Pokud si požár nevšimneme včas, bude budova hořet již po jedné hodině. Dalších 30 minut'nehraje roli. Pokud bylo varování úspěšné, obyvatelé budovu po 15 minutách opustili a naše hasičské jednotky byly dobře vycvičené. Požáry jsou obvykle pod kontrolou do 30 minut. Proč tedy těchto 90 minut? Spíše je lepší neinvestovat do stavebního materiálu, ale do varovných systémů.

02 Požární ochrana

Hořlavý Berlín?

Podle statistik je požární ochrana nejnižší v Berlíně. V porovnání s tím mají tamní obytné domy nejhorší statistiky. Na druhou stranu jsou školy velmi bezpečné. Proč tomu tak je?

Náš host na to nemá jasnou odpověď. Ke statistikám je ostatně třeba vždy přistupovat s určitou dávkou opatrnosti. Ne všechny kraje si takovou statistiku vedou opravdu dobře. Budovy v Berlíně jsou navíc často staré a také stávající budovy. Historicky je počet defektů prostě vyšší. Pokud v suterénu vypukne požár, staré dveře to málokdy vydrží a celé schodiště je zakouřené. V těchto starších domech často bydlí i starší lidé a statisticky v nich dochází častěji k požárům.

Dřevo jako tajná zbraň proti ohni

U dřevěných konstrukcí a požární ochrany se pan Eberl-Pacan vrátí trochu zpět. Ve středověku padla za oběť velkým požárům celá města. Důvod: Hodně se stavělo ze dřeva. Je tedy dřevo špatné pro požární ochranu? Vždyť je tu oheň. Během druhé světové války způsobily bomby také mnoho požárů střech, které se rychle šířily. Z čeho se skládá střešní konstrukce? Vyrobeno ze dřeva!
Co mnozí prostě nevědí nebo si to neuvědomují: Dřevo hoří, ale hoří velmi předvídatelně .

03 Dřevěný dům po požáru

Je to jako u táboráku. Přihodit velký kus dřeva a - nic. Zpočátku nic nehoří, protože dřevo vždy potřebuje takzvaný podpůrný oheň. Výbuchy například vytvářejí velké množství tepla, což znamená, že oheň ve dřevě pokračuje v zapalování a teploty stoupají.

Nejdůležitější přitom je množství vyhořelého materiálu, tedy to, co se za určitou dobu skutečně shoří. Řešení v dřevěných konstrukcích je jednoduché: Stavějte tak, aby zde bylo statické jádro, aby se stavba v případě požáru nezřítila. Kolem tohoto jádra je umístěna vrstva obětního dřeva . Ten pak shoří za 30, 60 nebo 90 minut - bez poškození vnitřního jádra. Během minuty shoří asi milimetr. U 9 centimetrů obětního dřeva se oheň dostane až k jádru po 90 minutách. Do té doby by měl být požár bez problémů uhašen - statické jádro je stále neporušené, a tudíž stabilní.

Protipožární ochrana betonu a oceli

Bohužel podle našeho hosta zde není žádná předvídatelnost. Upřesňuje to pro nás. Beton má vysokou požární odolnost, podobně jako široký hřeben, který udrží v plamenech. Pokud oheň přichází ze všech sil, zesílí tak, že se konstrukce jednoduše zhroutí . Vyšší teploty a delší doba hoření způsobují velmi nekontrolované lámání betonu. To se samozřejmě může rychle stát nebezpečným.

Naproti tomu ocel měkne poměrně rychle , když není chráněna. Namísto toho, aby si zachovala svůj tvar, se spíše deformuje v jakési abstraktní umělecké dílo, které je vším, jen už není udržitelné. Dřevo je naproti tomu inteligentní stavební materiál, který si pomáhá sám. Můžeme přesně spočítat, jak dlouho vydrží požár.

' ' ' Budoucnost požární ochrany: Včasná detekce a včasná reakce ' ' '

Zeptali jsme se našich hostů, jak vidí vývoj požární ochrany. V tomto ohledu zjistíme, že má velmi dobře promyšlenou odpověď. Velký potenciál má zejména technický vývoj. Bohužel, jak už to tak bývá, stavebnictví promarnilo startovní výstřel pro další rozvoj. Ale naděje tu je. Pan Eberl-Pacan odkazuje na gradientní technologie . To jsou dvě chytré hlavy, které chtějí spojit hlásič kouře s malým hasicím systémem. Jak to funguje?

V současné době provádíme vybavování budov tak, aby byl požár omezen již po jeho rozšíření v bytě. Mnohem rozumnější a úspornější by bylo nenechat v první řadě vzniknout požáru. Zde přichází na řadu systém gradientních technologií.
Malá vestavěná kamera dokáže pomocí umělé inteligence rozlišit, zda někde hoří malá svíčka, nebo se z něčeho může rozvinout velký požár. Požár se stává nebezpečným pouze tehdy, když se šíří a působí vysoké teploty. Pokud se malý zdroj požáru okamžitě automaticky uhasí , nemůže se nic jiného stát. K tomu stačí velmi malé množství hasiva. Proč to ale ještě není implementováno?

04 Rozprašovací systém jako požární ochrana

Velkým nepřítelem pokroku je neochota dohodnout se. Tam, kde se zdá, že větší úniková okna jsou v Bavorsku skutečným problémem, by se takový systém včasné detekce a včasné kontroly na spolkové úrovni jen těžko zavedl.

Pak je tu únavný problém byrokracie. Všechna různá pravidla nepovedou k ničemu, pokud jejich provádění není řádně sledováno. Zde by to musel udělat odborný personál sám, nikoli legislativa. Pan Eberl- Pacan hovoří o principu čtyř očí, který ve svých projektech používá pro požární ochranu.

• “ Svýma dvěma očima vyvíjím koncept požární ochrany a takzvaný zkušební technik požární ochrany, další dvě oči to celé prověří. "

Možná by to bylo právě to pravé.

Pane Eberl-Pacane, jaká je vaše oblíbená budova?

Zmiňuje několik budov v různých městech, většinou ze dřeva nebo ze dřeva. Své nadšení pro dřevěné stavby, zejména v centrech měst, vysvětluje takto:

• „' ' Ne každá budova ve městě musí mít dřevěnou fasádu. Když ale upoutám pozornost budovy s dřevěnou fasádou, která je živá a jednoduše vyčnívá z řady, všimnete si, že dřevostavby jsou skvělé. V minulosti jsem jako architekt neměl k dřevostavbám nic společného, ale díky požární ochraně a tomuto povolání jsem naprostým dřevěným stavitelem. ' ' "

V jedné věci s ním naprosto souhlasíme: V dřevěných konstrukcích je stále ještě velký potenciál spícího. Pevně proto doufáme, že se v budoucnu odváží plánovat a stavět se dřevem více lidí ve stavebnictví. Děkujeme vám, pane Eberl-Pacan, za vaši návštěvu!