Průběh výpočtu
V prvním výpočetním kroku se stanoví průběh napětí na plném průřezu. Podle kap. 4.4 normy EN 1993‑1‑5 lze z návrhových napětí určit součinitele kritického napětí kσ pro tlačené části průřezu. Na základě poměrné štíhlosti λp a z ní vyplývajícího součinitele boulení ρ se vypočítá účinná šířka beff části průřezu. Takto stanovená redukce se odečte od celého průřezu. Získáme tak nové rozměry průřezu a nové průřezové hodnoty.
Výpočet ovšem v tomto okamžiku nekončí. Proběhne další iterační krok, v němž se z návrhových napětí stanoví nový průběh napětí na redukovaném průřezu. Je přitom třeba brát v úvahu následující skutečnosti:
- V důsledku redukce průřezu se posouvá jeho těžiště. Pokud v průřezu působí normálové síly, vyvolávají přídavný moment odpovídající vzdálenosti nového těžiště od těžiště plného průřezu.
- Redukce průřezu může rovněž ovlivnit natočení hlavních os. V takovém případě je třeba uvažovat deviační moment Iyz.
Po výpočtu napětí se znovu přezkoumá štíhlost tlačených částí průřezu. Pokud jsou zapotřebí další redukce, pokračuje iterativní výpočet, dokud na průřezu neprobíhají žádné výrazné změny. Teprve pak lze provést na základě účinných průřezových hodnot příslušná posouzení.
Závěr
Z prvotně rychlého stanovení účinných průřezových hodnot se může snadno stát časově náročný výpočet, pokud si vyžádá více iterací. Program SHAPE‑THIN spolu s přídavnými moduly pro návrh a posouzení ocelových konstrukcí představují výkonné a pro takové případy velmi užitečné nástroje, které dodržují výše uvedené zásady.
.png?mw=600&hash=49b6a289915d28aa461360f7308b092631b1446e)
