Základy
Konstrukci je třeba navrhnout a provést tak, aby odolávala možným zatížením a vlivům po dobu přesahující její životnost a aby také splňovala požadavky na použitelnost. V tomto ohledu se zatížení rozdělují podle proměny v čase:
- Trvalá zatížení (například vlastní tíha)
- Proměnná zatížení (např. užitná zatížení, zatížení sněhem a větrem)
- Mimořádná zatížení (například výbuch nebo náraz vozidla)
Tématem našeho článku je mimořádné zatížení od výbuchu. Mimořádné zatížení má z časového hlediska pouze krátkou dobu trvání a vyskytuje se jen s nepatrnou pravděpodobností. Může mít ovšem závažné důsledky pro stabilitu konstrukce.
Výbuch je prudká a extrémně rychle probíhající „oxidační nebo rozkladná reakce s náhlým vzrůstem teploty a tlaku. Přitom dochází k náhlému zvětšení objemu plynů a k uvolnění velkého množství energie v malém prostoru (...). Náhlé roztažení objemu způsobí výbuch, který lze pro ideální výbuch (vycházející z jednoho bodového zdroje) popsat modelem rázové vlny.“ [1] Kromě zatížení nárazem vzduchu exploze má další účinky vlivem vysokých teplot a průmětu (střepy, úlomky). V tomto příspěvku znázorníme zatížení při vzdálené detonaci jako prosté zatížení nárazem vzduchu a další účinky výbuchu ponecháme stranou.
Zatížení nárazem vzduchu při vzdálené detonaci
Die Luftstoßbelastung kann schematisch als Druck-Zeit-Verlauf (aus [2] dargestellt werden.
Uvolněná vzdušná rázová vlna s vrcholným přetlakem prudce zasáhne konstrukci. Průběh zahrnuje přetlakovou fázi, která na konstrukci působí po dobu td a kterou následuje fáze podtlaková až po dosažení tlaku okolního vzduchu. Tento exponenciální průběh bývá často zjednodušován na oblast přetlaku. Přitom lze spočítat virtuální čas t~d (t~d < td), v němž se průběh linearizuje a popisuje impulzem stejné hodnoty, který ovšem zcela opomíjí fázi podtlaku.
Rozhodujícími vstupními hodnotami pro výpočet exploze jsou vzdálenost od centra výbuchu R a hmotnost MTNT ekvivalentní nálože TNT. Die nachfolgend genannten Formeln beziehen sich auf das in [2] entwickelte Belastungsmodell. Z obou vstupních hodnot R a MTNT se stanoví redukovaná vzdálenost Z.
|
Z |
Škálovaná vzdálenost [m/kg1/3] pro Z > 2,8 |
|
R |
Vzdálenost od středu výbuchu [m] |
|
MTNT |
Hmotnost TNT ekvivalentu [kg] |
Následně se vypočítají maximální vrcholný přetlak, kladný specifický impulz a tvarový součinitel. Tvarový součinitel má značný vliv na průběh podtlakové fáze.
|
p10 |
Maximální špičkový přetlak vzdálené exploze (Kinney & Graham) [kPa] |
|
p0 |
Tlak vzduchu za normálních podmínek (101,3 [kPa]) |
|
Z |
Měřítkový postup [m/kg1/3] |
|
i+ |
Kladný specifický impuls [kPa ms] |
|
R |
Vzdálenost od středu výbuchu [m] |
|
Z |
Měřítková vzdálenost [m/kg1/3] pro Z > 2,8 |
V dalším kroku lze spočítat dobu trvání kladné fáze td a také virtuální dobu trvání kladné fáze t~d.
|
td |
Čas trvání účinku kladného tlaku |
|
i+ |
Klínový, specifický impuls [kPa ms] |
|
p10 |
Maximální špičkový nadměrný tlak vzdálené exploze (Kinney & Graham) [kPa] |
|
α |
Součinitel tvaru |
|
e |
Eulerovo číslo |
|
t~d |
Virtuální doba trvání kladného tlaku |
|
i+ |
Klidový, specifický impuls [kPa·ms] |
|
p10 |
Maximální špičkový přetlak vzdálené exploze (Kinney & Graham) [kPa] |
Pro stanovení průběhu odrazného tlaku v čase se stanoví součinitel odrazu pro přetlakovou fázi cr a součinitel odrazu pro podtlakovou fázi c-r. Vychází se přitom z kolmé, nekonečně dlouhé odrazné plochy. Für Details zu den Werten wird auf [2] verwiesen.
|
cr |
Odrazový faktor pro přetlak |
|
p10 |
Maximální vrcholový přetlak dálkového výbuchu (Kinney & Graham) [kPa] |
|
p0 |
Atmosférický tlak za normálních podmínek (101,3 [kPa]) |
Ze všech stanovených hodnot pak můžeme za použití modelu zatížení pro kompletní průběh odrazného tlaku v čase
|
pr0(t) |
Model zatížení pro úplný průběh tlak-čas s odražením |
|
cr |
Reflexní faktor přetlaku |
|
p10 |
Maximální přetlak na špičce vzdálené exploze (Kinney & Graham) [kPa] |
|
φ(t) |
Zatěžovací funkce (konstantní/ lineární/ exponentiální přístup) |
|
td |
Doba trvání působení kladného tlaku |
|
cr- |
Reflexní faktor podtlaku |
a vybraných zatěžovacích funkcí znázornit zatížení v modulu RF-DYNAM Pro - Forced Vibrations jako časové diagramy (funkce).
|
p1(t) |
Zatěžovací funkce konstantního impulzu |
|
p2(t) |
Zatěžovací funkce lineárního impulsu |
|
p3(t) |
Funkce zatížení lineárním impulzem s virtuálním časem |
|
p4(t) |
Exponenciální funkce zatížení (Friedlanderův přístup) |
|
t~d |
Virtuální doba trvání působení kladného tlaku |
|
td |
Trvání působení kladného tlaku |
|
e |
Eulerovo číslo |
|
α |
Součinitel tvaru |
|
pr0 |
Plně reflektovaný průběh závislosti tlaku na čase |
Zadání v modulu RF-DYNAM Pro - Forced Vibrations
Funkce zatížení lze v přídavném modulu zadávat jako časové diagramy. Časové diagramy lze zadat přechodné, periodické nebo přímo jako funkci. Definují buzení konstrukce v určité pozici. Poloha zatížení se stanoví ve statických zatěžovacích stavech. Lze přitom zadat téměř jakýkoli typ zatížení. Statické zatěžovací stavy jsou propojeny s časovými diagramy v dynamických zatěžovacích stavech. Násobitel k se používá pro stanovení konečné velikosti budicí síly.
Pro následující výpočty modelujeme vzdálenou explozi MTNT = 1 kg ve vzdálenosti R = 10 m. Při parametrickém zadání dostaneme následující hodnoty.
V seznamu parametrů uloženém v souboru modelu RFEM je třeba pouze upravit hodnoty pro R a MTNT. Insofern diese im Wertebereiche für den skalierten Abstand von 5 < Z < 30 liegen, kann das in [2] vorgestellte Berechnungsmodell verwendet werden.
Na základě vypočítaných hodnot v seznamu parametrů zadáme v přídavném modulu vstupní údaje pro čtyři znázorněné časové diagramy. Přitom - stejně jako v mnoha numerických programech - se tlak neuvažuje okamžitě při t = 0 s, ale v našem příkladu od t = 0,01 s. Pro požadované funkce se nabízí použití vnořených funkcí If.
Pro porovnání těchto čtyř funkcí v jednom souboru se analyzují čtyři identické dílčí systémy v dynamickém zatěžovacím stavu. Každému dílčímu systému se přiřadí zatěžovací stav, v němž na přední plochu působí zatížení 1 kN/m². Každému dílčímu systému se přiřadí jiný časový diagram, a tedy jiná zatěžovací funkce.
Nakonec se zadá Rayleighovo tlumení dílčích systémů, které lze určit z obou rozhodujících vlastních tvarů těchto dílčích systémů v uvažovaném směru.
Výsledky
Po výpočtu a stanovení výsledků lze v daném souboru porovnat čtyři zatěžovací funkce a jejich účinky na dílčí systémy. V našem článku krátce porovnáme pouze zrychlení a posun v globálním směru X. Výsledky lze vyhodnotit v uživatelském prostředí programu v navigátoru Výsledky. Zobrazit zde lze různé výsledné hodnoty pro vypočítané časové kroky. Po analýze dynamického zatěžovacího stavu máme dále k dispozici časový diagram, v němž můžeme zobrazit další hodnoty v bodech a také je porovnat. Zde se podíváme na hodnoty uprostřed předních ploch.
V případě konstantního impulzu p1(t) jsou podle očekávání vykázány největší hodnoty. Oba linearizované průběhy p2(t) a p3(t) jsou velmi podobné, přičemž dle očekávání jsou hodnoty p2(t) > p3(t). Průběh p4(t) nakonec ukazuje, že podtlakovou fázi nelze opomíjet a že ve srovnání s běžným linearizovaným průběhem p3(t) působí na konstrukci větší hodnoty.
Závěr a výhled
Znázornění reálné křivky závislosti tlaku na čase při vzdálené explozi pomocí časových diagramů v modulu RF-DYNAM Pro - Forced Vibrations představuje účinný způsob, jak stanovit vlivy přetlakové a podtlakové fáze na konstrukci. Parametrizace modelu umožňuje při úpravě R a MTNT zobrazit a porovnat různé scénáře výbuchu.