Rozdíl mezi neparametrickými a parametrickými modely spočívá v tom, že v parametrickém modelu závisí konstrukce na určitých proměnných (délce, šířce, zatížení atd.), nazývaných také parametry. Lze tak zadat údaje o konstrukci a zatížení, které závisí na globálních parametrech, které lze zobrazit v dialogu Globální parametry (obrázek 1).
Parametry definované v dialogu Globální parametry lze použít ve vzorcích pro stanovení číselných hodnot pro údaje o konstrukci a zatížení modelu. Tyto vzorce lze upravovat v editoru vzorců, jak je znázorněno na obrázku 2.
Pokud se v seznamu parametrů změní některý parametr, automaticky se upraví číselné výsledky všech vzorců obsahujících tento parametr. Například parametr L1 na obrázku 2 je obsažen ve vzorci, který určuje číselnou hodnotu souřadnice Y uzlu. Proto by změna hodnoty L1 v seznamu globálních parametrů vedla k jiné hodnotě souřadnice Y uzlu.
Uložit parametrickou konstrukci jako blok znamená použít stejný postup, jaký byl popsán v Databázi znalostí s názvem "Ukládání modelů jako bloků v programu RFEM 6" (Soubor → Uložit jako blok).
Je třeba poznamenat, že při ukládání konstrukce/části konstrukce jako bloku se parametry ukládají tak, jak byly dosud definovány. Jinými slovy, při pozdějším vložení bloku do souboru programu RFEM zůstanou parametry bloku jako přiřazené hodnoty a nebudou souviset s globálními parametry souboru, do kterého byl blok vložen.
Toto je dobře patrné při vkládání bloku do aktuálního souboru; tj. do souboru s původní konstrukcí, z které byl blok vytvořen. Vzhledem k tomu, že blok byl uložen s parametry definovanými na obrázku 1 (L1=4m), vztahuje se pozdější změna globálních parametrů (L1,new=6m) pouze na původní konstrukci, nikoli na blok (obrázek 3).
Parametry vloženého bloku je ovšem možné vztáhnout ke globálním parametrům souboru. Tak se budou parametry bloku interaktivně měnit při změně globálních parametrů souboru. Za tímto účelem je třeba otevřít okno Upravit blok a uvést parametry do vztahu, jak je znázorněno na obrázku 4.
Závěrečné poznámky
V programech RFEM a RSTAB je užitečné parametrizovat často se vyskytující komponenty s proměnnými rozměry. Parametrické zadávání umožňuje zadávat údaje o modelu a zatížení tak, aby byly závislé na určitých proměnných. Tyto proměnné pro délku, šířku, provozní zatížení apod. se nazývají parametry a nastavují se v seznamu Globálních parametrů.
Parametrické zadání představuje důležitý nástroj zvyšující efektivitu. Vzhledem k tomu, že údaje o konstrukci a zatížení lze zadávat pomocí vzorců závislých na zadaných parametrech, následuje po každé změně určitého parametru v příslušném vzorci interaktivní úprava modelu na pozadí.