Parametrizace modelů v programu RFEM 6 / RSTAB 9
Odborný článek
Programy RFEM a RSTAB nabízejí parametrické zadávání vstupních údajů jako užitečnou funkci při vytváření nebo úpravě modelů pomocí proměnných. Tímto způsobem lze zadat údaje o modelu a zatížení v závislosti na těchto proměnných (například délku, šířku, provozní zatížení atd.). Tyto proměnné označujeme také jako parametry a jsou v programu uspořádány v přehledném seznamu. Můžeme je použít ve vzorcích pro stanovení číselné hodnoty. Pokud se tedy v seznamu parametrů parametr změní, upraví se výsledky všech vzorců, které tento parametr obsahují.
V našem příspěvku předvedeme parametrizaci ztužujícího prvku příhradové buňky znázorněné na obrázku 1.
Předpokládejme, že konstrukce již byla namodelována v programu RFEM 6 vytvořením prutů a definováním okrajových podmínek, jak je znázorněno na obrázku 2; dalším krokem je definovat ztužení. Jak jsme již zmínili, definujeme tento prvek pomocí parametrického zadání. Později tak půjde optimalizovat parametry a program automaticky stanoví optimální polohu prvku.
Nejdříve je třeba vytvořit vnitřní uzly na horním (prut 2) i dolním (prut 3) pásu a spojit je jednoduchou linií. Tyto uzly zadáme tak, že klikneme pravým tlačítkem myši na jednotlivý prut a vybereme Dělit prut → n vnitřních uzlů. Důležité je vytvořit uzly tak, aniž by se pruty opravdu rozdělily; proto musíme zaškrtnout příslušné kontrolní políčko, jak je znázorněno na obrázku 3.
Tak je pak ve vlastnostech uzlu vidět, že je typu „Na prutu“ a prut zůstává jedním celým prvkem. Protože byl prut rozdělen jedním vnitřním uzlem, činí relativní vzdálenost mezi vytvořeným uzlem a počátečním a koncovým uzlem prutu 50%. Tato vstupní pole jsou ovšem interaktivní a kromě této relativní specifikace lze hodnotu zadat také v absolutní vzdálenosti (tedy délkou).
Nyní můžeme začít přiřazovat parametry pomocí nabídky Úpravy → Globální parametry. Proměnné, které definujeme, jsou ze skupiny jednotek "Délky", protože nás zajímá umístění ztužujícího prvku, který je reprezentován polohou svých uzlů na horním a dolním pásu. Pak lze parametry definovat tak, jak je znázorněno na obrázku 5; jeden pro horní (Xnahore) a další pro dolní pás (Xdole). Tímto způsobem se stanoví poloha uzlů daná určitými hodnotami přiřazenými těmto parametrům.
Jakmile jsou parametry definovány, lze je použít ve vzorcích pro stanovení číselných hodnot. To je možné provést v dialogu "Upravit" jednotlivých uzlů, kde můžete pomocí editoru vzorců zadat vzorec pro stanovení vzdálenosti uzlu od počátečního uzlu prutu. Rovnice znázorněná na obrázku 6 například znamená, že tato délka se spočítá jako hodnota parametru Xnahore přičtená k 0,5 m. Vzhledem k tomu, že Xnahore bylo původně nastaveno na 0, vychází z rovnice hodnota 0,5, což znamená, že uzel zůstane ve vzdálenosti 0,5 m (obrázek 7).
Výhodou parametrického zadávání je, že pokud se změní parametr v seznamu parametrů, změní se výsledky všech vzorců, které tento parametr používají. Pokud tedy znovu otevřeme seznam Globální parametry a nastavíme hodnotu Xnahore na 0,1, vzdálenost uzlu vzhledem k počátečnímu uzlu prutu se automaticky změní na 0,6 (Xnahore + 0,5) a uzel se posune tak, jak je znázorněno na obrázku 8.
Můžete jít ještě o krok dále a využít další výhody editoru vzorců, jako je vložení vlastnosti objektu do rovnice, jak je znázorněno na obrázku 9.
Pomocí příslušné ikony otevřeme rozsáhlý seznam vlastností objektů a jejich podkategorií a vybereme tu, která nás zajímá. Například můžeme vybrat coordinate_1, což je kartézská souřadnice X uzlu. Příslušný uzel můžete zadat ve vstupním poli vzorce, jak je znázorněno na obrázku 10. V našem příkladu nás zajímá výpočet vzdálenosti uzlu 5 vzhledem k souřadnici X uzlu 3. To znamená, že pokud se uzel 3 posune a změní se jeho souřadnice X, poloha uzlu 5 se automaticky změní, protože tato vlastnost objektu je ve vzorci obsažena.
V tomto článku jsme ukázali, jak lze definovat globální parametry a jak je používat ve vzorcích pro stanovení číselných hodnot. I tyto parametry lze optimalizovat podle různých kritérií, což bude námětem pro náš další článek databáze znalostí.
Autor
Irena Kirova, M.Sc.
Marketing a péče o zákazníky
Ing. Kirova je ve společnosti Dlubal zodpovědná za tvorbu odborných článků a poskytuje technickou podporu zákazníkům.
Klíčová slova
Parametrizace Parametry Parametrické zadávání
Odkazy
Napište komentář...
Napište komentář...
- Navštíveno 670x
- Aktualizováno 11. ledna 2023
Kontakt
Máte další dotazy nebo potřebujete poradit? Kontaktujte nás prostřednictvím naší bezplatné e-mailové podpory, chatu nebo na fóru, případně využijte naše FAQ, které máte nepřetržitě k dispozici.
- Proč generátor zatížení "Zatížení na prut z plošného zatížení" vytváří zbytečná bodová zatížení?
- Jak nastavím deplanační kloub?
- Jak mohu definovat deplanační pružinu nebo plné omezení deplanace?
- V kterém bodě průřezu se uvažují podpory a zatížení při výpočtu vázaného kroucení?
- Jak mohu deaktivovat 7. stupeň volnosti jen pro určité pruty nebo průřezy?
- Jak mohu zobrazit deplanaci průřezu?
- Jak mohu pro posouzení použitelnosti nebo průhybu definovat prut jako konzolu a ne jako nosník podepřený na obou koncích?
- Chtěl bych namodelovat rámový nosník s náběhem (s nastaveným I-profilem). Za tímto účelem jsem vytvořil prut s průběhem průřezu "Náběh na začátku prutu". Vzniklý průřez se však v renderování zobrazí nesprávně. V čem je problém?
- Kde mohu skrýt zadané typy (např. návrhové podpory nebo vzpěrné délky)?
- Ve svém modelu jsem aktivoval Posouzení ocelových konstrukcí a definoval typy posouzení pro pruty. Proč nemohu posoudit nadřazenou sadu prutů?
Související produkty
Hlavní program
Program RFEM 6 pro statické výpočty tvoří základ modulárního softwarového systému. Hlavní program RFEM 6 slouží k zadávání konstrukcí, materiálů a zatížení u rovinných i prostorových konstrukčních systémů, které se skládají z desek, stěn, skořepin a prutů. Program také umpožňuje posuzovat smíšené konstrukce, tělesa a kontaktní prvky.
4 450,00 EUR
Hlavní program
Program RSTAB 9 pro statické výpočty prutových konstrukcí nabízí podobný rozsah funkcí jako program RFEM pro výpočty MKP, přičemž zvláštní pozornost je třeba věnovat rámům a příhradovým vazníkům. Proto je jeho použití velmi snadné a po mnoho let je nejlepší volbou pro statické výpočty prutových konstrukcí z oceli, betonu, dřeva, hliníku a dalších materiálů.
2 850,00 EUR
