Problémem jsou minimální nepřesnosti v obou modelech. Pokud se podporové reakce přenášejí z jednoho modelu na druhý, exportují se jako „volná zatížení“ s pevnými souřadnicemi. Pokud se souřadnice neshodují na 100 %, může se stát, že v hraničních oblastech se podporové reakce neuvažují, pokud příslušné objekty bezvýznamně leží vedle plochy. Geometrické poměry lze rychle zkontrolovat tak, že se pro uzly a zatížení zobrazí „Plná přesnost“ (viz Obrázek 01 a Obrázek 02).
Často je užitečné model vygenerovat a přitom souřadnice uzlů zaokrouhlit např. na šest desetinných míst. Tuto funkci lze vyvolat z hlavní nabídky "Nástroje → Regenerovat model" (viz Obrázek 03).
Dalším řešením by bylo hraniční linie ploch, na které se mají zatížení naimportovat, posunout o několik milimetrů z vnějšku. Tím je zajištěno, že všechna volná zatížení se budou nacházet na plochách, které mají být zatíženy.
.png?mw=600&hash=49b6a289915d28aa461360f7308b092631b1446e)
