V přídavném modulu RF-/JOINTS se provádí idealizované posouzení ocelového spoje podle normy, které nelze snadno porovnat s přesným výpočtem pomocí MKP. Výsledky numerické a analytické metody posuzování se liší především v důsledku provedených zjednodušení a předpokladů.
Při výpočtu přípoje jako plošného modelu je nutné zohlednit například následující body:
- zohlednění nebo vyloučení tření/tlaku/tahu v kontaktním tělese (záložka "Kontakt") a u následně modelovaných šroubů,
- zohlednění vnitřních sil a deformací v namodelovaných čelních deskách apod., čímž ve výpočtu pomocí MKP nastává redistribuce sil v šroubech (na rozdíl od idealizovaného posouzení v přídavném modulu RF-/JOINTS),
- rovnoměrné roznášení zatížení do modelu KP např. pomocí tuhých prutů / tuhých ploch, jak je popsáno v odborném článku Modelování ohybově tuhých přípojů metodou konečných prvků.