Odpověď:
V programu RFEM 6 máme dvě možnosti, jak zadat vzpěrné délky. Nejdříve v dialogu Upravit prut přejděte do záložky "Typy pro posouzení". Za druhé vytvořte novou definici vzpěrných délek.
Za třetí nastavte, zda se má pružný kritický moment počítat metodou vlastních čísel nebo podle kapitoly F z AISC. Za čtvrté přejděte do záložky "Uzlové podpory a vzpěrné délky". V této záložce jsou k dispozici dvě různé metody.
Metoda 1: Uzlové podpory
U prutu č. 1 v připojeném modelu lze pro tento sloup vidět, jak jsou zadány vzpěrné délky pro počáteční, koncový a mezilehlé uzly. Nejdříve klikněte na Vybrat prut nebo sadu prutů a poté vyberte prut. Tím se v tabulce aktivují mezilehlé uzly na prutu. Zkontrolujte, zda se uzel může pohybovat ve směru y/z (hlavní osy) a otáčet okolo lokální osy x (kroucení) a okolo osy z (klopení).
Volby pro zadání deplanace (ω) upraví vzpěrnou délku pro klopení, podobně jako v případě rotačního vetknutí osy z. Pro výpočty podle Kap. F lze deplanaci plně omezit nebo uvolnit. Pro výpočty vlastních čísel je kromě možnosti úplného omezení nebo uvolnění také možnost nastavit částečnou fixaci s konstantou deplanační tuhosti.
Horní a dolní pásnici lze vetknout odděleně zafixováním osy y a uvolněním (odškrtnutím) Vetknutí okolo lokální osy x (kroucení).
Metoda 2: Součinitele „K“ a absolutní hodnoty
U prutu č. 5 v připojeném modelu lze pomocí součinitelů vzpěrných délek definovat přímo nevyztuženou délku a/nebo použít příslušné podmínky na konci prutu. Pro přímé upravení nevyztužených délek lze místo použití uzlů na prutu (metoda 1) zadat součinitele "K" ručně v tabulce níže. Nebo lze zadat přímo absolutní hodnoty zaškrtnutím možnosti "Absolutní hodnoty". Poté je možné ručně zadat také nevyztuženou délku. Tuto metodu je vhodné použít v případě, že na prutu nejsou žádné mezilehlé uzly.
