V tomto příkladu porovnáváme vzpěrné délky a součinitel kritického zatížení, které lze vypočítat v programu RFEM 6 pomocí addonu Stabilita konstrukce, s ručním výpočtem. Konstrukční systém je tuhý rám se dvěma přídavnými kloubovými sloupy. Tento sloup je zatížen svislými osamělými zatíženími.
V tomto příkladu se smyk na rozhraní mezi betonem litým v různých okamžicích a příslušnou výztuží stanoví podle DIN EN 1992-1-1. Výsledky získané v programu RFEM 6 budou porovnány s následujícím ručním výpočtem.
Japonský architektonický institut (AIJ) představil řadu známých srovnávacích scénářů simulace větru.
V následujícím příspěvku se budeme zabývat případem E - komplex budov ve skutečné městské oblasti s hustou koncentrací nízkopodlažních budov ve městě Niigata.
V následujícím textu je popsaný scénář simulován v programu RWIND2 a výsledky jsou porovnány se simulovanými a experimentálními výsledky AIJ.
Japonský architektonický institut (AIJ) představil řadu známých srovnávacích scénářů simulace větru.
Následující článek se zabývá případem D - Výšková budova mezi městskými bloky.
V následujícím textu je popsaný scénář simulován v programu RWIND2 a výsledky jsou porovnány se simulovanými a experimentálními výsledky AIJ.
Sadnutí tuhého čtvercového základu na jezerním jílu [1] se spočítá v programu RFEM. Vymodelována je čtvrtina základu. Šířka základů je 75,0 m na obou stranách. Pro generování výsledků se používají fáze výstavby.
Železobetonová deska uvnitř budovy se má navrhnout jako pás o 1,0 m s pruty. Jedná se o jednosměrně pnutou podlahovou desku přes dvě pole. Deska je upevněna volně otočnými podpěrami na zděných stěnách. Střední podpěra má šířku 240 mm, zatímco šířka obou krajních podpěr je 120 mm. Na obě pole působí užitné zatížení kategorie C: obecní prostory.
Cílem tohoto verifikačního příkladu je analyzovat proudění okolo kluzáku. Úkolem je stanovit součinitele odporu vzduchu a součinitele vztlaku vzhledem k úhlu náběhu. Pro tyto součinitele lze také vykreslit aerodynamickou poláru. Z pole rychlostí lze také určit mezní úhel laminárního proudění okolo profilu křídla. V programu RWIND 2 se použije dostupný 3D CAD model (soubor STL).
Verifikační příklad porovnává výpočet zatížení větrem na budovu se sedlovou střechou podle normy EN 1991-1-4 a pomocí CFD simulace v programu RWIND Simulation. The building is defined according to the sketch, and the inflow velocity profile is taken according to the standard EN 1991-1-4.
Verifikační příklad porovnává výpočet zatížení větrem na budovu s plochou střechou podle normy EN 1991-1-4 a pomocí CFD simulace v programu RWIND Simulation. The building is defined according to the sketch, and the inflow velocity profile is taken according to the standard EN 1991-1-4.
Analyticky stanovíme torzní konstantu pro průřez trubky (kruhovou oblast) a výsledky porovnáme s numerickým řešením v programech RFEM 5 a RSTAB 8 pro různé tloušťky stěn.