27x
001972
7.8.2025

Nutná výztuž v kalichu se zdrsněnými vnitřními stranami: koncepce posouzení a kroky posouzení

Článek se zabývá úplným odvozením a návrhem potřebné výztuže do kalicha. Přitom se analyzují jak horizontální, tak vertikální třmínky.

Posuzovaný základ je kalichový základ s drsnou vnitřní stranou kalichu. Připojený sloup má obdélníkový průřez o rozměrech 30 cm × 40 cm. Posouzení probíhá podle DIN EN 1992-1-1. Jako materiály jsou použity beton třídy pevnosti C 35/45 a betonářská ocel sorty B500S(A). Krytí výztuže odpovídá minimálnímu požadavku normy, navrženému pro třídu expozice XC3 při způsobu výroby na upraveném podloží.

Rozměry základové desky a kalichu

Všechny rozměry se zadávají v záložce Geometrie. Deska má šířku 3,30 m, délku 2,60 m a tloušťku 0,36 m. Kalich má výšku 1,31 m; hloubka zabetonování sloupu činí rovněž 1,31 m. Excentricita sloupu činí ve směru x −0,30 m, vztaženo ke středu základové desky.

Pro uspořádání vodorovných třmínků v kalichu jsou možné dvě varianty:

  • třmínky, které obklopují sloup
  • třmínky, které leží zcela ve stěně kalichu

Pro příklad se používají obklopující třmínky. V záložce Výztuž je třeba zadat materiál betonářské oceli, typ výztuže desky a typ uspořádání vodorovných třmínků v kalichu.

Zatěžovací stavy

K dispozici jsou vnitřní síly následujících zatěžovacích stavů pro posouzení únosnosti:

Zatěžovací stav PZ,d [kN] PX,d [kN] PY,d [kN] MX,d [kNm] MY,d [kNm]
1 300 -50 20 100 250
2 100 0 0 0 327
3 500 0 0 150 -150

Potřebná výztuž kalichu

Potřebná vnější vodorovná výztuž

Kombinace zatížení 1 (ZS1+ZS2) vede k největší potřebné ploše výztuže vnějších vodorovných třmínků v kalichu, a je proto rozhodující. Na stěny kalichu působí následující vodorovné síly:

Tento třmínek je namáhán tahem dvěma různými účinky: Na jedné straně vzniká tahová síla v důsledku ohybu stěny kalichu, který probíhá kolmo k uvažované vodorovné síle. Na druhé straně působí tahová síla v důsledku přímého tahového namáhání stěny, které je orientováno rovnoběžně s uvažovanou vodorovnou silou.

Z vodorovné síly Ht,x tedy vznikají dvě tahové síly ve vnějších třmíncích:

  • Ve štěně ve směru x vzniká tahová síla TH,x v důsledku tahového namáhání.
  • Ve štěně ve směru y vzniká tahová síla TH,out,x(Wand) v důsledku ohybu této kolmé stěny.

Z vodorovné síly Ht,y vznikají analogicky:

  • Ve štěně ve směru y vzniká tahová síla TH,y v důsledku tahového namáhání.
  • Ve štěně ve směru x vzniká tahová síla TH,out,y(Wand) v důsledku ohybu této kolmé stěny.

Pro stanovení maximální tahové síly ve třmínku je třeba sečíst oba příspěvky z ohybu a tahu. To je nezbytné, protože jejich příčiny – tedy současně působící vodorovné složky (Ht,x a Ht,y) – pocházejí ze stejného zatěžovacího stavu, a jsou tedy současně účinné.

Potřebná plocha výztuže vodorovných třmínků v kalichu z tahové síly ve směru x

Horní vodorovná síla Ht,x lze rozdělit tak, že vždy polovina napadá čtvrtinové body podélného rozsahu sloupce ve směru y.

Na výškové úrovně obou třmínků se rozdělí vždy polovina poloviční vodorovné tahové síly Ht,x. Úměrná tahová síla ve vnějších třmíncích poté činí: Potřebná plocha výztuže vodorovných třmínků v kalichu z tahové síly ve směru x se tedy určí jako:

Potřebná plocha výztuže vodorovných třmínků v kalichu z tahové síly ve směru y

Potřebná plocha výztuže vodorovných třmínků v kalichu v důsledku tahové síly ve směru y Ht,y se určuje analogicky k výpočtu z Ht,x:

Potřebná plocha výztuže vnějších vodorovných třmínků v kalichu z ohybu Ht,x

Uvažujeme-li horní pravý roh samostatně (viz obrázek výše), musí být v rovnováze sil. Vnitřní vodorovné síly je třeba uvést do rovnováhy s vnější, zatěžující vodorovnou silou. Protože v tomto uvažovaném úseku nepůsobí žádné svislé vnější síly, je nyní třeba nalézt pouze momentovou rovnováhu. Nejprve se vytvoří součet momentů kolem bodu P. K tomu se vypočtou ramena:

Moment kolem bodu P se tedy vypočte jako:

Tento ohybový posuzovací moment MEd musí být vyrovnán opačným momentem. Ten vzniká tlakovou silou betonu na zmáčknuté vnitřní straně stěny kalichu ve směru y s ramenem z k bodu otáčení P. K určení potřebného přetlačení betonu se postupuje následovně:

  • Předpokládá se, že napětí v betonu je rovnoměrně rozloženo po tlakové zóně.
  • Počínaje přetvořením betonu 0,0 ‰ se toto postupně zvyšuje, dokud výsledný vnitřní moment neodpovídá ohybovému posuzovacímu momentu MEd.

Současně se předpokládá, že ocel na vnější straně stěny kalichu již dosáhla svého maximálního přetvoření. Jakmile vypočtený vnitřní moment je větší než ohybový posuzovací moment MEd, iterace se ukončí.

Na konci iterace bylo dosaženo následujících hodnot:

Označení Hodnota
Potřebná plocha výztuže As,w,erf 5,60 cm²
Ohybový posuzovací moment MEd 52,02 kNm
Rameno vnitřních sil z 0,21 m
Použitá výška tlakové zóny x 0,04 m
Přetvoření výztuže na tažené straně εs 18,90 ‰
Napětí ve výztuži na tažené straně σs 449,899 N/mm²
Přetvoření výztuže na tlakové straně εs,c 1,2 ‰
Napětí ve výztuži na tlakové straně σs,c 247,515 N/mm²
Přetvoření betonu na tlakové straně εc -3,5 ‰
Napětí v betonu na tlakové straně σc -19,833 N/mm²
Tlaková síla betonu Fc 252,07 kN
Tahová síla Fs 252,07 kN
Potřebná plocha výztuže v kalichu z ohybu činí 5,60 cm². Tato ohybová tahová síla se nerozděluje rovnoměrně na oba vodorovné třmínky, ale řídí se mechanikou tlakových vzpěr. Více k tomu naleznete v příručce Betonové základy. Pro stanovení podílu tahové síly, který přebírá vnější třmínek kalichu, lze vycházet z následujících kroků:

  • Stanovení svislé a vodorovné odvěsny betonové tlakové vzpěry uvnitř stěny kalichu:
  • Úhel rozložení zatížení uvnitř stěny kalichu:
  • Úměrná tlaková síla ve vnějších třmíncích v důsledku ohybu stěny kalichu:
  • Úměrná tahová síla ve vnějších třmíncích v důsledku ohybu stěny kalichu:
  • Potřebná plocha výztuže vnějších vodorovných třmínků v kalichu z ohybu Ht,x se určí jako:

Analogicky ke stěně kalichu ve směru y se vypočte lom ohybem stěny kalichu ve směru x v důsledku HT,y a stanoví potřebná plocha výztuže vnějších vodorovných třmínků v kalichu z ohybu Ht,y Asw,h,out,erf (MEd|Ht,y). Činí 0,76 cm².

Jak bylo uvedeno výše, je třeba sečíst příspěvky z ohybu a tahu, aby se určila potřebná plocha výztuže vnějších vodorovných třmínků v kalichu:

  • Potřebná plocha výztuže vnějších vodorovných třmínků v kalichu z ohybu Ht,x Asw,h,out,erf(MEd|Ht,x) se sečte s potřebnou plochou výztuže vodorovných třmínků v kalichu z tahové síly ve směru y Asw,h,erf(Ht,y).
  • Potřebná plocha výztuže vnějších vodorovných třmínků v kalichu z ohybu Ht,y Asw,h,out,erf(MEd|Ht,y) se sečte s potřebnou plochou výztuže vodorovných třmínků v kalichu z tahové síly ve směru x Asw,h,erf(Ht,x).

Potřebná vodorovná výztuž ve směru y

Nejprve se uvažuje vodorovný třmínek, který leží ve směru y na vnější straně stěny kalichu. Kombinace zatížení 2 (ZS1+ZS3) vede k největší potřebné ploše výztuže vodorovných třmínků ve směru y, a je proto rozhodující.

Z výše uvedeného obrázku vyplývá, že se předpokládá, že pouze vodorovné síly ve směru x vedou k tahovým silám v tomto třmínku. Více informací k tomu naleznete v příručce Betonové základy.

Potřebná plocha výztuže vodorovných třmínků ve směru y v kalichu v důsledku ohybu Ht,x vychází z celkové potřebné ohybové výztuže stěny ve směru y, odečtením podílu, který již přebírají vnější třmínky. Pro kombinaci zatížení 2 (KZ2) činí celková potřebná plocha výztuže v důsledku ohybu ve směru y 5,83 cm². Z toho již 3,63 cm² přebírají vnější vodorovné třmínky. Pro vodorovné třmínky ve směru y v kalichu v důsledku ohybu Ht,x tedy zůstává potřebná plocha výztuže:

Potřebná plocha výztuže vodorovných třmínků v kalichu v důsledku tahové síly ve směru x je rovněž nutné uvažovat. Činí: Potřebná plocha výztuže vodorovných třmínků v kalichu ve směru y je maximum z Asw,h,erf(Ht,x) a Asw,h,in,erf (MEd|Ht,x):

Potřebná vodorovná výztuž ve směru x

Analogicky k výztuži ve směru y vedou pouze vodorovné síly, které působí kolmo ke směru ramene třmínku, k tahové síle ve třmínku. Rozhodující je zde KZ3 (ZS1+ZS4).

Potřebná plocha výztuže vodorovných třmínků v kalichu ve směru x je maximum z Asw,h,erf(Ht,y) a Asw,h,in,erf(MEd|Ht,y):

Potřebná svislá výztuž ve směru x

Pro stanovení svislé okrajové výztuže stěny kalichu ve směru x se uvažuje zatěžovací stav, který vede k maximální vodorovné síle ve směru x (KZ2). Vodorovná síla Ht,x = 299,54 kN se rozděluje rovnoměrně na obě stěnové desky kalichu.

Sklon betonové tlakové vzpěry, která se vytváří diagonálně přes stěnovou desku kalichu ve směru x, se určí následovně:

Tím lze určit okrajovou tahovou sílu: Uvažuje se pouze polovina okrajové tahové síly, protože třmínek je dvojramenný. Výsledná potřebná výztuž činí: Potřebná plocha výztuže svislých třmínků v kalichu ve směru y se vypočte stejným způsobem. Výsledkem je potřebná plocha výztuže Asw,erf,B,v,y 0,93 cm2.

Potřebná výztuž kalichu je uvedena v tabulce s výsledky „Betonové základy" v části „Výztuž na základu". Výztuž lze navíc zobrazit graficky pomocí Navigátoru výsledků.

Zadání výztuže kalichu

Pro vnější třmínky je třeba uvažovat dvě plochy pro přenos. První plocha pro přenos se rozprostírá přes třetinu výšky kalichu. Druhá plocha pro přenos odpovídá zbývající části výšky kalichu. Na každou plochu pro přenos se použijí čtyři třmínky o průměru 14 mm. Uspořádání je pro obě zbývající skupiny třmínků ve směrech x a y identické.

Pro každý okraj stěnových desek kalichu ve směrech x a y se volí dva třmínky. Kromě toho jsou stěny kalichu konstruktivně vyztuženy svislými třmínky po 20 cm.

Následující dva obrázky ukazují rozvržení a popis výztuže kalichu:


Autor

Hedi pracuje v Product Engineering se zaměřením na železobeton a navíc působí v oblasti zajištění kvality.



;