Eiffelova věž – Nenáviděná, milovaná, skoro stržena

Je možná jednou z nejznámějších památek na světě. Se svými 7 miliony návštěvníků ročně patří Eiffelova věž k nejoblíbenějším turistickým atrakcím na naší planetě. V každém fotoalbu, ať už analogovém nebo digitálním, ji najdete, pokud bylo cestovním cílem Paříž. Město lásky, věž lásky.

1. image@031571#

Proč právě 10 000 t těžký ocelový kolos stojí jako žádná jiná stavba na světě za nejlepším pocitem? Upřímně řečeno, to vám nemůžeme vysvětlit. Můžeme však říci, jak se stalo, že Eiffelova věž stále stojí i po 140 letech od své výstavby. Zajímavé je především to, že Eiffelovu věž měli zbourat, a to jen pár let po jejím dokončení.

V tomto blogovém příspěvku si společně prohlédneme historii monumentu, který si obyvatelé města zamilovali jako málokterý jiný. Postavená do nebes, chválená do nebe a nakonec málem spadla: Vítejte na cestě časem na konci 19. století. Do kanceláře uznávaného inženýra, na jehož stole Eiffelova věž vznikla.

1. image@056747#

Konstrukce Eiffelovy věže

Podívejme se tedy společně na vznik Eiffelovy věže. Kdo ji navrhl, jak byla postavena a jaké zvláštnosti s sebou přinesla výstavba? Nejdřív se podívejme na okolnosti, za kterých Eiffelova věž vznikla. Jaké byly podmínky ve Francii na konci 19. století?

Historické pozadí

Francie na konci 19. století

Francie na konci 19. století se v předešlých desetiletích výrazně změnila. Téměř 100 let po francouzské revoluci byla republika sotva století stará. Ale nejen politicky se hodně změnilo. Industrializace byla v plném proudu.

Na rozdíl od například Anglie začala industrializace ve Francii mnohem později, až v polovině 19. století. Velká vnitropolitická nestabilita po revoluci a napoleonských válkách také přispěly k tomuto stavu.

Navíc nebylo tajemstvím, že francouzské uhlí, které bylo pro výrobu železa a oceli nezbytné, mělo špatnou kvalitu. Francie jednoduše neměla dostatek uhlí, a to všude. Proto byly stavby z oceli i na konci 19. století poměrně drahé a ne běžné. Jak se tedy stalo, že právě Francie získala s Eiffelovou věží monument z oceli, který stojí dodnes?

1. image@057033#

Eiffelova věž: Brána k světové výstavě

Za Eiffelovou věží stojí, jak už jméno napovídá, slavný inženýr Gustave Eiffel. On a jeho tým obdrželi zakázku na stavbu 300 m vysoké věže pro nadcházející světovou výstavu. Tento by měl sloužit jako vstup a zůstat stát asi 20 let.

Tato světová výstava byla velmi výjimečná. Připadla totiž na významný okamžik, přesně 100 let po velké francouzské revoluci. Pocta i velký tlak zároveň. Eiffel však věděl, že jeho věž tomuto zadání dostojí. I když veřejné mínění to vidělo jinak. Stavět tak vysoko z oceli? To by bylo stěží možné. A kromě toho se ocel pohybovala ve větru. Eiffelova věž nikdy neudrží! A přesto se tak stalo.

Kdo navrhl Eiffelovu věž?

Gustave Eiffel koordinoval a dohlížel na výstavbu Eiffelovy věže. Měla se stát jeho dosud největším dílem, něčím, o čem mnozí inženýři sní: něčím, co po nich zůstane. Monument s vlastním jménem na něm. Ačkoli Eiffel nikdy svůj věž tak nenazval.

Získal si jméno především stavbou mostů. Místo masivních ocelových nosníků používal téměř filigránské příhradové konstrukce, které mu přinesly spoustu skepticismu. Chcete se o něm dozvědět více? Zde najdete blogový příspěvek o inženýrské legendě a tvůrci Eiffelovy věže Inženýrská legenda Gustave Eiffel .

1. image@057061#

Skutečně však návrh Eiffelovy věže vůbec nepocházel od samotného Eiffela. Byli to dva inženýři z Eiffelova týmu, Maurice Koechlin a Émile Nouguier, kteří svému šéfovi v červnu 1884 představili první návrh 300 m vysokého kovového sloupu. Ocelová příhradová konstrukce měla stát na čtyřech nohách a směrem nahoru se zužovat.

Středy nabídly co nejmenší odpor vzduchu, takže Eiffelova věž byla dobře připravena proti silným větrům. Díky tvaru podpěr mělo být možné maximálně odvádět boční vítr dolů. První skica ze 6. června 1884 pochází od Koechlina, zatímco Nouguier se převážně zabýval montážním procesem Eiffelovy věže.

Technicky byl návrh obou inženýrů bezchybný. Ale brána k světové výstavě potřebovala více než to. Eiffel nebyl spokojen s estetikou návrhu. Ve srovnání s jinými uměleckými budovami vypadal Eiffelova věž spíše jako nadměrně velký rozvodný stožár, ne jako monumentální dílo architektury.

Eiffel tedy vzal návrh inženýrů a na jaře 1886 ho dal architektu Stephenu Sauvestrovi. Tento dodal Eiffelově věži dnes tak proslulý oblouk s prvním patrem. Pro nosnost to nebylo potřeba, ale vypadalo to dobře. A o to nakonec šlo. Přidal se zděné základy a změnilo se uspořádání jednotlivých úrovní. Ještě nějaké ozdoby a změněná špička – a finální návrh byl hotov. Vidíme tedy: S návrhem Eiffelovy věže neměl její jmenovatel příliš mnoho společného.

Dokonce i soutěž, která byla vyhlášena na výstavbu monumentální věže pro světovou výstavu, probíhala jinak, než si možná myslíte. Přestože Eiffels finální verze Eiffelovy věže zvítězila, bylo to již předem jasné.

1. image@056746#

Francouzský inženýr již dlouho před soutěží hrál se svými kontakty a podepsal smlouvu. Asi 100 dalších přihlášek bylo sice přijato pro pořádek, ale okamžitě získal zakázku na stavbu Eiffelovy věže. Rozhodnutí, které způsobilo velkou nespokojenost a vzplálo všeobecnou diskuzi o věži.

Eiffelova věž roste

Stavební práce na Eiffelově věži trvaly pouze dva roky. Pro stavbu takové velikosti to byl v 19. století velmi úzký časový plán. Koneckonců, tak velká věž nikdy předtím nebyla postavena, zejména ne z železa.

Data a fakta o stavbě Eiffelovy věže

Na stavbě se podílelo 50 inženýrů, 100 železářů a 121 stavebních dělníků. Eiffelova věž samotná se skládá z 18 038 dílů, všechny jsou ze železa. Bylo použito 3 300 tun železa a 2,5 milionů nýtů.

Při stavbě monumentálních staveb docházelo běžně i na konci 19. století k mnohým úmrtím. Obavy o všechny zúčastněné byly tedy oprávněné. Koneckonců se nikdy předtím tak vysoká věž, brzy nejvyšší stavba světa, nebyla vybudována. Díky pečlivému plánování Eiffela, důkladnému zajištění staveniště a jeho talentu motivovat lidi, s nimiž pracoval, došlo během stavby pouze k jednomu tragickému, při kterém zemřel jeden dělník.

1. image@056671#

Kritika Eiffelovy věže

Kritiků Eiffelovy věže bylo mnoho. Těžko si představit, pokud uvážíme, jak oblíbený a vychvalovaný je dnes tento monument. Vše začalo už s prvními návrhy. Brána jako vstup na světovou výstavu – dobrá a slíbená. Ale z kovu? Že se kov ve větru rád ohne do nejkurióznějších tvarů bylo více než známo. I Eiffel to věděl, protože stavěl množství mostů z konstrukční oceli.

Kritika nepřicházela jen ze strany jeho kolegů, ale také od umělců. Ti věž odsuzovali jako monstrum z kovu, jako nadměrný ocelový sloup, který kazí pohled na centrum Paříže. Už před zahájením stavby se ozývaly první požadavky na stržení budovy. Ale Eiffel se nenechal odradit. Byl přesvědčen, že jeho konstrukce nakonec přesvědčí. A měl pravdu.

1. image@057230#

Základ Eiffelovy věže

Stavební práce začaly 28. ledna 1887 s výkopovými pracemi. Celkem bylo vytěženo 30 973 m³ půdy. Byla zde však zvláštní výzva. Základy totiž měly sahat pod úroveň dna řeky Seiny. Aby se Eiffelova věž tedy nepropadla nebo neodplavala, muselo se najít řešení.

Eiffel se samozřejmě přemýšlel o tom předem. Použil techniku, která je odvozena od hornického inženýra Julese Trigera. Při tomto procesu se do vodotěsného kovového obalu přivádí vzduch pod tlakem. Tímto způsobem lze dva pilířové základy orientované k Seině postavit pod hladinou vody.