V našem příkladu budeme podpory modelovat pomocí prutů. Deskové prvky nemají žádné stupně volnosti v otáčení, a tak nelze zohlednit rotační pružiny. Proto je důležité připojení prutů modelovat co možná nejrealističtěji.
U našeho příkladu porovnáme různé modely sloupů. Zvolili jsme přitom deskovou konstrukci z betonu C25/30 o velikosti 0,24 m x 6,5 m x 2,5 m. Sloupy mají rozměry 0,24 m x 0,45 m x 2,5 m.
Model 1
U tohoto modelu budeme uvažovat po celé šířce sloupu tuhé spojení prutovými prvky. Uprostřed této vazby zadáme uzlovou podporu s následujícími hodnotami tuhosti pružiny.
Translační pružina:
Rotační pružina:
Výhodou tohoto modelu je, že samotné sloupy není třeba zadávat. Navíc tento model umožňuje snadno se vyhnout singularitám. Hodnoty pružiny uzlového podepření je ovšem třeba předem ručně vypočítat.
Model 2
Pruty sloupů jsou v tomto modelu zavedeny jednu až dvě řady prvků sítě KP do stěnového nosníku. Cílem je zachytit spoj mezi sloupem a deskou co možná realisticky. Výhodou této metody je, že není třeba ručně počítat žádné pružiny a spoj lze modelovat velmi rychle. Protože jsou však průběhy vnitřních sil v oblasti připojení sloupů k desce často značně narušeny, lze tuto variantu doporučit pouze za určitých podmínek v závislosti na konkrétním modelu.
Model 3
Oproti modelu 2 nejsou sloupy prodlouženy do desky, ale připojují se hlavou na desku stejně jako v modelu 1. Je přitom třeba zadat dostatečně velkou tuhost spojení. Výhodu této varianty představuje také poměrně rychlé a jednoduché modelování. Ani v tomto případě není nutné počítat hodnoty pružin předem, Lze se také vyhnout nevýhodám druhého modelu.
Model 4
Ve čtvrtém případě modelujeme sloupy pomocí ploch s odpovídajícími rozměry. Abychom mohli porovnat průběh momentů u všech modelů, zadáme uprostřed sloupů výsledkové pruty, které integrují výsledky na plochách a zobrazí je jako vnitřní síly na prutech. Tyto pruty můžeme posoudit také například v přídavném modulu RF-CONCRETE Members.
Závěr
Obecně můžeme říct, že všechny modely slouží k tomu, abychom se vyhnuli singularitám při použití bodového podepření. Všechny modely umožňují zachytit připojení sloupů na desku velmi realisticky. Rozdíl, který vykazují výsledky v modelu 1, vyplývají především z toho, že zcela chybějí vodorovné tuhosti sloupu.
.png?mw=600&hash=49b6a289915d28aa461360f7308b092631b1446e)