Pro ortotropní materiály již obvykle používaný Hookův zákon
a není platný.Následující materiálové parametry se vztahují na dvourozměrnou tuhost a, pokud není uvedeno jinak, na materiál dřevo. Jako základ stanovíme lokální osový systém, který je znázorněn na obr. 01.
- Ex = tuhost v lokálním směru x plochy
- Ey = tuhost v lokálním směru y plochy
- Gxz = tuhost ve smyku v lokálním směru x plochy (směr tloušťky desky)
- Gyz = tuhost ve smyku v lokálním směru y plochy (směr tloušťky desky)
- Gxy = tuhost ve smyku v rovině desky
- νxy = příčné protažení ve směru x
- νyx = příčné protažení ve směru y
Napětí znázorněná na obr. 02 se vztahují k výše uvedeným tuhostem.
Materiálový model stanovuje následující pravidla.
Rovnice 1:
Rovnice 2:
Rovnice 3:
Rovnice 4 (tuhosti v rovině desky):
Poměr protažení ve výše uvedených rovnicích podtrhuje vztahy na obr. 01.
Tuhosti v rovině desky se vypočítají následovně.
Rovnice 5:
Příčné protažení ν
Jak je již zřejmé z obrázku 01, vlivem měkčích vlastností materiálu v daném směru se mění deformace a napětí v příslušném směru.
Poměr protažení:
Rovnice 6:
Rovnice 7:
Krátký dotaz - rychlá odpověď:
z toho plynou následující rovnice podle Hookova zákona.Rovnice 8:
Rovnice 9:
Rovnice 10:
Rovnice 11:
Rovnice 12:
Rovnice 13:
Matice tuhosti
Výpočet globální matice tuhosti desky
Rovnice 14:
Ohybové složky:
Rovnice 15:
Rovnice 16:
Rovnice 17:
Rovnice 18:
Membránové složky:
Rovnice 19:
Rovnice 20:
Rovnice 21:
Rovnice 22:
Smykové složky:
Rovnice 23:
Rovnice 24:
Předpokladem platnosti těchto rovnic je samozřejmě kladná matice tuhosti, tj. všechna vlastní čísla matice jsou kladná.
RFEM proto mimo jiné ověří zadání příčného protažení pomocí následující rovnice.
Rovnice 25:
Příklad použití
Na následujícím příkladu (obr. 03) si vysvětlíme ortotropní chování materiálu. Porovnáme přitom ortotropní materiál s izotropním materiálem. U ortotropní desky navíc zadáme vysokou tuhost jednou ve směru x a podruhé ve směru y.
Konstrukce:
- Tloušťka desky 200 mm
- Materiál C24
- Ortotropní tuhosti
- Izotropní tuhosti
- Rozměry b = 2,0 m, l = 4,0 m
- Zatížení 20 kN/m²
- Velikost sítě konečných prvků 50 cm
Podepření konstrukce zamezuje posunu ve svislém směru z. Podporové podmínky ve směru x a y byly zvoleny tak, aby nedocházelo k žádným vynuceným přetvořením.
Výpočet proběhne podle teorie prvního řádu se zohledněním lineárně pružného chování materiálu a příslušných podporových podmínek.
Podle Hookova zákona se pro zadané hodnoty stanoví následující příčné protažení.
Rovnice 26:
Takto vysoké příčné protažení není v případě zvoleného materiálového modelu možné. Pomocí rovnic z [1] lze ovšem hodnoty upravit.
Rovnice 27:
Rovnice 28:
Rovnice 29:
Rovnice 30:
Výsledky:
Podle očekávání vycházejí největší výsledné deformace, pokud jsou tuhosti orientovány ve směru y (obr. 06). Podporové reakce a moment v izotropní desce jsou znázorněny na obr. 05.
Vzhledem k tomu, že deska s vysokou tuhostí ve směru y (Ey = 1100 kN/cm²) vykazuje v tomto směru vysokou únosnost, jsou tu také reakce vyšší (125,4 kNm ku 58,3 kNm).
Maximální ohybové momenty jsou u ortotropních desek obdobné v případě mx s tuhostí ve směru x a v případě my s vyšší tuhostí ve směru y.
Deska s vysokou tuhostí ve směru y vykazuje maximální ohybový moment my téměř ve svém středu (obr. 07).
Variabilita příčného protažení
Příčné protažení může podle vztahů pro přetvoření u materiálu s pevností C24 dosahovat maximálních a minimálních hodnot uvedených v tabulce.
Max. | Min. | |
---|---|---|
νxy | 5,447 | -5,447 |
νyx | 0,183 | -0,183 |
První definovaná deska s vysokou tuhostí (Ex = 11 000) se proto zadá s danými vysokými hodnotami příčného protažení. Ostatní tuhosti ovšem u desky zůstávají beze změny.
Na obr. 08 jsou uvedeny výsledky pro rozsah νxy od 5,44 do -5,44 .
V případě νxy = 5,44 reakce kvalitativně odpovídají izotropnímu chování materiálu. Ohybový moment roste od mx = 18,1 kNm/m (izotropní deska) do mx = 34,9 kNm/m (ortotropní deska).
Oproti ortotropní desce s obvyklým příčným protažením (νxy = 2,5) se ohybový moment lehce snižuje.
Při νxy = 0 se vysoká hodnota podporové reakce na volném konci desky rozloží do konstatní hodnoty 43 kN/m.
Moment mx se zvýší na 38,1 kNm/m. Ve srovnání s předchozím výsledkem (νxy =5,44) se tu projevuje vliv příčného protažení. Při ν =0 nevzniká žádná deformace ani přetvoření v důsledku příčného protažení.
V případě νxy = -5,44 dochází k porušení na volném konci desky a podporové reakce přecházejí do záporných hodnot. Maximální moment, který dosahuje 59,5 kNm/m, lze pozorovat ve středu desky.
Deska se nyní chová spíše jako deska nosná v jednom směru bez třetí podpory ve svém podélném směru.
Na obr. 01 a zde znázorněných vztazích si můžeme toto chování vysvětlit.
Kvůli vysokému zápornému příčnému protažení (νxy = -5,44) je deska na volném okraji zcela přetížena, a nemůže se proto deformovat.
Vliv ortotropie ve směru y je přitom téměř nulový (Ey ≈ 0).
Shrnutí
Ortotropní materiálový model v programu RFEM umožňuje zadat takřka libovolné parametry materiálů. V důsledku variability příčného protažení můžeme dosáhnout značně odlišných výsledků. Příčné protažení po úpravě hodnot podle [1] vede k hodnotám, které se blíží řešení u prostého nosníku.
Rovnice 31:
Příliš vysoká záporná příčná protažení poukazují na upravený statický systém, který již neodpovídá příslušnému modelu.