Program RFEM 6 pro statické výpočty tvoří základ modulárního softwarového systému. Hlavní program RFEM 6 slouží k zadávání konstrukcí, materiálů a zatížení u rovinných i prostorových konstrukčních systémů, které se skládají z desek, stěn, skořepin a prutů. Program umožňuje vytvářet smíšené konstrukce, stejně jako modelovat tělesa a kontaktní prvky.
RSTAB 9 je výkonný program pro analýzu 3D prutových konstrukcí, který statikům pomáhá vyhovět požadavkům moderního stavebního inženýrství a odráží nejnovější trendy v oboru.
Jste často příliš dlouho zaměstnáni výpočtem průřezů? Software Dlubal a samostatný program RSECTION vám usnadní práci stanovením a analýzou napětí pro různé průřezy.
Víte vždy, odkud vítr vane? Ve směru inovace, samozřejmě! S RWIND 2 máte k dispozici program, který využívá digitální větrný tunel pro numerickou simulaci proudění větru. Program toto proudění aplikuje na libovolné geometrie budov a stanoví zatížení větrem působící na jejich povrch.
Hledáte přehled oblastí zatížení sněhem, větrem a zemětřesením? Pak jste zde správně. Mapy oblastí zatížení umožňují rychle a snadno stanovit oblasti zatížení sněhem, větrem a zemětřesením podle Eurokódu a dalších mezinárodních norem.
Chcete si vyzkoušet sílu programů Dlubal? Je to vaše příležitost! S bezplatnou 90denní plnou verzí si můžete všechny naše programy plně otestovat.
Funkce pro nelineární liniové klouby aktuálně není v Python High Level Library k dispozici. Protože však lze v metodě pro liniové klouby jako obvykle použít uživatelské parametry, není problém vytvořit také nelineární liniové klouby.
V příkladu programu se nejprve vytvoří 2 obdélníkové plochy s uzlovými podporami, které jsou spojeny v linii 6.
Definice nelineárního liniového kloubu začíná od řádku 39. Nejprve se vytvoří slovník p s parametry. Je třeba zadat tři stupně volnosti pro posun a jeden stupeň volnosti pro natočení. Hodnota 0.0 znamená, že stupeň volností je volný. Pokud se místo toho zadá číselná hodnota, je hodnota interpretováno jako tuhost pružiny. Ujistěte se, že jsou použity základní jednotky SI. Pomocí inf je stupeň volnosti definován jako zafixovaný.
p
0.0
inf
Ve směru y by měla být nelinearita. To se nastavuje klíčem translational_release_u_y_nonlinearity. Tento článek popisuje, jak lze stanovit nezbytné hodnoty, například NONLINEARITY_TYPE_FAILURE_IF_POSITIVE.
translational_release_u_y_nonlinearity
NONLINEARITY_TYPE_FAILURE_IF_POSITIVE
Ne, to není možné. Výpočet parametrů podloží v přídavném modulu RF-SOILIN probíhá iterativně. Pro první iterační krok je nutné, aby program interně vybral počáteční hodnoty parametrů podloží. Na základě těchto počátečních hodnot je možné v programu RFEM provést analýzu modelu pomocí metody konečných prvků.
Výsledkem je průběh únosnosti. Únosnost v prvním iteračním kroku vstupuje počáteční hodnota do výpočtu v přídavném modulu RF-SOILIN. Spolu s modulem tuhosti zadaných vrstev zeminy lze vypočítat sedání pro každý konečný prvek. Parametry podloží se poté vypočítají ze sedání a únosnosti.
V dalším iteračním kroku nahradí nové parametry podloží staré parametry a spustí se nová analýza metodou konečných prvků, která poskytne nové výsledky průběh tlaku v základové spáře. Jako kritérium konvergence se porovnává nový průběh únosnosti se starým.
Pokud odchylka překročí určitou mez konvergence, zohlední se při výpočtu nových parametrů základu nové rozdělení kontaktních napětí v přídavném modulu RF -SOILIN. Při prvním nedosažení odchylky průběhu kontaktního napětí ve dvou po sobě jdoucích iteračních krocích se iterace ukončí a v přídavném modulu RF-SOILIN se zobrazí jako výsledek parametry podloží posledního iteračního kroku.
Důvodem pro toto chybové hlášení jsou různé výšky stropních desek.
Obrázek 01 ukazuje, že mezi jednotlivými vzorky zeminy se v programu vytváří několik úrovní od půdní vrstvy až po půdní vrstvu. Vzhledem k rozdílným výškám stropních desek by se některé plochy teoreticky zavěšily ve vzduchu (zobrazí se tak chybové hlášení).
V přídavném modulu RF -SOILIN je k dispozici funkce, která umožňuje popsat další geologické oblasti (viz Obrázek 02 a Obrázek 03).
V zásadě stačí jeden model zeminy pro zadání modelu terénu nebo skladby základové půdy. Pokud by se ovšem tloušťky vrstev podél základového tělesa změnily, je třeba definovat další vzorky zeminy (viz Obrázek 01).
Výsledek konstrukce podloží je možné zobrazit v náhledu programu RFEM (viz Obrázek 02).
Programy RFEM a RSTAB používají obměnu metody reakce podloží. Vztah k modulutuhosti ES není možný.
V programu RFEM byl implementován model s více parametry. To umožňuje velmi realistický výpočet sedání.
Problémem ovšem je najít přesné hodnoty parametrů Cu, z , Cv, xz a Cv, yz. K tomu vám poslouží addon Geotechnická analýza (pro RFEM 6) nebo přídavný modul RF-SOILIN (pro RFEM 5): Parametry podloží se vypočítají nelineární metodou ze zatížení a údajů z geotechnického protokolu (modul tuhosti nebo modul pružnosti a poisson ' s, měrné tíhy, tloušťky vrstev) pro každý jednotlivý konečný prvek. Tyto parametry jsou závislé na zatížení a mají vliv na chování konstrukce. Výsledkem tohoto iteračního procesu jsou realistická sedání a vnitřní síly v konstrukci.