118x
004744
1.1.0001
2 Teoretické základy

2.6.4.8 Omezení napětí výztužného plechu

Omezení napětí výztužného plechu

V dialogu 1.3 Plochy jsou tahová napětí výztuže výztužné oceli omezena na σs , max = 0.8 ⋅ f yk podle EN 1992-1-1, 7.2 (5) (viz obrázek 2.90 ). U BSt 500 S (B) se proto maximální napětí αs , max oceli stanoví jako:

σs,max = 0.8 · fyk = 0.8 · 500 = 400 N/mm2 

Maximální napětí σ s, max se porovnává s namáháním v tahu u obou směrů výztuže.

Stávající napětí σs s se určuje následovně:

σs = αE · mEd · d - xIi,II 

S

Tabulka 2.2

α E

Poměr modulů pružnosti (E s / E cm)

mEd

Moment působení

[Regards]

Účinná hloubka

Výška tlakové zóny betonu

B

Šířka prvku (u desek vždy 1 m)

as

Navržená tahová výztuž

Ideální moment setrvačnosti ve stavu II

Hodnoty stanovené v Kapitola 2.6.4.6 umožňují stanovit tahové napětí σ s, u, φ1 a σ s, u, φ2 ve dvou směrech výztuže φ 1 a φ 2 následovně:

σs,u,ϕ1 = 6.061 · 3 674 · 17 - 4.1913 701 = 208.18 N/mm2 

σs,u,ϕ2 = 6.061 · 2 733 · 15.8 - 4.0211 677 = 167.09 N/mm2 

Obr. 2.94 Maximální napětí oceli ve směru výztuže 1 a 2

Stávající tahové napětí σ s, -z, φ1 a σ s, -z, φ2 jsou tedy menší než maximální napětí σ s, max (viz Obrázek 2.90 ). Rozhodující součinitel existujícího přípustného napětí oceli je k dispozici ve směru výztuže φ 1 . Posouzení je splněno.

Obr. 2.95 Posouzení napětí výztužného plechu
Nadřazená kapitola