22x

004745

1.1.0001

Vybrat manuál

6 Vyhodnocení výsledků

7 Výstup

8 Obecné funkce

9 Literature

2.6.4.9 Minimální výztuž pro omezení šířky trhlin

Minimální výztuž pro omezení šířky trhlin

Minimální plocha výztuže pro kontrolu trhlin se určuje podle EN 1992-1-1, Odstavec 7.3.2 podle rovnice (7.1).

$a_{s, min} = \frac{k_{c} \cdot k \cdot f_{c t, eff} \cdot A_{c t}}{σ_{s}}$

Tabulka 2.2
k _c	Součinitel pro zohlednění vlivu rozdělení napětí v průřezu před počáteční tvorbou trhlin a změnou vnitřního ramena pásu
k	Součinitel pro zohlednění nelineárně rozložených zbytkových napětí, které snižují podepření
f_ct,eff	Střední hodnota účinné pevnosti betonu v tahu, která se očekává při vzniku trhlin
A_ct	Plocha oblasti tření betonu (část průřezu nebo částečný průřez, který je matematicky vystaven tahovému napětí ve stavu bez trhlin, který vede k tvorbě trhlin na celém průřezu)
σ_s	Absolutní hodnota maximálního přípustného napětí u výztuže výztužné oceli ihned po vzniku trhlin

Mezní průměr d * _s se určuje podle EN 1992-1-1, Odstavec 7.3.3 (2) v závislosti na skutečně zadaném průměru d _s z upravené rovnice (7.6N).

$d_{s} = d_{s}^{*} \cdot \frac{f_{c t, eff}}{2.9} \cdot \frac{k_{c} \cdot h_{c r}}{2 \cdot (h - d)}$

Tabulka 2.2
d _s	upravený maximální průměr tyče
d*_s	Mezní průměr podle EN 1992-1-1, Tabulka 7.2 (viz obrázek 2.96 )
[SCHOOL.NOTE]	Celková výška průřezu
h_cr	Výška oblasti tahu bezprostředně před tvorbou trhlin s přihlédnutím k charakteristickým hodnotám předpětí a normálových sil v kvazistálé kombinaci účinků
[Regards]	účinná hloubka až k těžišti vnější výztuže

Obr. 2.96 Maximální průměr tyčí prutů výztuže podle EN 1992-1-1, 7.3.3

Pro příklad, stanovení minimální výztuže na spodní straně deskového je vyloučena otevřením následující dialogové okno v limitem karty Crack šířka okna 1,3 povrchů. Zaškrtávací políčko pro výztuhu dole (+ z) musí být deaktivována.

Obr. 2.97 *Další nastavení pro minimální Posílení* *dialogu* *zádržného od* v dialogu 1.3 *Plochy*

Mezní průměr d * _{s, -z, φ1} pro _směr výztuže φ ₁ na _{horní straně} desky se určí podle rovnice 2.72 .

$d_{s, - z, ϕ_{1}}^{*} = 12 \cdot \frac{2.9}{2.9} \cdot \frac{2 \cdot (200 - 170)}{0.4 \cdot 100} = 18 mm$

Analogicky pro _směr výztuže cp _2, je průměr mez d * _{s, -Z, se získá φ2:}

$d_{s, - z, ϕ_{2}}^{*} = 12 \cdot \frac{2.9}{2.9} \cdot \frac{2 \cdot (200 - 158)}{0.4 \cdot 100} = 25.20 mm$

V dialogu 1.3 Plochy je zadána šířka přípustných trhlin w _{k, max} 0,3 mm (viz obrázek 2.97 ). Při _{maximálních} průměrech _prutů d * _{s, -z, φ1} = 18,00 mm a d * _{s, -z, φ2} = 25,20 mm lze interpolovat přípustné napětí σ _s EN 1992-1-1, Tabulka 7.2N (viz obrázek 2.96 ),

$σ_{s, - z, ϕ_{1}} = 240 + \frac{280 - 240}{16 - 25} \cdot (18.00 - 16) = 231.11 {N/mm}^{2}$

$σ_{s, - z, ϕ_{2}} = 200 + \frac{200 - 160}{25 - 32} \cdot (25.20 - 25) = 198.86 {N/mm}^{2}$

Tato přípustná napětí na ocelách jsou znázorněna také na obrázku 2.98 a obrázku 2.99 .

Napětí oceli ve směru φ ₂ je rozhodující.

Plocha oblasti tahu betonu v průřezu se určuje následovně:

$A_{c t} = b \cdot \frac{h}{2} = 100 \cdot \frac{20}{2} = 1 000 {cm}^{2}$

Proto podle rovnice 2.71 se pro směr výztuže 2 získá následující minimální výztuž:

$a_{s, m i n, ϕ_{2}} = \frac{0.4 \cdot 1.0 \cdot 2.9 \cdot 1 000}{198.86} = 5.83 {cm}^{2} / m$

Pro tento směr výztuže je navržená výztuž větší než minimální výztuž. Výsledkem je následující kontrolní kritérium:

$\frac{a_{s, m i n, - z, 2}}{a_{s, e x i s t, - z, 2}} = \frac{5.83}{11.31} = 0.516$

Obr. 2.100 Zkontrolujte minimální výztuž

Nadřazená kapitola

2.6.4 Posouzení na použitelnost