2.6.4.11 Posouzení vzdálenosti prutů

Posouzení vzdálenosti prutů

Karta podélná výztuž z tabulky 1.4 Výztuž odstup bar z = 100 mm pro oba směry výztuže je stanovena použitím [prutu].

Maximální vzdálenost prutů max s _{l, -z, φ1} se určuje podle EN 1992-1-1, Tabulka 7.3N pro stávající napětí τs _{, -z, φ1} = 208,18 N / mm ² a šířka trhlin w _k = 0,3 mm při interpolaci.

$\text{max} s_{l, -z,{\varphi }_1} = 250 + \frac{250 - 200}{200 - 240} · \left(208.18 - 200\right) = 139.8 \text{mm}$

Analogicky se maximální vzdálenost výztuže u směru φ _{2 určí} z existujícího napětí τs _{, -z, φ2} = 167,09 N / mm ² až max s _{l, -z, φ2} = 291,1 mm.

Rozpětí prutů s _{l existuje, -z, φ1} = 100 mm pro směr výztuže φ ₁ je menší než maximální přípustné vzdálenost prutů max s _{l, max, -z, φ1} = 240 mm.

Pro směr výztuže φ ₁ platí následující kontrola:

$\frac{s_{l, \text{exist},-z,{\varphi }_1}}{\text{max} s_{l,\text{max},-z,{\varphi }_1}} = \frac{0.100}{0.240} = 0.417$