Při výběru typu zobrazení půdy „2D | Metoda tuhostního modulu“ jsou v základové rovině plánovány pružiny, které simulují tuhost podloží nastavené půdy. Po výběru tohoto typu se objeví další nastavení pro definování 2D parametrů podloží. Následující obrázek ukazuje dialogové okno s očíslovanými možnostmi.
Přiřazení
1 - Výběr ploch, které mají být uloženy
Plochy, na které mají být umístěny podporové prvky, lze zde zadat do pole nebo graficky vybrat pomocí tlačítka vedle textového pole. Kromě toho je možné pomocí volby „Automatické rozpoznání“ nechat RFEM rozpoznat ukládání ploch.
2 - Generování podpory
V dalším bodě je uvedeno, pro jaké typy podpor (uzly, linie a plošné podpory) mají být generovány pružné tuhosti. Aktuálně jsou zde základní typy ploch a linií nastaveny pevně. Pozadí k metodě tuhostního modulu a určení hraničních pružin je k dispozici v příslušné části Teoretické základy.
Parametry
3 - Pružné konstanty ve vodorovném směru
Vstupní pole přidružená k tomuto bodu definují translační elastické konstanty ve vodorovném směru, které jsou přiřazeny k vygenerovaným podmínkám ukládání.
Možnosti
4.1 - Nelinearita - Selhání při tahu
Výběrem tohoto políčka jsou vygenerovaným podmínkám ukládání přiřazeny nelinearity, které vedou k selhání při tahovém zatížení kolmo k uložené ploše.
4.2 - Skála pod poslední vrstvou
Toto tlačítko ovládá přístup k nekompresibilní vrstvě pod posledním půdním materiálem, která byla definována pomocí vrtového profilu nebo objemového tělesa půdy. Tím se stanoví pevná maximální hloubka pro výpočet parametrů podložní vrstvy.
4.3 - Generovat objemové tělesa půdy
Tato možnost ovládá určení konstrukce půdy pro celou plochu, kterou má být uložena.
- Generovat objemová tělesa půdy - neaktivní
Pokud je volba neaktivní, vrstvení půdy se interně určí z vrtových profilů. Toto řešení neposkytuje náhled do generované vrstvení. Pro masy velkých rozměrů s vrstvami velmi malé tloušťky může být řešení výhodnější z hlediska výkonu potřebného pro přípravu výpočtu.
- Generovat objemová tělesa půdy - aktivní
Pokud je volba aktivní, vrstvení půdy se určí z vrtových profilů generováním objemových těles půdy. Toto řešení poskytuje možnost náhledu do generované vrstvení. Protože se objemová tělesa síťují, tento postup může být z hlediska výkonu potřebného pro přípravu výpočtu méně příznivý.
Ve výchozím nastavení není pole aktivní. Na obrázku níže je znázorněna význam volby „Generovat objemová tělesa půdy“.
4.4 - Deaktivace střižné tuhosti
Tato možnost umožňuje ovládání komponenty střižné pružné tuhosti Cv,xz resp. Cv,yz pro vygenerované plošné podpory. Tyto pružnosti mohou být při metodě tuhostního modulu zohledněny a určeny. Při potřeby může být střižná pružná tuhost však nastavena na nulu, aby byl použit pouze normální koeficient podložní vrstvy ve směru z Cu,z.
Následující obrázek ilustruje vliv volby „Generovat objemová tělesa půdy“ na koeficienty podložní vrstvy z metody tuhostního modulu.
Vygenerované podpory
Následující obrázek ukazuje příklad podmínek přiřazených z nastavení 2D parametrů podložní.
