253x
005955
27.1.2025

Konstrukční prvek - Pilota

Piloty jsou v RFEM znázorněny jako nosníky. Tento nosník je spojen s okolní zeminou, a tím může přenášet síly. Modelování je popsáno v kapitole Typy prutů Pilot a Kotev. Spojení probíhá prostřednictvím tření na povrchu pláště a špičky.

Implementace v RFEM

Spojení mezi pilotem a okolním objemem zeminy probíhá v RFEM aktuálně přes uvolnění, které si lze představit jako osmiramenné paprskové kolo. Tato paprsková kola mají své centrum v každém MK uzlu prutu. Uvolnění má lineárně-elastické ideálně-plastické chování, které je definováno odporami pilot. Prut je zde uvažován jako válec, případně s měnícím se průřezem podél jeho délky. Průměr je získán z průřezové plochy, která je považována za kruhovou oblast. Koncové body pevných spojení jsou poté při nezávislé síti spojeny s objemovou sítí okolní zeminy váženě podle jejich vzdálenosti. Následující obrázek to ukazuje schematicky:

Ekvivalentní průměr lze tedy vypočítat, jak je ukázáno v následujícím vzorci.

Odpor pilot

Výpočet odporů

Výpočet smykové pevnosti může probíhat přes délku spojení a ekvivalentní průměr z celkové smykové pevnosti. V následujícím vzorci je to ukázáno pro případ, že uvažujeme konstantní smykovou pevnost a průřez.

Zjištění axiální pevnosti na špičce pilota z celkového odporu může rovněž probíhat přes ekvivalentní průměr pilota, jak ukazuje následující vzorec.

Výpočet tuhostí

Výpočet tuhosti může probíhat na základě zkušebního zatížení a/nebo zkušeností. Další možnost nabízí Franz Tschuchnigg pomocí empiricky určených vzorců ve své disertační práci [1]. V následujícím textu jsou uvedeny tyto vzorce pro plášťové tření a axiální tuhost. Navíc jsou zde obsaženy doporučené faktory pro nastavení v RFEM.

Vložením doporučených hodnot může být vstup plášťového tření a axiální tuhosti proveden pomocí následujících vzorců.


Reference
Nadřazená kapitola