Občas se stává, že dva křížící se nosníky leží blízko nad sebou. Při modelování takových konstrukcí nastává otázka, jak lze mezi oběma nosníky zohlednit kontakt s přenosem sil v tlaku, zatímco kontakt v tahu má být jmenovitě u horního nosníku při zdvihu neúčinný.
V programu RFEM můžeme modelovat a analyzovat konstrukce ve 3D prostředí. Stálá prostorová vizualizace napomáhá lepšímu pochopení komplexních modelů a znázornění silových toků. Při zpracovávání dokumentace k výpočtu ovšem přepínáme z prostorového do rovinného režimu pro tisk. Uživatel musí popsat přehledně prostorový výpočet konstrukce se všemi nezbytnými charakteristikami na „plochých“ stranách papíru pro nezávislého čtenáře. Často se přitom pro zobrazení zatížení a příslušných výsledků využívá ortogonální pohled na dílčí systémy celé konstrukce. Symboly pro zatížení zakreslené ve 3D režimu lze ovšem při pohledu kolmo na zatížení při chybějícím rozměru stěží rozeznat. Abychom mohli přesto na obrázcích znázornit jednoznačně veškeré informace, nabízí RFEM možnost provést odpovídající úpravy.
Zatížení výbuchem trhavinou, ať už náhodná nebo úmyslná, jsou vzácná, ale jejich statické posouzení může být vyžadováno. Tato dynamická zatížení se od běžných statických zatížení liší značnou velikostí a velmi krátkou dobou trvání. Scénář výbuchu lze modelovat přímo v MKP programu pomocí časové analýzy, a minimalizovat tak ztráty na životech a vyhodnotit rozsah poškození budov.
Komplexní konstrukce představují soubor konstrukčních prvků s různými vlastnostmi. Přesto mohou mít určité prvky stejné konstrukční vlastnosti (např. podpory, nelinearity, úpravy konců, klouby atd.) i vlastnosti pro posouzení (např. vzpěrné délky, návrhové podpory, výztuže, třídy provozu, redukce průřezů atd.). V programu RFEM 6 lze tyto prvky seskupovat na základě jejich společných vlastností, a zohledňovat je tak společně při modelování i při posouzení.
Kromě oblouků a kružnic lze v programu SHAPE-THIN 8.xx modelovat následující zakřivené části průřezu: elipsy, eliptické oblouky, paraboly, hyperboly, spline a NURBS (neuniformní racionální B-spline).
Addon Ocelové přípoje v programu RFEM 6 umožňuje vytvářet a posuzovat ocelové přípoje pomocí konečně-prvkového modelu. Modelování přípojů lze provádět jednoduchým a dobře známým zadáváním komponent. Komponenty ocelových přípojů lze definovat ručně nebo pomocí dostupných šablon v databázi. První metoda je popsána v předchozím příspěvku v databázi znalostí s názvem „Nový přístup k posouzení ocelových přípojů v programu RFEM 6“. V tomto příspěvku se budeme věnovat druhé uvedené metodě, tj. zadání komponent ocelových přípojů pomocí dostupných šablon v databázi programu.
V RFEMu máme k dispozici různé nástroje pro modelování. Tyto funkce umožňují v programu rychle a efektivně vytvořit složité konstrukce. Spojení dvou kružnic nebo oblouků lze například vytvořit pomocí funkce "Tečna ke dvěma kružnicím/obloukům".
Pomocí funkce "Vytvořit plochy z buněk" můžete rychle přidat plochy k roštům nebo fasádním prvkům. Die unter "Extras" -> "Modell generieren" -> "Flächen" zu findende Funktion erkennt dabei sämtliche Zellen des Gesamtmodells. Über eine Pick-Funktion können die jeweiligen Zellen per Mausklick ausgewählt werden. Neben dem Material und der Dicke kann auch die Steifigkeit sämtlicher zu erzeugender Flächen in der Eingabemaske festgelegt werden.
Samostatný program SHAPE‑THIN slouží k výpočtům charakteristických hodnot a napětí libovolných tenkostěnných průřezů. Grafické nástroje a funkce umožňují modelovat složité tvary průřezů. Průřezy lze zadávat jak graficky tak v tabulkách. Další možností je načíst soubor DXF a použít ho jako základ pro další modelování. Uživatel může také vybrat jakékoli průřezy z databáze průřezů Dlubal Software a kombinovat je s uživatelsky zadanými prvky.
Při modelování železobetonového žebra podpírajícího zděnou stěnu existuje nebezpečí, že žebro bude poddimenzováno, pokud nebude správně zohledněno chování zdiva a dostatečně přesně namodelováno spojení mezi zděnou stěnou a průvlakem. Tento článek se zabývá touto problematikou a ukazuje možnosti modelování podobných konstrukcí. V našem příkladu stanovíme výztuž pouze z vnitřních sil a zcela bez minimální konstrukční výztuže.
V průřezech vytvořených v programu SHAPE -THIN lze otvory, jako například díry pro šrouby, modelovat pomocí prvků s nulovou tloušťkou. Program nabízí dvě možnosti výpočtu smykových napětí v oblasti těchto nulových prvků.
Pomocí přídavných modulů RF-STABILITY a RSBUCK pro RFEM a RSTAB lze provést analýzu vlastních čísel pro rámové konstrukce a stanovit tak kritické součinitele zatížení včetně tvarů boulení. Je možné určit několik způsobů boulení. Poskytují informace o modelových oblastech ohrožených stabilitou.
Informační modelování budov (BIM) udává krok v oblasti navrhování konstrukcí. Zatímco někteří při projektování používají již jen metodiku BIM, jiní se tímto tématem zaobírají poprvé. Další mají při každodenní práci stěží čas zavádět nové postupy. Ve statice, jak se zdá, zní hlavní otázka: Jaké výhody BIM přináší statikům?
Přerušení výpočtu kvůli nestabilní konstrukci může mít různé příčiny. Na jedné straně to může ukazovat na "skutečnou" nestabilitu vlivem přetížení systému, ale na druhé straně mohou být za toto chybové hlášení odpovědné i nepřesnosti v modelování.
Vzhledem ke specifickým vlastnostem materiálu, jakým je sklo, je třeba při modelování v programu MKP věnovat zvláštní pozornost detailům. Sklo má velmi vysokou pevnost v tlaku, a proto lze pozorovat určitou tendenci posuzovat ho pouze na tahová napětí. Zvláštní nevýhodou tohoto materiálu je jeho křehkost. Proto by se neměly opomíjet případné špičky napětí ve výpočtu.
Diplomová práce Tamáse Drávaiho, Haroona Khalyara a Gábora Nagye se zabývá vlivem interoperability mezi programy pro počítačové navrhování (CAD) a modelování pomocí konečných prvků (MKP) na modelování a výpočty konstrukcí. Bylo provedeno několik případových studií, kdy byl převáděn informační model budovy z aplikace CAD do MKP programu prostřednictvím různých výměnných datových formátů.
Nosník spočívá na sloupu a končí na jeho vnějším okraji. Tuto situaci lze v architektonickém modelu snadno modelovat pomocí těles. Ve statickém prutovém modelu se používají zjednodušené liniové modely, v nichž se středové linie setkávají ve společném uzlu. V našem příspěvku si na třech jednoduchých modelech ukážeme, jaký vliv mají excentricity prutů na stanovení vnitřních sil.
Jak již možná víte, program RFEM 6 vám nabízí možnost zohlednit materiálové nelinearity. Tento článek vysvětluje, jak stanovit vnitřní síly na deskách modelovaných z nelineárního materiálu.
V programech RFEM a RSTAB se standardně vnitřní síly počítají pro kombinace zatížení podle teorie druhého řádu. Pokud používáte přídavný modul RF‑CONCRETE Columns pro stabilitní analýzu vyztužených betonových sloupů, můžete změnit výpočetní metodu zatěžovacích stavů na lineární analýzu, protože účinky druhého řádu jsou již zohledněny ve výpočtu metodou modelového prutu v tomto přídavném modulu (metoda založená na jmenovité křivosti).