Při využití výpočetních metod s analýzou vlastních čísel (viz Typ der Stabilitätsanalyse) získáte pro každé vlastní číslo následující výsledky:
Faktor bifurkačního zatížení f (vlastní číslo)
… porovnává skutečné zatížení konstrukce F s kritickým zatížením Fcr, tj. s bifurkačním zatížením, které způsobuje nestabilitu konstrukce:
Faktor poskytuje informace o stabilitě konstrukce a o potřebě zkoumat podle teorie druhého řádu.
Při použití inkrementální výpočetní metody – to znamená při nelineární stabilitní analýze; viz Typ der Stabilitätsanalyse – odpovídá faktor bifurkačního zatížení násobiteli zatížení, při kterém platí jeden z následujících bodů:
- systém nesnese další zvýšení zatížení a stává se nestabilním; nelze nalézt konvergentní řešení
- bylo dosaženo maximálního počtu zatěžovacích kroků nebo bylo splněno kritérium pro zastavení zvyšování zatížení; viz Tab: Belastung erhöhen
Zvětšovací koeficient α
… popisuje vztah mezi momenty podle teorie I. a II. řádu:
V případě, že f > 1 a že prohybová čára vlivem zatížení je podobná prohybové čáře nedeformovaného systému, se zvětšovací koeficient α vypočte jako:
Deformační obraz
… poskytuje grafické zobrazení vlastních tvarů pro (vizuální) posouzení stabilitního chování konstrukce a pro identifikaci kritických prvků. Vlastní tvary můžete zvolit v navigátoru výsledků a v tabulkách.
Při inkrementálním výpočtu jsou – analogicky jako u statické analýzy – zobrazeny absolutní deformace. Pro zobrazení jednotlivých zatěžovacích kroků aktivujete možnost 'Uložit výsledky všech zatěžovacích kroků' (viz Tab: Belastung erhöhen).
Vezměte také na vědomí možnosti zobrazení výsledků (zejména na prutech) v navigátoru výsledků.
Obrázková galerie Přizpůsobení zobrazení výsledků:
