Pomocí RF-MOVE Surfaces lze snadno generovat pohyblivá zatížení. Eine Bibliothek mit Lastmodellen nach dem Eurocode 1 Teil 2 steht zur Verfügung. Durch die Eingabe von Schrittweiten, Versätzen an Anfang und Ende und des Abstand zu einer Bezugslinie lassen sich flexible, auch benutzerdefinierte Lastmodelle erzeugen und die Anzahl der generierten Lastfälle steuern. RF-BEWEG Flächen generiert Lastfälle und auf Wunsch eine Ergebniskombination als Umhüllende aller Ergebnisse.
Přídavné moduly RF-/STEEL EC3 a RF-/TIMBER Pro slouží nejen k posuzování průřezů a ke stabilitním analýzám, ale umožňují provést také posouzení v mezním stavu použitelnosti. Deformace lze přitom vztáhnout k nedeformované výchozí konstrukci anebo k posunutým koncům prutů.
Pro správné zobrazení tuhosti celé konstrukce lze zohlednit smykové spřažení mezi stropem a průvlakem pomocí liniového uvolnění. Tímto způsobem lze definovat konstantu tuhosti a vyhnout se tak náhradnímu systému pomocí vazebních prutů. Konstanta tuhosti vyplývá z modulu posouvání spojovacího prostředku, který lze stanovit například podle EN 1995-1-1 nebo ANSI/AWC NDS.
Národní parametry EN 1992-1-1 pro každou zemi lze exportovat z programů RF-/CONCRETE, RF-/CONCRETE Columns a RF-/FOUNDATION Pro. K dispozici jsou přitom rozhraní na MS Excel a CSV. V případě exportu národních parametrů lze tyto parametry například v MS Excelu upravit a přehledně zobrazit případné rozdíly mezi jednotlivými národními přílohami (viz obrázek).
V přídavném modulu RF-/TIMBER Pro lze také definovat vzpěrnou délku pro klopení. Die Kipplänge wird dabei gemäß EN 1995-1-1 Tabelle 6.1 berechnet. Insbesondere bei einer ungleichmäßigen Lasteinleitung ist diese Option sinnvoll.
Od verze X.06 přídavných modulů RF-/TIMBER Pro, RF-/TIMBER AWC a RF-/TIMBER CSA lze při posouzení zohlednit zářezy a oslabení průřezu. Postup je následující:
Deskové dílce by se měly v místech působení soustředěného zatížení posoudit nejen na smyk, ale i na protlačení podle pravidel uvedených v článku 6.4, EN 1992-1-1 [1]. Soustředěné zatížení vzniká na ojedinělých místech například v důsledku umístění sloupu, bodových podpor nebo působení osamělého zatížení. Také koncový bod liniového zatížení, které působí na plochu, je třeba vyhodnotit jako soustředěné zatížení. Spadají sem například konce a rohy stěn, liniových zatížení nebo liniových podpor. Na protlačení se posuzují desky a stropní desky, případně základy, přičemž se přihlíží k topologii desky okolo uvažovaného uzlu protlačení. Při posouzení na protlačení podle EN 1992-1-1 je třeba ověřit, zda posouvající síla vEd nepřekračuje únosnost vRd.
Kopulovité střechy se pro svou konstrukční účinnost a úspornost často používají k zastřešení skladištních hal nebo stadionů. I když má kopule příjemný geometrický tvar, je u ní tím složitější stanovit zatížení větrem vzhledem k vlivu Reynoldsova čísla. Součinitele vnějšího tlaku (cpe) závisí na hodnotách Reynoldsova čísla a štíhlosti konstrukce. Pomoc při stanovení zatížení větrem, která na kopuli působí, poskytuje EN 1991-1-4 [1]. Na jejím základě si následně ukážeme, jak lze v programu RFEM zadávat zatížení větrem. Zatížení větrem na konstrukci znázorněnou na obrázku 1 lze rozdělit následovně:Zatížení větrem na stěnyZatížení větrem na kopuli
Sila se používají jako velkoobjemové kontejnery pro skladování sypkých materiálů, jako jsou zemědělské produkty nebo výchozí materiály, a také meziproduktů průmyslové výroby. Statické inženýrství takových konstrukcí vyžaduje přesnou znalost napětí způsobených částicemi ve stavební konstrukci. Norma EN 1991-4 "Zatížení pro sila a nádrže" [1] stanoví obecné zásady a požadavky pro stanovení těchto zatížení.
Alternativu k obvyklému automatickému uspořádání plošné výztuže v modulu RF-CONCRETE Surfaces představuje individuální rozdělení výztuže podle požadavků uživatele. Například při tvorbě výkresů výztuže to má své výhody, protože v tomto případě lze jasně definovat oblasti výztuže a také je okótovat.
Přídavný modul RF-PUNCH Pro umožňuje posouzení stropních a základových desek na protlačení podle EN 1992-1-1. Bei einer Deckenplatte wird der kritische Rundschnitt gemäß 6.4.2 (1), EN 1992-1-1 [1] in einem Abstand von 2 d von der Lasteinleitungsfläche angenommen.
V železobetonových stavbách se často uplatňují průvlaky nebo případně deskové nosníky. Zatímco dříve se průvlak modeloval a počítal například jako pevná podpora a zjištěné podporové reakce se pak uvažovaly na samostatném prutovém systému s průřezem deskového nosníku, nabízí program RFEM jako jeden z komplexních programů pro výpočty metodou konečných prvků možnost zohlednit konstrukci jako celek, a posoudit ji tak přesněji.
V případě tažených spojů s jednostranně namáhanými příložkami jsou vnější (boční dřevěné) pruty namáhány přídavným ohybovým momentem v důsledku výstředného působení zatížení. Tato skutečnost však není uvedena v EN 1995-1-1 a je zohledněna v národní příloze k DIN EN 1995-1-1 redukcí pevnosti v tahu. Diese Abminderung ist abhängig von der Ausziehfestigkeit des Verbindungsmittels.
V kategorii H - střechy je třeba uvažovat užitná zatížení. Üblicherweise sind dies Mannlasten zur Montage und Wartung. Da bei Schnee üblicherweise keine Wartung stattfindet, müssen Schnee und Nutzlasten in der Kategorie H nicht gemeinsam angesetzt werden. Dies kann in den Optionen der automatischen Kombinatorik berücksichtigt werden.
V zásadě lze konstrukční prvky z křížem lepeného dřeva posuzovat v přídavném modulu RF‑LAMINATE. Protože se jedná čistě o pružnou analýzu napětí, je třeba dodatečně uvážit vzpěr a klopení.
V tomto příspěvku předvedeme posouzení metodou náhradního prutu podle [1], kap. 6.3.2 na příkladu stěny z křížem lepeného dřeva z článku 1, které hrozí při vzpěru vybočení. Posouzení na vzpěr přitom provedeme jako posouzení napětí v tlaku s redukovanou pevností v tlaku. Pro toto posouzení vypočítáme součinitel vzpěrnosti kc, který závisí především na štíhlosti konstrukčního prvku a způsobu uložení.
Jako alternativu k metodě náhradního prutu se v tomto příspěvku podíváme na to, jak stanovit vnitřní síly ve stěně náchylné na boulení podle teorie druhého řádu se zohledněním imperfekcí a následně provést posouzení průřezu na ohyb a tlak.