V únoru 2020 byl vydán nový Manuál pro navrhování hliníkových konstrukcí (Aluminum Design Manual - ADM) 2020. Pro zajištění spolehlivosti a bezpečnosti všech hliníkových konstrukcí poskytuje ADM 2020 návod jak pro posouzení metodou dovolených napětí (ASD), tak pro posouzení metodou součinitelů zatížení a únosnosti (LRFD). Tato nejnovější norma byla zapracována do přídavného modulu RF-/ALUMINUM ADM programů RFEM/RSTAB. V textu níže jsou vybrány příslušné aktualizace relevantní pro programy Dlubal.
Posouzení na boulení příčných a podélných výztuh s otevřeným průřezem je popsáno v DIN EN 1993-1-5, Kapitola 9. Dabei wird zwischen einer vereinfachten und einer genauen Methode unterschieden, welche die Wölbsteifigkeit des Beulfeldes berücksichtigt. Vereinfachend gilt die Gleichung 9.3 der DIN EN 1993-1-5. Wird die Wölbsteifigkeit der Steife mit berücksichtigt, sollte entweder Gl. 9.3 oder Gl. 9.4 erfüllt werden. Beide Nachweise sind in FE-BEUL implementiert.
V lednu 2015 použila komise DIN NA 005-08-23 Ocelové mosty úpravu v rovnici 10.5 normy DIN EN 1993-1-5. Es handelt sich hierbei um die Interaktion von Längs- und Querdruck im Beulnachweis. Diese Interaktionsgleichung sieht nun den Hilfsfaktor V vor, welcher sich aus den Abminderungsfaktoren der Längs- und Querspannungen berechnet.
Pro posouzení stability prutů a sad prutů s jednotným průřezem lze použít metodu náhradního prutu podle EN 1993-1-1, 6.3.1 až 6.3.3. Jakmile se však jedná o průřez s náběhem, nelze již tuto metodu použít nebo pouze v omezené míře. Přídavný modul RF-/STEEL EC3 dokáže tyto případy automaticky detekovat a přepnout na obecnou metodu.
V přídavném modulu RF-/STEEL EC3 lze provést automaticky klasifikaci průřezů podle EN 1993-1-1 a EN 1993-1-5. Maximální poměry c/t udává norma pro přímé průřezové části. Pro zakřivené části průřezů neexistují žádné normativní specifikace, a proto pro ně nelze provést klasifikaci průřezů.
V programech RFEM 5 a RSTAB 8 v RF-/FOUNDATION Pro lze uložit rozměry základu pro všech pět typů základů v uživatelsky definované databázi pomocí šablon základů a znovu je použít v jiných modelech.
V přídavném modulu RF-/CONCRETE Columns jsou k dispozici různé metody stanovení minimální podélné výztuže. Minimální výztuž může být zvolena podle použité návrhové normy nebo zadaná uživatelem.
V přídavných modulech RF-CONCRETE Members a CONCRETE je k dispozici možnost "Návrh podélné výztuže pro mezní stav použitelnosti". Při tom lze pro výpočet podélné výztuže nastavit kritéria navrhování.
V části 1 byl vysvětlen výběr kritérií pro posouzení výztuže pro posouzení mezního stavu použitelnosti v přídavných modulech RF-CONCRETE Members a CONCRETE. V tomto článku popisujeme funkci „Najít nejekonomičtější výztuž pro posouzení šířky trhlin“.
V přídavném modulu RF-CONCRETE Members pro RFEM nebo CONCRETE pro RSTAB se uživateli návrh výztuže vytvoří automaticky, pokud v okně 1.6 Výztuž aktivuje možnost "Provést návrh výztuže".
RFEM nabízí různé možnosti pro grafické zobrazení výsledků, které byly stanoveny v modulu RF-CONCRETE Surfaces. V tomto článku uvádíme přehled těchto možností.
Při konstantním spojitém zatížení je možné podle EN 1992‑1‑1 (Eurokód 2) zadat návrhový řez pro smykovou výztuž ve vzdálenosti d od přední hrany podpory. Přitom se redukuje použitá posouvající síla pro smykovou výztuž na VEd,red. Pro posouzení maximální přenesené tlakové síly v betonu VRd,max je ale použita úplná posouvající síla.
Národní parametry EN 1992-1-1 pro každou zemi lze exportovat z programů RF-/CONCRETE, RF-/CONCRETE Columns a RF-/FOUNDATION Pro. K dispozici jsou přitom rozhraní na MS Excel a CSV. V případě exportu národních parametrů lze tyto parametry například v MS Excelu upravit a přehledně zobrazit případné rozdíly mezi jednotlivými národními přílohami (viz obrázek).
V přídavném modulu RF-FOUNDATION Pro lze posoudit sedání základových patek a stanovit příslušnou tuhost uzlových podpor. Tyto tuhosti pružin lze následně exportovat do modelu v programu RFEM pro další analýzu.
Při výpočtu základů podle EC 7 nebo EC 2 se v jednom objektu obvykle používají různé typy nebo velikosti základů. Okrajové podmínky jako parametry půdy, materiály základů, krytí betonem a kombinace zatížení, které je nutno posoudit, však zpravidla zůstávají pro všechny základy stejné.