57 Výsledky
Zobrazit výsledky:
Seřadit podle:
V programu RFEM 6 se výsledky pro uzly sítě konečných prvků stanoví metodou konečných prvků. Aby byl průběh vnitřních sil, deformací a napětí spojitý, jsou tyto uzlové hodnoty vyhlazeny pomocí interpolace. V tomto článku představíme a porovnáme různé typy vyhlazení, které můžete pro tento účel použít.
Liniová uvolnění jsou v programu RFEM 6 speciální objekty, které umožňují ve statickém modelu rozpojení objektů spojených v určité linii. Většinou se používají k rozpojení dvou ploch, které nejsou pevně spojeny nebo přenášejí pouze tlakové síly na společné hraniční linii. Zadáním liniového uvolnění se na dotyčném místě vygeneruje nová linie, která přenáší pouze uzamknuté stupně volnosti. V tomto článku si ukážeme na praktickém příkladu zadání liniových uvolnění.
V našem příspěvku si ukážeme vnitřní síly a posuny spojitého nosníku, které se počítají se smykovou tuhostí i bez ní.
V programech RFEM a RSTAB existují různé možnosti pro přečíslování jednotlivých prvků konstrukce, jako jsou uzly, linie, pruty, plochy nebo tělesa. Přečíslovat prvky je možné jednotlivě i automaticky.
V programech RFEM a RSTAB je k dispozici užitečný náhled pro kontrolu zadání zatížení na pruty a linie už v dialogu.
V programu RFEM lze vytvořit šroubovici linií typu „Trajektorie“. K tomu je potřeba osa / vodicí linie, kolem které bude modelována linie, a také počáteční a koncový bod. Potom lze vytvořit linii typu trajektorie mezi počátečním a koncovým bodem, který se zpočátku jeví jako rovná čára.
Pokud chcete zobrazit pomocné objekty v celkovém pohledu ([F8] nebo dvakrát stisknutím kolečka myši) nebo například v pohledu v určitém směru, můžete povolit tuto možnost v nastavení konkrétního pomocného objektu (vodicí linie, hladiny na pozadí, liniového rastru).
V programu RFEM lze nastavit vlastnosti kontaktu mezi dvěma plochami pomocí kontaktního tělesa.
Při modelování nebo po importu mohou vzniknout linie nulové délky.
Pokud do již existující konstrukce v programu RFEM dodatečně vkládáme prut s náběhem s mezilehlými uzly, vyvstane otázka, jak jednoduše a rychle stanovit jednotlivé výšky průřezu tohoto prutu. V tu chvíli je vhodné použít funkci „Spojit linie/pruty“.
Zvláště v technologických stavbách, ale i při detailní analýze statických konstrukcí, může být nutné modelovat trubkový průřez jako plochu. Pro tyto účely má program RFEM možnost vytvořit pomocí linie automaticky trubkový průřez.
V přídavném modulu RF-/TIMBER Pro je možné provést analýzu kmitání známou z DIN 1052 pro posouzení podle EN 1995-1-1. V této analýze, při stálém a kvazistálém působení u ideálního prostého nosníku, průhyb nesmí překročit mezní hodnotu (6 mm podle DIN 1052). Pokud vezmeme v úvahu vztah mezi vlastní frekvencí a průhybem u prostého, kloubově uloženého nosníku zatíženého konstantním spojitým zatížením, je výsledkem pro 6 mm vlastní frekvence okolo 7,2 Hz.
Při konstantním spojitém zatížení je možné podle EN 1992‑1‑1 (Eurokód 2) zadat návrhový řez pro smykovou výztuž ve vzdálenosti d od přední hrany podpory. Přitom se redukuje použitá posouvající síla pro smykovou výztuž na VEd,red. Pro posouzení maximální přenesené tlakové síly v betonu VRd,max je ale použita úplná posouvající síla.
Při kontrole modelu v programech RFEM 5 a RSTAB 8 je možné uložit si zobrazené problémy a varování jako zvláštní pohled. Tak může uživatel jednoduše všechna upozornění jedno po druhém zpracovat a model vyčistit. Tato funkce je k dispozici pro zdvojené uzly, překrývající se pruty/linie a plochy.
Výsledky MKP výpočtu jsou zpravidla dokumentovány v grafickém zobrazení výsledků pomocí izolinií nebo izoploch. V tomto příspěvku bude blíže vysvětleno, jak připravit výsledkové obrázky s izoliniemi pro černo‑bílý tisk.
Pokud je třeba smazat nadbytečné uzly a zároveň zachovat připojené objekty, po kliknutí pravým tlačítkem myši na příslušný uzel se vyberou možnosti „Smazat uzly“ a „Sloučit připojené pruty“. V programu RFEM lze kromě prutů sloučit také linie.
V programu RFEM se plochy automaticky spojují, pokud mají společné hraniční linie. Když leží definiční linie jedné plochy na jiné ploše, je automaticky integrována do této plochy, pokud se jedná o rovinnou plochu. V případě zobecnělých čtyřúhelníkových ploch by však automatická detekce objektů byla poměrně složitá. Proto je příslušná funkce blokována. Integrované objekty je třeba zadat ručně.
Uplatňuje se při generování sítě ploch se zakřivenými a prohnutými obrysy. Program se s ní pokouší zarovnat síť konečných prvků s hraničními liniemi ploch.
Modely a zatížení lze definovat nejen graficky nebo v tabulkách, ale lze je také definovat parametry (viz manuál). Pomocí parametrického zadání lze také přistupovat k buňkám určitých tabulek programu. Tímto způsobem je například možné spojit parametr zatížení s parametrem dat modelu. Odkaz se zapisuje znakem $.
Někdy je nutné připojit například do výběru plochy také objekty jako uzly a linie, které k ní náleží, aby bylo možné upravit část modelu.
Při modelování v programu RFEM může dojít ke vzniku zdvojených linií. Aby bylo možné tyto linie rychle najít a případně vymazat, lze v programu RFEM 5 exportovat překrývající se linie. To je možné například do Excelu nebo do vlastní skupiny viditelností.
Pro nalezení středu obdélníku bylo dříve nutné vytvořit linii od jednoho rohového bodu k diagonálně protilehlému. Rozpůlením této linie byl nalezen střed. V programech RFEM 5 a RSTAB 8 lze nyní vytvořit uzel mezi dvěma body. Stačí pouze zvolit rohové body a poté určit vzdálenost v absolutních nebo relativních hodnotách.
Podle sešitu 631 směrnice DAfStb, kapitoly 2.4 se statické chování stropů mění, pokud je spojité podepření stěnou přerušováno oblastmi s otvory. V závislosti na délce oblasti s otvorem a tloušťce desky je nutné učinit opatření a prozkoumat desku v oblasti otvoru.
Nosník spočívá na sloupu a končí na jeho vnějším okraji. Tuto situaci lze v architektonickém modelu snadno modelovat pomocí těles. Ve statickém prutovém modelu se používají zjednodušené liniové modely, v nichž se středové linie setkávají ve společném uzlu. V našem příspěvku si na třech jednoduchých modelech ukážeme, jaký vliv mají excentricity prutů na stanovení vnitřních sil.
Pokud načteme pomocí rozhraní COM výsledky na ploše, dostaneme jednorozměrné pole se všemi výsledky v uzlech sítě konečných prvků nebo bodech rastru. Chceme-li získat výsledky na okraji plochy nebo podél určité linie na ploše, je třeba je pro oblast linie vyfiltrovat. V našem příspěvku představíme funkci, kterou lze pro tento problém použít.
Při výpočtu modelu plochy se vnitřní síly stanoví zvlášť pro každý konečný prvek. Protože výsledky pro jednotlivé prvky obvykle mají nespojitý průběh, provádí RFEM tzv. vyhlazení vnitřních sil, které zohledňuje vliv okolních prvků. Tímto postupem se nespojité rozdělení vnitřních sil upraví. Vyhodnocení výsledků je tak jasnější a snazší.
RF-COM/RS-COM je programovatelné rozhraní, díky kterému lze rozšířit programy RFEM a RSTAB o programy pro zadávání a postprocesory přizpůsobené uživatelům na míru. V tomto příspěvku je popsán vývoj nástroje pro kopírování a posunování vybraných pomocných linií v programu RFEM. Pomocné linie přitom lze kopírovat nebo posunovat také do jiných pracovních rovin. Jako softwarové prostředí se používá VBA v programu MS Excel.
RFEM nabízí možnost modelovat také zakřivené nosníky. Hierfür muss zunächst eine gekrümmte Linie erstellt werden (siehe Bild 01). Dieser Linie kann im Anschluss ein Stab mit einem Querschnitt zugeordnet werden. Die Vorteile gegenüber der Modellierung mit Stabsegmenten sind die einfachere Handhabung bei der Modellierung sowie die eindeutigere Ergebnisausgabe der Schnittgrößen.
Funkce "Generovat zatížení sněhem" nabízí možnost zohlednit sněhové převisy. Zatížení sněhového převisu se tak automaticky přenáší na okap pomocí spojitého zatížení nebo několika uzlových zatížení.
Pokud se mají spojit dva konce prutů, lze to snadno provést pomocí funkce "Vytvořit zaoblený roh nebo roh s úkosem".