V tomto příspěvku vám na příkladu desky z drátkobetonu popíšeme, jaký vliv má na výsledek výpočtu použití různých integračních metod a různý počet integračních bodů.
V tomto příspěvku vám předvedeme posouzení přeplátovaného spoje ZL vaznice na pultové střeše pomocí addonu Ocelové přípoje a porovnáme ho s tabulkou únosnosti od výrobce.
Ocelové přípoje lze v programu RFEM 6 vytvořit jednoduchým výběrem předdefinovaných komponent v addonu Ocelové přípoje. Abychom vám práci při modelování ocelových přípojů ještě více usnadnili, nabídka těchto komponent se neustále vylepšuje. V tomto článku představíme komponentu styčníkový plech jako komponentu nedávno přidanou do databáze addonu.
Plochy v modelech budov mohou mít mnoho různých velikostí a tvarů. V programu RFEM 6 lze všechny tyto plochy zohlednit, neboť program umožňuje definovat různé materiály a tloušťky a také plochy s různou tuhostí a různými typy geometrie. Tento článek se zaměřuje na čtyři z těchto typů ploch: rotační, oříznutí, bez tloušťky a pro přenos zatížení.
V tomto příspěvku byl vyvinut nový přístup ke generování CFD modelů na úrovni obce pomocí integrace informačního modelování budov (BIM) a geografických informačních systémů (GIS) pro automatizaci generování 3D modelu obce s vysokým rozlišením, který lze použít jako vstup pro digitální větrný tunel pomocí programu RWIND.
Vlastnosti spojení mezi železobetonovou deskou a zděnou stěnou lze správně zohlednit při modelování v programu RFEM 6 pomocí speciálního liniového kloubu. V tomto příspěvku ukážeme na praktickém příkladu, jak zadat tento typ kloubu.
Vzhledem k tomu, že realistické stanovení podmínek podloží výrazně ovlivňuje kvalitu statického výpočtu budov, nabízí program RFEM 6 addon Geotechnická analýza pro vytvoření tělesa podloží, které má být analyzováno.
Způsob, jak použít údaje získané z terénních zkoušek v addonu a jak použít charakteristiky ze zemních sond pro stanovení požadovaných půdních masivů byl popsán v článku databáze znalostí „Vytvoření tělesa podloží ze zemních sond v programu RFEM 6“. V tomto příspěvku budeme pokračovat popisem postupu výpočtu sedání a tlaků v základové spáře železobetonové budovy.
V programu RFEM 6 lze zděné konstrukce modelovat a posuzovat pomocí addonu Posouzení zdiva, který používá pro posouzení metodu konečných prvků. Lze v něm modelovat složité zděné konstrukce a provádět statickou a dynamickou analýzu, protože v programu je implementován nelineární materiálový model pro posouzení únosnosti zdiva a různých mechanismů porušení. Zděné konstrukce lze zadávat a modelovat přímo v programu RFEM 6 a materiálový model zdiva je možné kombinovat se všemi běžnými addony programu RFEM. Jinými slovy, lze posuzovat celé modely budov obsahujících zdivo.
Addon Ocelové přípoje v programu RFEM 6 umožňuje vytvářet a posuzovat ocelové přípoje pomocí konečně-prvkového modelu. Modelování přípojů lze provádět jednoduchým a dobře známým zadáváním komponent. Komponenty ocelových přípojů lze definovat ručně nebo pomocí dostupných šablon v databázi. První metoda je popsána v předchozím příspěvku v databázi znalostí s názvem „Nový přístup k posouzení ocelových přípojů v programu RFEM 6“. V tomto příspěvku se budeme věnovat druhé uvedené metodě, tj. zadání komponent ocelových přípojů pomocí dostupných šablon v databázi programu.
V souladu s čl. 6.6.3.1.1 a čl. 10.14.1.2 normy ACI 318-19 a CSA A23.3-19 zohledňují redukci tuhosti betonových prutů a ploch pro různé typy prvků. Mezi typy komponent na výběr patří stěny s trhlinami i bez trhlin, ploché desky a stropy lokálně podepřené, nosníky nebo sloupy. Součinitele násobení v programu jsou převzaty přímo z tabulek 6.6.3.1.1 (a) a 10.14.1.2.
Komplexní konstrukce představují soubor konstrukčních prvků s různými vlastnostmi. Přesto mohou mít určité prvky stejné konstrukční vlastnosti (např. podpory, nelinearity, úpravy konců, klouby atd.) i vlastnosti pro posouzení (např. vzpěrné délky, návrhové podpory, výztuže, třídy provozu, redukce průřezů atd.). V programu RFEM 6 lze tyto prvky seskupovat na základě jejich společných vlastností, a zohledňovat je tak společně při modelování i při posouzení.
Tento článek popisuje, jak v programu RFEM 6 namodelovat stropní desku obytného domu a posoudit ji podle Eurokódu 2. Deska má tloušťku 24 cm a je podepřena sloupy o rozměrech 45/45/300 cm ve vzdálenosti 6,75 m ve směrech X a Y (obrázek 1). Sloupy jsou modelovány jako pružné uzlové podpory definované tuhostí na základě okrajových podmínek (obrázek 2). Jako materiály použijeme pro návrh beton C35/45 a betonářskou ocel B 500 S (A).
Model budovy je jedním z addonů pro speciální řešení v programu RFEM 6. Jedná se o užitečný nástroj pro modelování, který usnadňuje vytváření podlaží a manipulaci s nimi. Model budovy lze aktivovat na začátku i v průběhu modelování.
Konstrukce jsou ve skutečnosti trojrozměrné; někdy je však lze zjednodušit a analyzovat jako 2D nebo 1D modely. Typ modelu má rozhodující vliv na namáhání konstrukčních prvků a měl by být definován před modelováním a výpočtem.
RFEM nové generace je intuitivní, výkonný a snadno ovladatelný 3D MKP program, který splňuje všechny aktuální požadavky na modelování, výpočet a statické posouzení. Díky moderní koncepci návrhu a novým funkcím je program ještě inovativnější a uživatelsky přívětivější. Hlavní rozdíly mezi programem RFEM 6 a jeho předchozí verzí RFEM 5 jsou následující.
V programu RFEM lze vytvořit šroubovici linií typu „Trajektorie“. K tomu je potřeba osa / vodicí linie, kolem které bude modelována linie, a také počáteční a koncový bod. Potom lze vytvořit linii typu trajektorie mezi počátečním a koncovým bodem, který se zpočátku jeví jako rovná čára.
Při modelování statických nosných systémů, zejména hal, se může stát, že některé části konstrukce v oblasti základů, které nemají žádný vliv na navazující konstrukci, nejsou v programu RFEM nebo RSTAB modelovány. U halových konstrukcí se jedná například o železobetonové základové desky, základové pásy nebo tahové pásy mezi základy sloupů.
U prutu můžeme zadat pružné uložení. Při modelování se tak zpravidla zohledňuje vliv podloží. Pružné podloží lze definovat pouze u prutu typu „Nosník”.
V programu RFEM lze nastavit vlastnosti kontaktu mezi dvěma plochami pomocí kontaktního tělesa. Při modelování je mimo jiné potřeba zajistit, aby měly obě kontaktní plochy jednoho kontaktního tělesa stejný počet integrovaných objektů. Proto když se modelují kontaktní plochy, doporučuje se použít funkci kopírovat pro vytvoření druhé kontaktní plochy.
Pro vzpínadlovou příhradovou konstrukci by měly být tlačené prvky modelovány kolmo k šikmému nosníku. Definovány jsou délka prutu a průsečík hlavního nosníku a vzpínadla.
V RFEMu máme k dispozici různé nástroje pro modelování. Tyto funkce umožňují v programu rychle a efektivně vytvořit složité konstrukce. Spojení dvou kružnic nebo oblouků lze například vytvořit pomocí funkce "Tečna ke dvěma kružnicím/obloukům".
U posuzování skla v přídavném modulu RF‑GLASS jsou v zásadě dvě různé možnosti výpočtu: 2D a 3D výpočet. Základní rozdíl těchto dvou variant posouzení je programem automatizované modelování vrstev v dočasném modelu. Při 2D posouzení jsou pro jednotlivé vrstvy generovány plošné prvky (desková teorie), zatímco pro 3D posouzení jsou jednotlivé vrstvy tvořeny tělesy. Podle zvolené skladby vrstev jsou možnosti výběru k dispozici, nebo jsou automaticky nastaveny programem.
Zvláště v technologických stavbách, ale i při detailní analýze statických konstrukcí, může být nutné modelovat trubkový průřez jako plochu. Pro tyto účely má program RFEM možnost vytvořit pomocí linie automaticky trubkový průřez.
V případě stěnového chování desky z křížem lepeného dřeva je třeba věnovat zvláštní pozornost smykové deformaci v rovině desky, a tím zejména pohyblivosti spojovacích prostředků.