Pro správné posouzení průvlaku nebo deskového nosníku v programu RFEM 6 a v addonu 'Posouzení železobetonových konstrukcí' je rozhodující stanovení 'šířky desek' u žeber. V tomto článku se zabýváme možnostmi pro zadání nosníku o dvou polích a výpočtem rozměrů desek podle EN 1992-1-1.
Velké modely mohou obsahovat více rozměrových měřítek a jsou tedy náročné na výpočetní výkon. V tomto článku si ukážeme, jak zjednodušit a optimalizovat výpočet takových modelů s ohledem na požadované výsledky.
Tento článek popisuje, jak v programu RFEM 6 namodelovat stropní desku obytného domu a posoudit ji podle Eurokódu 2. Deska má tloušťku 24 cm a je podepřena sloupy o rozměrech 45/45/300 cm ve vzdálenosti 6,75 m ve směrech X a Y (obrázek 1). Sloupy jsou modelovány jako pružné uzlové podpory definované tuhostí na základě okrajových podmínek (obrázek 2). Jako materiály použijeme pro návrh beton C35/45 a betonářskou ocel B 500 S (A).
Konstrukce jsou ve skutečnosti trojrozměrné; někdy je však lze zjednodušit a analyzovat jako 2D nebo 1D modely. Typ modelu má rozhodující vliv na namáhání konstrukčních prvků a měl by být definován před modelováním a výpočtem.
V programech RFEM 5 a RSTAB 8 v RF-/FOUNDATION Pro lze uložit rozměry základu pro všech pět typů základů v uživatelsky definované databázi pomocí šablon základů a znovu je použít v jiných modelech.
Pokud se zadá parametrický průřez do databáze pomocí jeho rozměrů, pak se geometrické vlastnosti zakódují do označení průřezu, například „TO 200/100/10/10/10/10“.
S přídavným modulem RF‑/LIMITS je možné porovnávat únosnost prutů, konců prutů, uzlů, uzlových podpor a ploch (jen v programu RFEM) prostřednictvím definované mezní únosnosti. Dále je možné kontrolovat posunutí uzlů i rozměry průřezu. V tomto příkladu porovnáme síly v patce sloupu přístřešku pro auto s maximálními přípustnými silami danými výrobcem.
V programech RFEM 5 a RSTAB 8 je užitečné parametrizovat často se vyskytující konstrukční prvky s proměnnými rozměry. Parametrizaci je možné vytvořit v Katalogu bloků a importovat do nového nebo již existujícího souboru.
V několika projektech jsou často zapotřebí stejné konstrukce, jako je například vaznice se sloupy a ztužidly. Rozměry je možné měnit přímo v programu RFEM případně RSTAB pomocí posouvání uzlů.
V přídavném modulu RF-/FOUNDATION Pro lze vybrat automatické dimenzování geometrie základové desky. V dialogu pro parametry dimenzování základové desky lze například zadat přírůstek pro zvětšení rozměrů základové spáry a tloušťku základové desky. U geotechnických návrhů je také možné automaticky zvýšit nadnásyp pro stabilizační účinek.
Chcete‑li vytvořit přesvědčivý dojem při své prezentaci konstrukčního modelu, programy RFEM 5 a RSTAB 8 Vám nabízejí možnost vložit do modelu vizuální objekty. Tyto objekty umožní jak laikům tak i inženýrům lépe pochopit a představit si rozměry konstrukce.
Konstrukce jsou ze své podstaty trojrozměrné. Nicméně vzhledem k tomu, že v minulosti nebylo možné provádět výpočty na trojrozměrných modelech, byly konstrukce zjednodušovány a rozdělovány na dílčí rovinné systémy. Se zvyšujícím se výkonem počítačů a příslušného softwaru dnes často můžeme od podobných zjednodušení upustit. Digitální trendy, jako například Building Information Modeling (BIM) nebo nové možnosti vytváření realistických vizualizovaných modelů, tento směr potvrzují. Přinášejí nám ovšem 3D modely opravdu výhodu, anebo pouze sledujeme současný trend? V našem článku uvádíme některé argumenty pro práci s 3D modely.
Pokud načteme pomocí rozhraní COM výsledky na ploše, dostaneme jednorozměrné pole se všemi výsledky v uzlech sítě konečných prvků nebo bodech rastru. Chceme-li získat výsledky na okraji plochy nebo podél určité linie na ploše, je třeba je pro oblast linie vyfiltrovat. V našem příspěvku představíme funkci, kterou lze pro tento problém použít.
Programy RFEM a RSTAB umožňují snadno zohlednit účinky zatížení větrem na trojrozměrnou budovu podle ASCE/SEI 7-16. Dieser Beitrag soll dazu dienen, die komplexe Windthematik für die Eingabe in der Software zu erläutern. Die Windlastgenerierer finden sich unter "Extras" → "Belastung generieren" → "Aus Windlasten".
V programu RFEM můžeme modelovat a analyzovat konstrukce ve 3D prostředí. Stálá prostorová vizualizace napomáhá lepšímu pochopení komplexních modelů a znázornění silových toků. Při zpracovávání dokumentace k výpočtu ovšem přepínáme z prostorového do rovinného režimu pro tisk. Uživatel musí popsat přehledně prostorový výpočet konstrukce se všemi nezbytnými charakteristikami na „plochých“ stranách papíru pro nezávislého čtenáře. Často se přitom pro zobrazení zatížení a příslušných výsledků využívá ortogonální pohled na dílčí systémy celé konstrukce. Symboly pro zatížení zakreslené ve 3D režimu lze ovšem při pohledu kolmo na zatížení při chybějícím rozměru stěží rozeznat. Abychom mohli přesto na obrázcích znázornit jednoznačně veškeré informace, nabízí RFEM možnost provést odpovídající úpravy.
V našem příspěvku představíme posouzení ohybového nosníku s kruhovým otvorem numerickou metodou. Budeme přitom vycházet z příkladu nosníku s proraženým otvorem z [1]. 3D modelování jsme přitom zjednodušili na dvourozměrnou diskretizaci.
Spřažené nosníky se v trojrozměrné analýze obvykle modelují pomocí ortotropních desek. V podélném směru tuhosti desky se zadává hlavní nosník a v příčném směru ortotropní deska. Tuhost desky v podélném směru se přitom nastaví přibližně na nulu. Výpočet hodnot tuhosti v ortotropní desce přiblížíme níže.
V programech RFEM a RSTAB je nyní možné definovat vodicí linie kót s pevnou délkou. Mit dieser neuen Option können Bemaßungen erstellt werden, ohne dass sich die Hilfslinien mit der Struktur überdecken. Somit ist eine übersichtlichere Bemaßung möglich. Diese Option kann in den "Anzeigeeigenschaften"-> "Allgemein" -> "Bemaßungen" aktiviert werden.
Soubory DXF lze importovat jako hladiny na pozadí do programů RFEM a RSTAB. Tyto hladiny mohou být jedno- až trojrozměrné. Dafür können DXF-Dateien aus anderen Programmen verwendet werden, aber auch aus RFEM oder RSTAB exportierte DXF-Dateien.
U opakujících se prvků, jako jsou určité konstrukční prvky nebo normované části, lze použít parametrizaci základního modelu. Neboť v programu nejsou hlavními prvky dílce, ale jejich uzly, musíme parametrizovat tyto uzly. Například prut není definován svojí délkou, ale svým počátečním a koncovým uzlem. Díky tomuto způsobu modelování lze snadno vytvořit komplexní vzorce přímo pro trojrozměrné konstrukce.