Výměna dat mezi programy RFEM 6 a Allplan může probíhat prostřednictvím souborů různých formátů. V tomto příspěvku popíšeme výměnu dat pro vypočítanou výztuž plochy pomocí rozhraní ASF. Hodnoty pro výztuž z programu RFEM tak můžete zobrazit v programu Allplan jako izočáry výztuže nebo barevné obrázky výztuže.
Plochy v modelech budov mohou mít mnoho různých velikostí a tvarů. V programu RFEM 6 lze všechny tyto plochy zohlednit, neboť program umožňuje definovat různé materiály a tloušťky a také plochy s různou tuhostí a různými typy geometrie. Tento článek se zaměřuje na čtyři z těchto typů ploch: rotační, oříznutí, bez tloušťky a pro přenos zatížení.
V tomto příspěvku vysvětlíme použití ploch s typem tuhosti Přenos zatížení v programu RFEM 6. Na příkladu z praxe předvedeme zatížení ocelové haly vlastní tíhou, sněhem a větrem.
V programu RFEM lze nastavit vlastnosti kontaktu mezi dvěma plochami pomocí kontaktního tělesa. Při modelování je mimo jiné potřeba zajistit, aby měly obě kontaktní plochy jednoho kontaktního tělesa stejný počet integrovaných objektů. Proto když se modelují kontaktní plochy, doporučuje se použít funkci kopírovat pro vytvoření druhé kontaktní plochy.
Chcete‑li pracovat ještě efektivněji, přídavný modul RF‑GLASS umožňuje vytvářet a ukládat různé, uživatelsky definované skladby vrstev, které lze zpětně později importovat nebo načíst v jiném projektu.
Pomocí kombinací výsledků můžeme vytvořit mimo jiné i obálky vnitřních sil a deformací. Uživatel tak rychle zjistí maximální a minimální hodnoty pro další posouzení.
Často se stává, že zatížení mají být zkopírována jako předloha do jiného zatěžovacího stavu. Tento článek popisuje dva způsoby, jak kopírovat zatížení mezi zatěžovacími stavy.
Po stanovení geometrie předpínací vložky v modulu RF-TENDON může být užitečné ji exportovat do CAD-programu. Pro tento účel je mimo jiné k dispozici export do formátu DXF. Funkci exportu lze vybrat kliknutím pravým tlačítkem myši na pracovní plochu. Po výběru formátu DXF a místa uložení lze provést další nastavení.
V programu RFEM se plochy automaticky spojují, pokud mají společné hraniční linie. Když leží definiční linie jedné plochy na jiné ploše, je automaticky integrována do této plochy, pokud se jedná o rovinnou plochu. V případě zobecnělých čtyřúhelníkových ploch by však automatická detekce objektů byla poměrně složitá. Proto je příslušná funkce blokována. Integrované objekty je třeba zadat ručně.
V programech RFEM, RSTAB a SHAPE-THIN lze vytvářet uživatelské tiskové šablony ("Předlohy protokolu") a záhlaví ("Záhlaví protokolu"). Tyto předlohy lze také přenést na jiné počítače a použít je tam.
Uživatelsky definované viditelnosti usnadňují práci s programem. Po jejich vytvoření lze libovolnou skupinu modelů rychle skrýt nebo zobrazit. To mimo jiné usnadňuje analýzu výsledků ve větších 3D konstrukcích, ale také vytváření protokolu. Při změně geometrie se případně musí stávající viditelnosti aktualizovat.
Samotný beton se vyznačuje pevností v tlaku. K tlakové a především k tahové pevnosti betonu přispívá přidaná ocelová výztuž. Tato výztuž se zpravidla umisťuje v tažených oblastech nosníků nebo plošných prvků (železobetonové desky, stropy, stěny) pro přenos tahových sil vyvolaných vnějším namáháním.
Při modelování prutových konstrukcí nabízejí programy RSTAB a RFEM různé možnosti pro nastavení přenosu vnitřních sil ve styčných bodech. Zaprvé lze zadáním typu prutu stanovit, zda mají na připojené pruty působit pouze síly nebo také momenty. Zadruhé lze z přenosu vyloučit určité vnitřní síly pomocí kloubů. Zvláštní případ představují nůžkové klouby, které umožňují realisticky modelovat například střešní konstrukce.
Při vnášení a přenosu vodorovných zatížení například větrem nebo zemětřesením dochází ve 3D modelech stále častěji ke komplikacím. Abychom potížím předešli, navrhují některé normy (například ASCE 7, NBC) zjednodušit model pomocí rovin, které rozdělují vodorovné zatížení na nosné konstrukční prvky, samy ovšem nemohou přenášet žádný ohyb (takzvaná „diafragmata“).
Občas se stává, že dva křížící se nosníky leží blízko nad sebou. Při modelování takových konstrukcí nastává otázka, jak lze mezi oběma nosníky zohlednit kontakt s přenosem sil v tlaku, zatímco kontakt v tahu má být jmenovitě u horního nosníku při zdvihu neúčinný.
Spolupůsobení desek, které mají účinkovat jako tažená nebo tlačená pásnice, je třeba zajistit jejich smykově tuhým připojením na stojinu. Takového spoje dosáhneme podobně jako u přenosu smyku ve spáře mezi záběry betonáže za spolupůsobení tlakových a tahových diagonál. Abychom zaručili únosnost ve smyku, je třeba ověřit, že je zajištěna únosnost tlakových diagonál a že příčná výztuž může přenášet sílu v tahových diagonálách.
V případě velkého množství výztuže se mnohdy vyplatí podélnou výztuž na nosníku odstupňovat. zkrácení. Odstupňování výztuže se přitom řídí průběhem síly v taženém pásu. V modulech RF-CONCRETE Members a CONCRETE můžeme zadat odstupňování výztuže, které se následně zohlední u podélné výztuže při automatickém návrhu výztuže. Při výpočtu návrhu výztuže je přitom třeba zajistit přenos obálky působící tahové síly.
Betonové dílce se často musí v průběhu stavby budovat po částech. Klasickým příkladem je použití prefabrikovaných průvlaků, k nimž se až na místě stavby dobetonuje deska. Dobetonování průřezu vede ke vzniku styčných ploch mezi již ztvrdlým a čerstvým betonem. Při posouzení je pak třeba uvážit přenos podélných smykových sil, které mezi dílčími průřezy vznikají.
Pokud se ohybové zatížení křehkého nosníku (nevyztuženého betonového nosníku) zvýší pomocí ohybové únosnosti, konstrukce reaguje porušením průřezu a prut se rozdělí na dvě části. Místo porušení náhle ztrácí v okamžiku lomu schopnost přenášet ohybový moment. Zároveň ale ztrácí kritické místo v důsledku rozpadu na dvě části možnost přenášet také jiné druhy sil, například normálové síly.
Při návrhu tabulí z izolačního skla je mimo jiné také třeba zohlednit zvláštní požadavky ohledně působiště zatížení. Působit mohou například zatížení větrem nebo zatížení od bezpečnostního zajištění. Zatížení větrem by přitom měla působit na vnější stranu, zatímco zatížení od bezpečnostního zajištění na vnitřní stranu.
Programy RFEM a RSTAB nabízejí možnost vytvářet národní přílohy s uživatelsky definovanými dílčími a kombinačními součiniteli. Lze je také přenášet do jiných počítačů.
Od verze X.04.0096 lze pro posuzování prutů podle EN 1995-1-1 použít i jiné kategorie materiálů než jehličnaté, listnaté a lepené lamelové dřevo. Spektrum materiálů pro posouzení bylo rozšířeno o LVL, překližku, OSB/vláknité/třískové desky. Pro snazší výběr v databázi materiálů byl integrován další filtr, který umožňuje specificky filtrovat materiály pro deskové nebo stěnové namáhání.
V přídavném modulu RF-/DYNAM Pro - Natural Vibrations je možné přenášet celé zatěžovací stavy/kombinace zatížení jako hmoty. Za tímto účelem lze zatěžovací stav nebo kombinaci zatížení jednoduše uložit jako hmotový stav v přídavném modulu.
Diagonály zdvojených úhelníků se mimo jiné používají při stavbě trubkových mostů a u příhradových nosníků. Obvykle jsou vystaveny tahu, musí ale také přenášet tlakové síly. Besonders wenn die Diagonalen sehr schlank sind, sollte auch Biegung aus Eigengewicht berücksichtigt werden.
Kontrola modelu umožňuje mimo jiné najít překrývající se pruty. Die gezielte Selektion konnte jedoch leichte Probleme bereiten. Daher wurde nun ein Auswahlfenster implementiert. Dieses erscheint durch einen Klick auf eines der Elemente. Zusätzliche Angaben helfen den richtigen Stab auszuwählen.