4.2.3 Nastavení konvergence

Nastavení konvergence

Odkazy k této záložce naleznete také v Kapitola 2.4.9.

Možnosti nastavení této sekce zobrazované s blokací, nejsou pro RF-CONCRETE Members zapotřebí: Pro nelineární výpočet se používá dělení prvků, ktré umožňuje jemné řízení konvergenčního chování.

Tlačítko otevře dialog RFEM Síť prvků. Tam lze upravit globální rozměr sítě (konečných prvků) a specifikace rozdělení prutů.

Průběh iterace může být ovlivněn prostřednictvím parametrů v této sekci.

Průběh iterace velmi závisí na tvaru průřezu, systému a zatěžování. Tím je rovněž počet iterací potřebný k dosažení mezí přerušení vystaven silným výkyvům. Přednastavená hodnota 50 iterací postačuje pro většinu praktických aplikací, lze ji ovšem v případě potřeby upravit.

V průběhu dvou po sobě následujících iteračních kroků je stanoven rozdíl tuhosti na uzlu. Faktor tlumení charakterizuje část rozdílu tuhosti, která je zohledněna u nově použité tuhosti následujícího iteračního kroku. Tlumením změny tuhosti mezi dvěma iteračními kroky je možné působit proti oscilaci při výpočtu.

Čím větší je faktor tlumení, tím menší je vliv tlumení. U faktoru rovnajícím se 1 nemá tlumení žádný vliv na iterativní výpočet.

Meze pro přerušení lze upravit podle účelu a daného úkolu: Pokud vedou relativně hrubé meze přerušení (ε₁ = ε₂ ≤ 0.01) u výpočtů podle teorie I. řádu (např. deformace nosníku v MSP) k dostatečně přesným výsledkům, přesto se doporučuje zjemnit tolerance pro výpočty stability (ε₁ = ε₂ ≤ 0.001). Příklad 3 v Kapitola 9.3 představuje tento efekt názorným způsobem.

Pomocí meze pro přerušení ε₃ se dodatečně kontroluje změna přetvoření. Toto kritérium sleduje, jak se mění velikost maximálního přetvoření. Je přitom zohledněn i definovaný faktor tlumení.

Zatížení je možné navyšovat postupně, aby se zamezilo náhlým změnám tuhosti v jednotlivých konečných prvcích nebo aby se zmírnily ("navykání" systému na zatížení). Cílem je vyloučit vznik příliš velkých skoků v tuhosti během iterace. Pokud se bude zatížení zvyšovat postupně, je možné se v iteračním kroku vždy vrátit k odpovídající konečné tuhosti prvku předchozího stupně zatížení.

Tímto zadávacím polem se řídí počet jednotlivých zatěžovacích stupňů u nelineárního výpočtu.

• Lineární

• Zatížení je aplikováno v lineárních krocích.

• Trilineární

• Protože je možné na vývoj tuhosti závisejícím na zatížení u lineární aplikace zatížení reagovat jen přiměřeně jemným odstupňováním, poskytuje program RFEM jako alternativu i trilineární aplikaci zatížení. Tak je možné přistupovat odpovídajícím způsobem např. k okrajovým podmínkám jako dotvarování na hranici mezního stavu únosnosti.

Trilineární aplikace zatížení se řídí tabulkou: Musí se zadat dva mezibody charakterizující již aplikovaný podíl zatížení.