10x
004619
1.1.0001

4.2.2 Tahové zpevnění

Tahové zpevnění

Obr. 4.6 Dialog Nastavení pro nelineární výpočet, záložka Tahové zpevnění

Specifikace pro Tahové zpevnění (spolupůsobení betonu mezi trhlinami) je možné definovat odděleně pro únosnost, použitelnost a pro požární odolnost.

Metoda zpevnění v tahu
Metoda pomocí (zbytkové) pevnosti betonu v tahu

Postup je založen na zbytkové pevnosti betonu v tahu podle Quasta [7], která je definována v závislosti na rozhodujícím přetvoření vláken v tahové zóně. Tento přístup je znázorněn graficky v Kapitola 2.4.3.1.

Přístup přes modifikovanou charakteristickou křivku ocele

Jak bylo vysvětleno v Kapitola 2.4.3.2, je možné podchytit efekt Efekt tahového zpevnění i pomocí modifikované charakteristické křivky oceli. Poněkud se tím zvýší náročnost výpočtu, protože bude kromě čistého výpočtu ve stavu II nutný i výpočet ve stavu bez trhlin a posouzení vnitřních sil.

Bez tahového zpevnění

Pokud nebude zohledněno Tahové zpevnění, proběhne pouze rozlišení podle oblastí s trhlinami a bez nich: V oblastech bez trhlin se bude počítat s odpovídající tuhostí betonu ve stavu I (při zohlednění stávající podélné výztuže), u oblastí s trhlinami s tuhostmi v čistém stavu II.

Tahové zpevnění

Hodnoty výpočtu pevnosti betonu v tahu určují exponent parabolické oblasti tím způsobem, že stoupání odpovídá oblasti tlaku (Ecm = Ectm).

Účinná pevnost v tahu fct,R

Pro zohlednění odpovídající úrovně bezpečnosti je možné zvolit pevnost v tahu mezi následujícími pevnostmi:

  • fctm : střední hodnota osové pevnosti v tahu
  • fctk; 0.05 : charakteristická hodnota 5%-ního kvantilu osové pevnosti v tahu
  • ftk; 0.95 : charakteristická hodnota 95%-ního kvantilu osové pevnosti v tahu
Faktor přizpůsobení pevnosti v tahu fct,R

Početně stanovenou hodnotu pevnosti betonu v tahu fct,R může být ovlivněna prostřednictvím faktoru přizpůsobení. Tak je možné zohlednit okrajové podmínky jako např. stávající poškození.

Pfeiffer [8] navrhuje snížení na 60% pevností v tahu (přednastavení).

Normálová síla jako počáteční síla

Toto zaškrtávací políčko má význam pro výpočet vnitřních sil při kolapsu: Pokud je zaškrtnuté (není možné při postupu podle Quast [7]), zůstane normálová síla zachována konstantní pro výpočet momentů trhlin. Tento případ vyvstane např. při působení předpětí. Pokud je zaškrtávací políčko deaktivováno, je při výpočtu vnitřních sil během kolapsu zohledněn celkový vaktor zatížení.

Materiál beton - Parametry výpočtu

Normativní hodnoty parametrů betonu jsou přednastavené (viz Kapitola 2.4.3.1). Po deaktivaci tohoto kontrolního pole (čtvrtý sloupec) je možné přímo ovlivnit pracovní diagram betonu v tahu. Protože jsou hodnoty navzájem závislé, příslušné sloupce se po provedené změně automaticky přizpůsobí.

Doba trvání zatížení u zatěžovacích stavů/kombinací zatížení

Tato sekce slouží ke správě součinitelů trvání zatížení β určených pro použití redukčního výrazu (εsr2 - εsr1), t.j. přetvoření betonu v rozhodujících vláknech pro vnitřní síly při kolapsu, ve stavu s trhlinami popř. bez nich (viz Kapitola 2.4.3.2). Součinitel β závisí na době trvání zatížení:

  • 0.25 : trvalé nebo opakované zatížení
  • 0.4 : krátkodobé zatížení

Při použití Modifikované charakteristické křivky oceli je možné prostřednictvím zaškrtávacího pole určit, bude-li se zatěžovací stav posuzovat jako Trvalé zatížení nebo jako krátkodobé zatížení.

U kombinací zatížení představuje použitý faktor β2 průměr aktuálních hodnot β2 ze zatěžovacích stavů obsažených v kombinaci.

U posuzování tlačených prvků se používá zásadně model tahového zpevnění podle Quasta. Zbytkovou tahovou sílu je možné regulovat prostřednictvím součinitele přizpůsobení pevnosti v tahu fct,R.

Model tahového zpevnění s modifikovanou charakteristickou křivkou oceli je založen na rozlišení mezi oblastmi s trhlinami (M > Mcr) a bez nich (M < Mcr): V oblasti bez trhlin se počítá lineárně-elasticky s konstantním modulem pružnosti betonu (Ecm,eff). U převažujícího tlaku však dochází kvůli nelineárnímu průběhu pracovní křiivky betonu k výrazně většímu zakřivení u malých momentových zatížení. Výsledky tak mohou být velkou měrou nejisté.

Literatura
[7] Deutscher Ausschuss für Stahlbetonbau (Hrsg.) Heft 415 – Programmgesteuerte Berechnung beliebiger Massivbauquerschnitte unter zweiachsiger Biegung mit Längskraft. Beuth Verlag GmbH, Berlin, 1990.
[8] Pfeiffer, Uwe. Die nichtlineare Berechnung ebener Rahmen aus Stahl- oder Spannbeton mit Berücksichtigung der durch das Aufreißen bedingten Achsendehnung. Cuviller Verlag, Göttingen, 2004.