Ohyb a normálová síla
V EN 1992-1-1, kapitole 6.1 nebo DIN 1045-1, kapitole 10.2 jsou představeny návrhové podklady pro posouzení mezních stavů únosnosti. Tyto předpisy platí pro ohyb s normálovou silou nebo bez ní a pro normálovou sílu samotnou.
K matematicky stanovenému stavu selhání dochází, je-li dosaženo mezních deformací. Podle toho, kde se tyto mezní deformace vyskytují, může být selhání vyvoláno betonem nebo výztužnou ocelí.
Následující obrázek vysvětluje přípustná rozdělení deformací u ohybu s podélnou silou a bez ní podle EN 1992-1-1, kapitola 6.1.
Oblasti rozdělení deformací uvedené na obrázku znamenají podle :
Tato oblast se nastavuje u středové tahové síly nebo u tahové síly s malou excentricitou. Na celkovém průřezu se objevují jen deformace. Staticky efektivní průřez se skládá jen z obou vrstev výztuže As1 a As2. Výztuž selhává, protože bylo dosaženo mezní deformace εud.
Oblast 2 se váže k čistému ohybu a k ohybu s podélnou silou (tlaková a tažná síla). Neutrální osa se nachází uvnitř průřezu. Ohybová tahová výztuž je plně využita, t.j. ocel selže při dosažení mezní deformace. Průřezové plochy betonu není zpravidla plně využito: Stlačení nedosahují mezní deformaci εc2u
Tato oblast se nastavuje jen při čistém ohybu a při ohybu s podélnou silou (tlakem). Nosnost oceli je vyšší než nosnost betonu. Beton není funkční, protože je dosaženo jeho mezní deformace εc2u.
Selhání betonu se projevuje tak jako v oblastech 1 a 2 trhlinami, protože ocel překračuje mez kluzu (porucha s předchozím projevem).
Oblast 4 se vyskytuje u ohybu s podélnou tlakovou silou. Představuje přechod od převážně na ohybu namáhaném průřezu k průřezu namáhanému převážně v tlaku. Beton není funkční ještě před dosažením meze kluzu, protože jsou případné deformace velmi malé. Tato oblast má za následek průřez se silnou výztuží. Předchází se mu proto vložením tlakové výztuže.
Malé deformace oceli v oblasti tahu vedou k porušení bez předchozích projevů (ohybová tahová výztuž se nedostává do kluzu).
Tato oblast se vyskytuje u tlakové síly s malou excentricitou (např. opěra) nebo u centrické tlakové síly. Na celkovém průřezu se vyskytují jen stlačení.
Komprese na méně stlačovaném okraji je mezi 0 > εc1 > εc2. Všechna rozdělení stlačení se kříží v bodě C.