3.7 Údaje o průhybu

Tento dialog je k dispozici jen tehdy, pokud je vlevo dole v dialogu 1.6 Výztuž , záložka Použitelnost aktivováno posouzení deformací.

Kritérium posouzení deformace u_l,z se zabývá posunem ve směru lokální osy z. Rozložení výztuže pro kalkulaci deformace probíhá podle zjednodušeného postupu dle EN 1992-1-1, Odstavec 7.4.3.

Sloupec A určuje, zda má být prověřena deformace jednotlivých prutů nebo souborů prutů.

Zde je třeba zadat čísla posozovaných prutů popř. sad prutů. Tlačítko také umožňuje grafický výběr v pracovním oknu RFEM. Jako Vztažná délka je pak ve sloupci D přednastavena délka prutu popř. souboru prutu.

Seznam ve sloupci C umožňuje ovlivnit vztažné délky průhybů. U standardního nastavení Prut se použije vzdálenost mezi počátečním a koncovým uzlem, u možnosti Rozteč podpor redukovaná vzdálenost podpor, která vyplývá z dialogu 1.5 Podpory (viz Kapitola 3.5).

Pomocí Definováno uživatelem lze individuelně stanovit vztažnou délku ve sloupci D.

U sad prutů s různými délkami úseků se Proměnné délky rozpětí stanovují automaticky. Dají se zobrazit v tooltipu.

Do tohoto sloupce je možné zadávat Nadvýšení w₀.

Tvar nadvýšení se počítá následujícím způsobem:

$w_{c,x} = w_0 · \sin \left(\pi · \frac{x}{L}\right)$

kde

• w_c,x : nadvýšení na místě x
• w₀ : nadvýšení zadané ve sloupci E
• x : místo x
• L : délka prutu popř. délka souboru prutů

Do sloupce F se zadává relativní mezní hodnota průhybu. Je přednastaven průvěs ve výši 1/250 vzdálenosti podpor, doporučený v EN 1992-1-1, 7.4.1 (4). V seznamu je možné vybrat jinou mezní hodnotu nebo ji i Uživatelsky definovat.

Maximálně přípustný průhyb se zadává do sloupce G. Určí se z mezní hodnoty (sloupec F) a z referenční délky (sloupec D).

Tlačítkem [Detaily] se otevře dialog Rozšířená nastavení. Tam je možné v záložce Použitelnost upravovat vztah deformací.

Obě možnosti výběru jsou popsány v Kapitola 4.1.2.