V tomto náhledu je možné určit podmínky uložení prutů. Uzlové podpory horizontálních prutů jsou přednastaveny z RFEM. Program rozpozná, zda se podpora nachází na konci prutu nebo mezi dvěma pruty (spojitý nosník).
Šířky podpor větší než nula ovlivňují posuzování (redistribuce momentů, redukce momentu, redukce posouvající síly) a návrh výztuže (délku kotvení). To ovšem platí jen pro pruty v horizontální a lehce nakloněné poloze, ne pro sloupy!
Tento sloupec zahrnuje podepřené uzly všech prutů nacházejících se v horizontální poloze nebo v poloze do 15° sklonu.
Pomocí tlačítka 
v tomto sloupci se dají graficky vybrat další uzly v pracovním okně RFEM.
V tomto sloupci se zadávají šířky podpor. Tímto způsobem lze podchytit např. plošné podepření stěnou, které je v RFEM zobrazeno jako bodová podpora.
Tento sloupec obsahuje druh podpory nosníku. Vyskytuje-li se vedlejší nosník, který přenáší své zatížení na jiný nosník, pak existuje nepřímá podpora. V tomto případě se musí odstranit háček ze zašktávacího pole.
Zadání se projeví na délkách ukotvení a posouzení smykové síly.
Zde je třeba zadat, vyskytuje-li se u podepření ohybově pevný spoj nebo rotační podpora umožňující redukci podporového momentu.
U koncové podpory platí jiné geometrické podmínky než u mezilehlých podpor, aby bylo možné určit návrhové momenty a délky ukotvení (viz grafika vpravo v náhledu).
U spojitých konstrukčních částí je zapotřebí stanovit v sloupci F koeficeint δ od redistribučního momentu k pružně stanovenému výchozímu momentu. Sloupec je přístupný, pokud je pod grafikou zaškrtnuta možnost Zohlednění omezené redistribuce momentů
Hodnoty δ lze určit podle normy, např. EN 1992-1-1, 5.5 (4).
Zde je možné zadat text vysvětlující vybrané podporové podmínky.
Pod grafem jsou čtyři zaškrtávací políčka. Jejich nastavení se projeví na požadované výztuži. Tato nastavení mají globální působnost pro aktuální návrhový případ (viz Kapitola 8.1).
U spojitého nosníku je možné aplikovat lineárně-elastické postupy s omezenou redistribucí podporových momentů. Výsledné rozložení vnitřních sil musí být v rovnováze se zatíženími, které na ně působí. V normách jako např. EN 1992-1-1, 5.5 (4) jsou uváděny poměry momentů δ, aby byla zaručena rotační schopnost v kritických oblastech bez zvláštních posouzení.
RF-CONCRETE Members stanoví mezní hodnotu a srovnají ji s hodnotou, která je uvedena ve sloupci F. U redistribuce se pak použije větší z obou hodnot.
RF-CONCRETE Members provede na základě volby redukci momentu např. podle EN 1992-1-1, 5.3.2.2, pokud jsou splněny všechny následující předpoklady:
- Žádná koncová podpora
- Šířka podpory > 0
- Podpora se omezuje na směr Z
- Podporová síla působí kladně v Z
- Prut s horizontální nebo maxim. 15° nakloněnou polohou
- Záporný průběh momentu v celé oblasti podpory
Rozhodnutí o tom, zda použít redukovaný moment nebo návrhový podporový moment, závisí na definici podpory ve sloupci D: U monolitického spojení se používá návrhový podporový moment; podporový moment je omezen na podporu bez torzního uložení.
Posouzení na smyk je pro návrhový podporový moment možné. V případě přímé podpory je možné snížit návrhovou hodnotu smykové síly podle EN 1992-1-1, 6.2.1 (8).
U výsledkových kombinací probíhá posouzení smykových sil vždy u okraje podpory, protože u pláště nelze předpokládat "rovnoměrné rozložení zatížení".
Přes zaškrtávací pole lze určit, zda bude zohledněn při posuzování podle EN 1992-1-1, 6.2.2 (6) nebo 6.2.3 (8) podíl smykových sil u bodového zatížení v blízkosti podpory. Redukce probíhá jen u zátěžových případů a kombinací zatížení, ne však u výsledkových kombinací.