6052x
001053
24.6.2015

Zvláštnosti při používání tahových prutů

Diagonály ztužení jsou většinou typu „Tahový prut”. Zde je třeba neopomenout několik zvláštností, které často u pravidelných, symetrických konstrukcí a výhradně svislých zatížení vedou k chybovým hláškám typu: 'Model je nestabilní v uzlu 20. Volný pohyb ve směru Y."

Důvodem je, že sloupy a nosníky jsou v takovém případě tlačeny. Proto je ve všech diagonálách ztužení tlak a dochází k jejich neúčinnosti, což nakonec vede k nestabilitě systému. Tomu se lze vyhnout tak, že tahové pruty změníme na příhradový prut (jen N) a k výpočtu použijeme teorii I. řádu.

S možností „Vypadávající pruty odstraňovat jednotlivě v po sobě jdoucích iteracích” v „Globáních paramterech výpočtu” lze také zabránit celkové neúčinnosti tahových prutů. To již ve většině případů stačí k řešení problému.

Další možností je druhá volba „Vypadávajícím prutům přiřadit menší tuhost”. V tom případě se mohou vyskytnout malé tlakové síly v tahových prutech.

Pomoci může také vnesení počátečního předpětí, což je v souladu se stavební praxí, neboť mnohá ztužení se takto upravují. Stanovení vhodného předpětí je iterační proces, předpětí však nesmí překročit 5% mezní únosnosti ztužení.


Odkazy