Za předpokladu, že je v Základních údajích aktivován addon Stabilita konstrukce (obrázek 2), lze v navigátoru Data zadat Nastavení pro posouzení stability, obrázek 3. V našem příkladu použijeme pro posouzení stability Lanczosovu metodu vlastních čísel a počet nejmenších vlastních čísel nastavíme na 4. Jak ukazuje obrázek 3, lze v nastavení stability zohlednit i další možnosti.
V programu RFEM 6 je možné provést posouzení stability pro zatěžovací stavy, kombinace zatížení a návrhové situace. Nezapomeňte, že program vám nabízí generátor kombinací (můžete ho aktivovat v záložce Základní údaje v okně Zatěžovací stavy a kombinace), který vám pomůže zkombinovat zatěžovací stavy do kombinací zatížení a návrhových situací podle vybrané normy.
Pomocí tohoto generátoru tak lze automaticky vytvořit kombinace zatížení uvedené na obrázku 4. V případě více kombinací zatížení, jako například v tomto příkladu, je možné vybrat tu, kterou považujeme za rozhodující (například KZ5), a vybrat funkci "Spočítat kritické zatížení | | Addon Stabilita konstrukce". Na tomto místě můžete vybrat již definovaná nastavení pro posouzení stability, upravit je nebo vytvořit nová.
Vhodnějším přístupem pro posouzení stability, který si ukážeme v tomto příspěvku, je nepočítat jen jednu kombinaci zatížení, ale všechny. To lze snadno provést, pokud je výpočet kritického zatížení aktivován přímo v návrhové situaci.
Za předpokladu, že generátor kombinací již byl aktivován a je k dispozici ve vybrané návrhové situaci (obrázek 5), je možné v něm aktivovat volbu "Posouzení stability", jak je znázorněno na obrázku 6. Posouzení stability se tak automaticky aktivuje pro všechny kombinace zatížení vytvořené tímto generátorem kombinací zatížení.
Jakmile vypočítáte vybranou návrhovou situaci, zobrazí se výsledky všech kombinací zatížení v grafické i tabulkové podobě. Pro vybranou návrhovou situaci je automaticky nalezen nejmenší součinitel kritického zatížení ze všech kombinací zatížení, který se zobrazí ve Shrnutí v tabulce Statická analýza (obrázek 7).
V poznámkách je zobrazena také rozhodující kombinace zatížení, ze které tento součinitel kritického zatížení pochází, takže můžete otevřít výsledky posouzení stability pro tuto kombinaci zatížení a zobrazit příslušný vlastní tvar (obrázek 8). Z toho je zřejmé, že nejkritičtějším stabilitním problémem u kombinací zatížení v dané návrhové situaci je vzpěr v rovině.
Na tomto místě je důležité si uvědomit, že při standardním výpočtu v programu RFEM/RSTAB je použit řešič se 6 stupni volnosti a získané výsledky jsou takové, jak je popsáno výše (tzn. vzpěr v rovině představuje nejkritičtější stabilitní problém pro danou návrhovou situaci).
Nicméně výsledky statické analýzy znázorněné na obrázku 9 ukazují, že působící zatížení vedou k ohybovým momentům My, takže lze předpokládat také problém s klopením hlavního nosníku. Tento problém lze analyzovat pomocí addonu Vázané kroucení (7 stupňů volnosti), který umožňuje při výpočtu prutů v programech RFEM a RSTAB zohlednit deplanaci průřezu pomocí dalšího stupně volnosti. Jak na to, popíšeme v některém z dalších příspěvků v databázi znalostí.
.png?mw=600&hash=49b6a289915d28aa461360f7308b092631b1446e)
