103 Výsledky
Zobrazit výsledky:
Seřadit podle:
Posouzení přístřešku bez trvalých stěn, jako například střechy čerpací stanice, vyžaduje výpočet zatížení s přihlédnutím k článku 7.3 normy EN 1991-1-4. V našem příspěvku nám jako příklad poslouží sedlová střecha s mírným sklonem.
V Německu upravuje zatížení větrem DIN EN 1991-1-4 s národní přílohou DIN EN 1991-1-4/NA. Norma platí pro inženýrské stavby do nadmořské výšky 300 m.
Vítr je jediné klimatické zatížení, které na rozdíl od sněhu působí na všechny typy konstrukcí v každé zemi na světě. Rychlost větru závisí na geografické poloze budovy. V současné době je to jeden z hlavních důvodů pro nutnost regionálního rozdělení (větrné oblasti) a zohlednění nadmořské výšky stanovené v oficiálních normách; je třeba také zohlednit kolísání dynamických tlaků v závislosti na výšce nad zemí pro "normální" místo bez maskovacího účinku.
- 001530
- Modely | Načítání
- RFEM 5
-
- RSTAB 8
- RX-TIMBER Glued-Laminated Beam 2
- RX-TIMBER Roof 2
- RX-TIMBER Continuous Beam 2
- RX-TIMBER Purlin 2
- RX-TIMBER Frame 2
- RX-TIMBER Column 2
- RX-TIMBER Brace 2
- Budovy
- Betonové konstrukce
- Ocelové konstrukce
- Dřevěné konstrukce
- Průmyslové konstrukce a zařízení
- Dočasné stavby
- Statické konstrukce
- Eurocode 1
- Eurocode 0
V Německu upravuje zatížení sněhem DIN EN 1991-1-3 s národní přílohou DIN EN 1991-1-3/NA. Das Normpaket gilt für Hoch- und Ingenieurbauwerke in einer Höhe bis 1.500 m über Meeresniveau.
V zásadách navrhování konstrukcí se jako základní požadavky na konstrukci uvádí dostatečná únosnost, použitelnost a trvanlivost. Konstrukce musí být navrženy tak, aby nedošlo k jejich poškození v důsledku událostí, jako je například náraz vozidla.
Budovy mají často přístavby. Pokud úrovně střech nejsou ve stejné výšce, je třeba tento výškový rozdíl (přesahuje-li 0,5 m) dodatečně zohlednit v celkovém zatížení sněhem.
Pro stanovení seizmických zatížení v Německu platí norma DIN EN 1998-1 s národní přílohou DIN EN 1998-1/NA. Tato norma se vztahuje na pozemní a inženýrské stavby v seizmických oblastech.
K vyztužení dřevěných konstrukcí se obvykle používají panely na bázi dřeva. Pruty se přitom spojují s deskovými prvky (dřevotřískové desky, OSB desky). V několika článcích popíšeme základy těchto konstrukčních řešení a také jejich výpočet v programu RFEM. V našem prvním článku se budeme zabývat základním stanovením tuhostí a dále výpočtem.
V tomto článku se budeme zabývat výpočtem součinitele síly pro zatížení větrem a výpočtem součinitele stability polohy proti klopení.
V případě velkého rozpětí jeřábové dráhy bývá vodorovné zatížení od příčení jeřábu důležité pro posouzení. V tomto příspěvku si vysvětlíme vznik těchto sil a také ukážeme správné zadání v programu CRANEWAY. Popíšeme přitom teoretické pozadí i praktická hlediska.
Štíhlé nosníky namáhané ohybem s velkým poměrem h/b, které jsou zatíženy rovnoběžně s vedlejší osou, jsou náchylné ke ztrátě stability. K tomu dochází v důsledku vybočení tlačené pásnice.
Velkorozponové nosníky z lepeného lamelového dřeva bývají většinou podepřeny na svých koncích železobetonovým sloupem s vidlicovým uložením.
V běžné literatuře se uvádějí vzorce pro ruční výpočet vnitřních sil nebo deformací obvykle bez ohledu na deformaci smykem. Obzvláště v dřevěných konstrukcích se tak často deformace vlivem smykové síly podceňují.
Podle čl. 6.6.3.1.1 normy ACI 318-14 a čl. respektive čl. 10.14.1.2 normy CSA A23.3-14 se v programu RFEM zohledňuje redukce tuhosti u různých typů betonových prutových i plošných prvků. Mezi typy komponent na výběr patří stěny s trhlinami i bez trhlin, ploché desky a stropy lokálně podepřené, nosníky nebo sloupy. Součinitele násobení v programu jsou převzaty přímo z tabulek 6.6.3.1.1 (a) a 10.14.1.2.
Cílem klasifikace průřezů je určit, v jakém rozsahu omezuje lokální boulení únosnost a rotační kapacitu průřezů. V EN 1999-1-1, 6.1.4.2 (1) se definují čtyři třídy průřezů.
V případě účinků na mosty pozemních komunikací je vedle základních kombinačních pravidel podle EN 1990 třeba navíc uvažovat další kombinační podmínky, které se stanoví v EN 1991-2. Programy RFEM a RSTAB nabízejí přitom automatické vytváření kombinací, které lze aktivovat v základních údajích při výběru normy EN 1990 + EN 1991-2. Dílčí součinitele spolehlivosti a kombinační součinitele v závislosti na kategorii účinku jsou při výběru příslušné národní přílohy již předem nastaveny.
Panely na bázi dřeva se počítají na zjednodušených prutových nebo plošných systémech. V našem článku popíšeme, jak se stanoví požadovaná tuhost.
Pokud jsou plochy konstrukce obtékány větrem, mohou na těchto plochách vznikat třecí síly. Tyto síly mohou být významné především u rozsáhlých staveb.
V dosavadních normách se nestanovila žádná pravidla pro rozdělení zatížení sněhem na solární termické a fotovoltaické systémy, které se na střechy instalují s přizvednutím. Bylo pouze poukázáno na to, že rozdělení zatížení musí odborně zvážit statik. Až národní příloha DIN EN 1991-1-3/NA: 2019-04 přinesla konkrétní ustanovení.
Pokud máme takový dřevěný spoj, jako je na obr. 01, lze uvažovat rotační tuhost spoje. Tu lze určit pomocí modulu prokluzu spojovacího prostředku a polárního momentu setrvačnosti spoje. Přitom se zanedbává plocha spojovacích prostředků.
- 001555
- Modely | Načítání
- RFEM 5
-
- RSTAB 8
- RF-TIMBER AWC 5
- TIMBER AWC 8
- RF-TIMBER CSA 5
- DŘEVO CSA 8
- RF-TIMBER Pro 5
- TIMBER Pro 8
- RF-JOINTS Timber | Timber to Timber 5
- JOINTS Timber | Timber to Timber 8
- RF-JOINTS Timber | Steel to Timber 5
- Ocel na dřevo 8
- RF-LIMITS 5
- LIMITY 8
- RF-LAMINATE
- Dřevěné konstrukce
- Laminátové a sendvičové konstrukce
- Statické konstrukce
- Metoda konečných prvků
- Ocelové spoje
- Eurocode 0
- Eurocode 5
- ANSI/AISC 360
- SIA 260
- SIA 265
Kromě stanovení zatížení je třeba zohlednit některé zvláštnosti spojené s kombinatorikou zatížení při posouzení dřevěných konstrukcí. Na rozdíl od ocelových konstrukcí, kde největší zatížení vyplývá ze všech nepříznivých účinků, u dřevěných konstrukcí závisí hodnoty pevnosti na době trvání zatížení a vlhkosti dřeva. Při posouzení mezního stavu použitelnosti je třeba zohlednit také speciální charakteristiky. V následujícím příspěvku se podíváme na to, jaký vliv mají na posouzení dřevěných prvků a jak je to možné v programech RSTAB a RFEM.
Při multimodální analýze s použitím spektra odezvy je důležité vypočítat dostatečný počet vlastních čísel konstrukce a zohlednit jejich dynamickou odezvu. Podle norem jako EN 1998-1 [1] a jiných mezinárodních směrnic je třeba aktivovat 90 % hmoty konstrukce. To znamená: že se musí stanovit tolik vlastních čísel, aby faktory účinných modálních hmot přesahovaly v součtu 0,9.
Zatížení větrem se řídí Eurokódem 1 - Zatížení konstrukcí - Část 1-4: Obecná zatížení - Zatížení větrem. Národně stanovené parametry jednotlivých zemí najdeme v národních přílohách.
V přídavném modulu RF-/TIMBER Pro je možné provést analýzu kmitání známou z DIN 1052 pro posouzení podle EN 1995-1-1. V této analýze, při stálém a kvazistálém působení u ideálního prostého nosníku, průhyb nesmí překročit mezní hodnotu (6 mm podle DIN 1052). Pokud vezmeme v úvahu vztah mezi vlastní frekvencí a průhybem u prostého, kloubově uloženého nosníku zatíženého konstantním spojitým zatížením, je výsledkem pro 6 mm vlastní frekvence okolo 7,2 Hz.
V článku Klopení dřevěných konstrukcí | Teorie přibližujeme teoretická východiska pro analytickou metodu stanovení kritického ohybového momentu Mcrit, respektive kritického ohybového napětí σcrit pro klopení ohybového nosníku. V následujícím příspěvku na příkladech ověříme analytické řešení výsledkem analýzy vlastních čísel.
V programech RFEM a RSTAB lze posuzovat základy podle EN 1992‑1‑1 a EN 1997‑1 v přídavném modulu RF-/FOUNDATION Pro.
V tomto příspěvku si ukážeme znázornění scénářů výbuchu při vzdálené detonaci v modulu RF-DYNAM Pro - Forced Vibrations a účinky porovnáme při lineární časové analýze.
Modul RF-TIMBER CSA umožňuje navrhovat dřevěné sloupy podle CSA O86-19. Přesný výpočet únosnosti v tlaku a součinitelů přizpůsobení dřevěných prutů je důležitý pro návrh a posouzení bezpečnosti. V následujícím příspěvku bude ověřena výpočtová únosnost v tlaku v přídavném modulu RFEM TIMBER CSA krok za krokem pomocí analytických rovnic podle CSA O86-19, včetně modifikačních součinitelů sloupu, výpočtové únosnosti v tlaku a konečného využití.
Pro dosažení správné návrhové únosnosti prutu je rozhodující zadání patřičné vzpěrné délky. U ztužení tvaru X, která jsou spojena ve středu, inženýři často váhají, zda se má použít celková délka mezi konci prutu, nebo postačuje poloviční délka prutu od konce do bodu spoje. V tomto příspěvku představíme doporučení AISC a uvedeme příklad, jak lze v programu RFEM zadat vzpěrnou délku pro ztužení tvaru X.
Přídavný modul RF-/STEEL EC3 umožňuje používat v programu RFEM, případně RSTAB nominální křivky časové závislosti teploty. V programu jsou k dispozici normové teplotní křivky (NTK), křivky vnějšího požáru a uhlovodíkové křivky. Kromě toho se v programu nabízí možnost přímo zadat koncovou teplotu oceli.