Posudek únosnosti základové půdy lze provést podle normy různými způsoby. V Eurokódu je posudek prováděn porovnáním návrhových hodnot zatížení a odolností (posudek základové stability), zatímco v severoamerických normách se často pracuje s přípustnými tlaky půdy. Oba přístupy popisují stejné nosné chování základové půdy, liší se však z hlediska bezpečnostního konceptu a formátu posudku.
EN 1997-1: Posudek základové stability
Při posudku základové stability podle EN 1997-1 lze odpor určit buď prostřednictvím předem stanovených přípustných tlaků půdy, nebo výpočtem odporu základové stability s ohledem na základové vrstvy a vlastnosti půdy.
Posudek s předem stanoveným přípustným tlakem půdy
Při tomto typu posudku se porovnává stávající tlak půdy s uvedeným přípustným tlakem půdy. Hodnota přípustné únosnosti půdy σa je definována v konfiguracích geotechnického návrhu přídavného modulu „Betonové základy“ v sekci „Přípustný tlak půdy“.
Stanovení napětí v základové spáře a výstřednosti zatížení
Pro stanovení výstřednosti účinných svislých zatížení se požadují návrhová příčná síla s dalšími zatíženími základu Vz,+add a výsledné návrhové ohybové momenty My,+add a Mx,+add ve středu základové desky:
Stanovení efektivní plochy základu
Při posudku základové stability se bere v úvahu pouze část skutečné plochy základu - ta část, ve které působí výsledná normálová síla ve středu.
Stávající tlak půdy
Tímto způsobem lze určit stávající tlak půdy:
Posudek
Stávající tlak půdy se porovná s uvedeným tlakem půdy:
Posudek s vypočteným odporem základové stability (Příloha D)
Při posudku základové stability podle EN 1997-1 [1] dochází k porovnání mezi účinky kolmo na základovou spáru a návrhovými hodnotami odolností. Používá se výpočtový postup podle [1] 6.5.2.2. V příloze D normy je uveden informativní příklad pro analytické stanovení odporu základové stability.
Stanovení odporu základové stability pro konsolidované podmínky
Charakteristická hodnota odporu základové stability lze pro konsolidované podmínky stanovit podle [1] Příloha D, rovnice (D.2):
|
σc |
Napětí od soudržnosti |
|
σq |
Napětí od výšky základu |
|
σγ |
Napětí od šířky základu |
Koeficienty únosnosti (Nc, Nq, Nγ): Tyto faktory se vypočítávají s ohledem na zemní podmínky a úhel tření.
Koeficienty tvaru (sc, sq, sγ): Tyto zohledňují geometrie základu, jako je pravoúhlý nebo čtvercový půdorys.
Koeficienty sklonu základové spáry (bc, bq, bγ): Koeficienty sklonu základové spáry zohledňují sklon základové spáry α a obecně se počítají pro posouzení základové stability.
Koeficienty sklonu (ic, iq, iγ): Tyto zohledňují vlivy nakloněných zatížení.
Stanovení odporu základové stability pro nekonsolidované podmínky
V případě nekonsolidovaných podmínek se používá následující vzorec:
Posudek
Návrhová hodnota účinku základové stability se porovná s návrhovou hodnotou odporu základové stability: