389x
005731
11.7.2024

Únosnost základové půdy

Posudek únosnosti základové půdy lze provést podle normy různými způsoby. V Eurokódu je posudek prováděn porovnáním návrhových hodnot zatížení a odolností (posudek základové stability), zatímco v severoamerických normách se často pracuje s přípustnými tlaky půdy. Oba přístupy popisují stejné nosné chování základové půdy, liší se však z hlediska bezpečnostního konceptu a formátu posudku.

EN 1997-1: Posudek základové stability

Při posudku základové stability podle EN 1997-1 lze odpor určit buď prostřednictvím předem stanovených přípustných tlaků půdy, nebo výpočtem odporu základové stability s ohledem na základové vrstvy a vlastnosti půdy.

Posudek s předem stanoveným přípustným tlakem půdy

Při tomto typu posudku se porovnává stávající tlak půdy s uvedeným přípustným tlakem půdy. Hodnota přípustné únosnosti půdy σa je definována v konfiguracích geotechnického návrhu přídavného modulu „Betonové základy“ v sekci „Přípustný tlak půdy“.

Stanovení napětí v základové spáře a výstřednosti zatížení

Pro stanovení výstřednosti účinných svislých zatížení se požadují návrhová příčná síla s dalšími zatíženími základu Vz,+add a výsledné návrhové ohybové momenty My,+add a Mx,+add ve středu základové desky:

Stanovení efektivní plochy základu

Při posudku základové stability se bere v úvahu pouze část skutečné plochy základu - ta část, ve které působí výsledná normálová síla ve středu.

Stávající tlak půdy

Tímto způsobem lze určit stávající tlak půdy:

Posudek

Stávající tlak půdy se porovná s uvedeným tlakem půdy:

Posudek s vypočteným odporem základové stability (Příloha D)

Při posudku základové stability podle EN 1997-1 [1] dochází k porovnání mezi účinky kolmo na základovou spáru a návrhovými hodnotami odolností. Používá se výpočtový postup podle [1] 6.5.2.2. V příloze D normy je uveden informativní příklad pro analytické stanovení odporu základové stability.

Stanovení odporu základové stability pro konsolidované podmínky

Charakteristická hodnota odporu základové stability lze pro konsolidované podmínky stanovit podle [1] Příloha D, rovnice (D.2):

Koeficienty únosnosti (Nc, Nq, Nγ): Tyto faktory se vypočítávají s ohledem na zemní podmínky a úhel tření.

Koeficienty tvaru (sc, sq, sγ): Tyto zohledňují geometrie základu, jako je pravoúhlý nebo čtvercový půdorys.

Koeficienty sklonu základové spáry (bc, bq, bγ): Koeficienty sklonu základové spáry zohledňují sklon základové spáry α a obecně se počítají pro posouzení základové stability.

Koeficienty sklonu (ic, iq, iγ): Tyto zohledňují vlivy nakloněných zatížení.

Stanovení odporu základové stability pro nekonsolidované podmínky

V případě nekonsolidovaných podmínek se používá následující vzorec:

Posudek

Návrhová hodnota účinku základové stability se porovná s návrhovou hodnotou odporu základové stability:

Informace

Účinky (Actions A), základové vlastnosti (Material M) a odpory (Resistance R) by měly být sníženy pomocí parciálních bezpečnostních faktorů 𝛾 podle [1] A.3.